Zdeněk Vyhlídal (spisovatel)

Po maturitě roku 1952 nemohl pro své náboženské vyznání přímo studovat na vysoké škole a musel nejprve rok pracovat jako pomocný dělník ve slévárně. V letech 1953–1958 mu bylo umožněno vystudovat český a polský jazyk na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Krátce pracoval jako redaktor Krajského nakladatelství v Havlíčkově Brodě a po roční vojenské službě se roku 1959 stal redaktorem Československého rozhlasu, nejprve literárního vysílání v Ostravě a později zpravodajského oddělení v Brně. Roku 1963 se stal vedoucím kulturní rubriky brněnské redakce Svobodného slova a v letech 1964–1969 byl zpravodajem tohoto listu v Olomouci.[2][1]

Roku 1967 obhájil na Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci rigorózní práci na téma Jakub Arbes jako literární historik a kritik a získal titul PhDr. (doktor filozofie). Roku 1968 působil jako předseda Okresního sdružení organizací dětí a mládeže v Olomouci a pracoval v redakční radě časopisu Student. Od roku 1969 od roku 1974 vyučoval na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého jako odborný asistent. Roku 1974 přednášel obor rozhlasové a televizní dramaturgie na Katedře dějin věd o umění Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (tak se v letech 1960–1990 jmenovala Masarykova univerzita), byl však propuštěn, vrátil se do Brna a věnoval se literární, rozhlasové a televizní práci.[2]

Roku 1980 se stal spoluzakladatelem a poté předsedou organizace Českého svazu ochránců přírody v Brně. Pro její kontakty se zahraničím a pro činnost, která se příliš nelíbila tehdejším komunistickým představitelům, byl v roce 1984 ve vykonstruovaném procesu odsouzen na šest měsíců podmíněně a roku 1988 ze stejných důvodů zatčen a odsouzen na čtyři měsíce do vězení. Roku 1990 se podílel na založení Ligy na ochranu zvířat. V roce 1991 byl tiskovým mluvčím politické strany Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko a řídil její týdeník Moravská orlice. V letech 1993–2002 pracoval jako externí redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa.[3] Roku 2010 obdržel Skleněnou medaili, druhé nejvyšší ocenění Kraje Vysočina, za celoživotní přínos v oboru literatury se zaměřením na pověsti a lidová vyprávění z Českomoravské vrchoviny.[4]

Je autorem rozhlasových her a televizních inscenací, literatury faktu a literatury pro děti a mládež im pro dospělé. Psát začal již v době studií a jeho literární recenze, první prózy a kratší překlady z polštiny vycházely v Mladé frontě, v ostravském měsíčníku Červený květ nebo v olomouckém okresním listu Stráž lidu. Knižně debutoval roku 1958 sbírkou pověstí a lidových vyprávění z Českomoravské vrchoviny Odbíjí půlnoc a od tohoto roku začal také publikovat své práce v různých periodikách (například Rovnost, Jiskra, Stráž lidu, Svět v obrazech, Ahoj na sobotu, Nová svoboda, Brněnský večerník, Nástup, Ostravský kulturní měsíčník a další). Spolupracoval s televizí i s rozhlasem, pro který v letech 1979–1987 napsal na třicet dílů rozhlasového rodinného seriálu Jak se máte Vondrovi? Kromě toho je autorem mnoha článků a příspěvků do různých sborníků a a kolektivních publikací.[3]