Zemské volby v Československu 1928

Volby probíhaly v době, kdy již dva roky vládla třetí vláda Antonína Švehly, takzvaná panská koalice sdružující pravicové a středové politické strany české i německé. Do voleb proto levice, zejména Československá sociálně demokratická strana dělnická, národní socialisté a Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR, šly jako opoziční formace, s ostrou rétorikou, díky čemuž ve volbách posílily.

Ve srovnání s parlamentními volbami roku 1925 získali sociální demokraté navíc 192 000 hlasů, němečtí sociální demokraté 39 000, národní socialisté 186 000 a zisk 39 000 hlasů si připsala Komunistická strana Československa, celkem levice získala zhruba půl milionu hlasů navíc. Naopak ztráty ve volbách postihly lidovce (-118 000 hlasů), slovenské ľuďáky (-92 000 hlasů) a 37 000 voličů ztratila také Německá křesťansko sociální strana lidová. Agrárníci zaznamenali přírůstek hlasů 69 000, ale v Českých zemích jejich pozice spíše oslabily, zatímco přílivu voličů dosáhli na východě státu. V Čechách se nejsilnější stranou stali národní socialisté, v Moravskoslezské zemi lidovci, na Slovensku ľuďáci a na Podkarpatské Rusi agrárníci. Koaliční strany dosáhly celkem 3 091 000 hlasů, opoziční 3 383 000 hlasů. Pravice ovšem celostátně i nyní zvítězila nad levicí.[1]

Výsledek voleb byl levicovou opozicí považován za vyslovení nedůvěry vládě. Ta to odmítala s tím, že jde o regionální volby, které nesouvisejí s centrální politikou.[1] Faktem ale je, že třetí vláda Antonína Švehly vytrvala jen do února 1929. Nahradila ji ovšem první vláda Františka Udržala se stejným pravicovým zaměřením. Ke změně mocenských poměrů došlo až v prosinci 1929, kdy do vlády vstoupily socialistické strany. Výraznější dopad v tomto ohledu ovšem měly parlamentní volby roku 1929.