Německý svaz zemědělců

Německý svaz zemědělců, plným názvem Německý svaz zemědělců a venkovských živností (německy Bund der Landwirte či Bund der Landwirte und des ländischen Gewerbes, zkratkou BdL), byla sudetoněmecká agrární strana působící v období československé první republiky. Strana vznikla začátkem roku 1920. Tiskovým orgánem byl deník Deutsche Landpost.

Německý svaz zemědělců a venkovských živností
Bund der Landwirte und des ländischen Gewerbes
Stranická vlajka
ZkratkaBdL
Datum založení1919
leden 1920 (jako strana)
Datum rozpuštěnílistopad 1938 (sloučení se Sudetoněmeckou stranou)
PředsedaFranz Křepek
Franz Spina
Gustav Hacker
IdeologieAktivismus
Agrarismus
Stranické novinyDeutsche Landpost
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Strana vznikla počátkem ledna 1920 pod názvem Svaz zemědělců. Strana brzy překonala negativní postoj vůči československému státu a stala se součástí demokratické aktivistické scény. Hned v prvních parlamentních volbách ve stejném roce získala přes 240 tisíc hlasů. Pozitivní politiku vůči československému státu usnadňovaly kontakty předsedy strany Franze Křepka s prezidentem T. G. Masarykem.

Strana se zaměřovala na venkovské křesťanské obyvatelstvo a úzce spolupracovala s českou agrární stranou. Již tehdy fakticky rozbila jednotnou protičeskou frontu německých občanských stran. Směr k aktivismu a vládní spolupráci strana definitivně zvolila v roce 1923. Před parlamentními volbami v roce 1929 vstoupila do účelové koalice nazvané Německé volební společenství, v níž se sdružilo několik tradičních menšinových stran: Německý svaz zemědělců, Německé pracovní a volební společenství a Karpatendeutsche Partei.

Aktivistické křídlo strany představoval Franz Spina, který se o dva roky později stal předsedou strany a působil ve funkcích místopředsedy poslanecké sněmovny a na podzim 1926 též zasedl do třetí vlády Antonína Švehly. BdL se tak již trvale podílela na řízení státu v koaličních vládách tzv. panské a široké koalice (1926-1938)

V březnu roku 1938 strana vystoupila z tehdejší vlády Milana Hodži a nacionalistický směr Gustava Hackera prosadil sloučení strany se Sudetoněmeckou stranou.

Volební výsledky

Poslanecká sněmovna

Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
1920 241,747 3.9
11/281
9. Opozice
1925 571,198 8.0
24/300
13 6. Vláda
1929 v rámci DW
10/300
14 8. Vláda
1935 142,399 1.7
5/300
5 14. Vláda

Senát

Volby Hlasy Mandáty Pozice
Abs. % Abs. ±
1920 210,724 4.0
6/150
8.
1925 505,597 8.3
12/150
6 6.
1929 v rámci DW
8/150
4 8.
1935 129,862 1.8
0/150
8 14.

Předsedové strany

Reference

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.