Lužické Šestiměstí
Lužické Šestiměstí (německy Oberlausitzer Sechsstädtebund; latinsky Hexapolis; hornolužickosrbsky Hornjołužiske šěsćiměsta) byl spolek šesti měst Horní Lužice vytvořený roku 1346 a trvající až do roku 1815. Tvořila jej města Budyšín, Kamenec, Žitava, Zhořelec, Lobava v dnešním Německu a město Lubáň na území dnešního Polska. Spolek hrál důležitou ekonomickou i politickou roli v dějinách Horní Lužice (ta do roku 1635 spadala do rámce České koruny, poté byla lénem Saského kurfiřtství).
- Bautzen (Budyšín)
- Görlitz (Zhořelec)
- Kamenz (Kamenec)
- Lauban (Lubáň)
- Löbau (Lobava)
- Zittau (Žitava)
Historie
Spolek byl založen za vlády Karla IV., snad i z jeho popudu, neboť Karel v městech viděl spojence proti místní šlechtě. Prvních dvě stě let trvání spolku byly dobou jeho největší slávy. Byla to bohatá města a ač tři z nich byla menší, fungovalo spojenectví na principu rovnosti všech.[1]
V době husitských válek někteří z rodu Vartenberků podnikali loupeživé výpravy nejen po severních Čechách, ale i v Sasku. V reakci na to vyslalo Šestiměstí roku 1444 vojsko podporované Prahou, které dobylo a mnohdy vypálilo většinu vartenberských sídel, zejména hradů.[2] V roce 1447 se Šestiměstí podílelo na likvidaci hradů v severovýchodních Čechách, jejichž posádky vedly drobnou válku proti Slezanům a lužickým kupcům. Spolek slezských knížat a Šestiměstí vykoupil, vypálil a pobořil hrady Žacléř, Adršpach, Střmen, Skály, Belver a Vízmburk.[3]
Konec třicet let trvající malé války mezi Šestiměstím a Vartenberky dokládá listina z roku 1458 Beneše z Vartenberka, kdy mohl konečně obnovit nadání fary a kostela v Zákupech.[4] Po šmalkaldské válce v roce 1547 byla města panovníkem, císařem Ferdinandem I., potrestána za údajnou vzpouru a vliv spolku začal postupně upadat.
Definitivní konec nastal v roce 1815, když Vídeňský kongres města rozdělil mezi dvě země, Sasko a Prusko. Čtveřice měst v Sasku pak utvořila Čtyřměstí, avšak i to roku 1868 zaniklo.[5]
Současnost
Roku 1991 při oslavách 770 založení města Löbau byl svazek kvůli turistickému ruchu obnoven, ovšem jako Sedmiměstí, doplněné o polský Zgorzelec (polskou část Zhořelce).[1]
Odkazy
Reference
- ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec: Kalendář Liberecka, 2011. ISBN 978-80-87213-09-4. Kapitola Lužické Šestiměstí, s. 81.
- Autorský kolektiv. Děčínsko. Praha: Olympia, 1984. Kapitola Historie, s. 28.
- RAZÍM, Vladislav. Vizmburk, raně gotický hrad a jeho proměny. Praha: Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště středních Čech v Praze ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR, Centrem medievalistických studií AV ČR a UK, 2012. 158 s. ISBN 978-80-86516-47-9. Kapitola Kapitola Vybrané kapitoly z dějin hradu Vizmburka a jejich otázky, s. 29.
- Zdeněk Rydygr. Sedm století působení církve v Zákupech, 1.část. Zákupský zpravodaj. Prosinec 2013, roč. 27, s. 10.
- http://www.oberlausitz.com/_download/kultur/MGO_BR_Via_Regia_in_Sachsen_2010.pdf [online]. [cit. 2017-07-26]. S. 15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-17.
Externí odkazy
- Šestiměstí ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích