Brněnský deník

První číslo Rovnosti vydal brněnský učitel Pankrác Krkoška 20. srpna 1885 na Bratislavské ulici 13 (tehdejší Josefov) v nákladu přibližně 600 výtisků. Bylo opravenou verzí rakouskou cenzurou zabaveného vydání z 13. srpna, mělo osm stran a bylo zdarma; další čísla již stála 5 krejcarů. Prvním vydavatelem Rovnosti byl Jan Opletal. Zpočátku Rovnost vycházela vždy v první a třetí čtvrtek v měsíci, od roku 1905 pak již jako deník. Podtitulem novin bylo „list sociálních demokratů českých“, mottem pak „Rovnost, volnost, bratrství“. Cílem tehdy bylo společným listem dělnické třídy sjednotit rozpolcenou sociálnědemokra­tickou stranu.[1] Sám Krkoška ve funkci redaktora listu setrval rok, psal pro něj např. fejetony.

V době první světové války vycházela Rovnost v menším rozsahu a přísně cenzurována, vycházely v ní ponejvíce zprávy z bojišť. V září 1933 začal list vycházet ilegálně pod názvem Proletářská Rovnost, v březnu a dubnu 1934 byl pak opět vydáván legálně jako Dělnická Rovnost. Od prosince 1935 pak název zněl Moravská rovnost. Pod tímto názvem vycházel list i po roce 1938 a během druhé světové války, tehdy už opět v ilegalitě.

Cyklostylované vydání Rovnosti z 21. 8. 1968

V souvislosti s politickým vývojem v Československu po roce 1945 zaznamenala Rovnost nejprve v letech 1945–1948 rychlý rozmach, po Únoru 1948 se stala stranickou tiskovinou vládnoucí komunistické strany (KSČ).

Po sametové revoluci přešlo na konci roku 1989 vydávání Rovnosti z krajských výborů KSČ na Vydavatelství Rudé Právo a následně byla 11. března 1991 spontánně privatizována společností Moravskoslezské vydavatelství založenou tehdejšími redaktory listu, který dále vycházel pod názvem Moravský demokratický deník RT, následně od roku 1995 Moravské noviny Rovnost. Když roku 1995 získala majoritní podíl v Rovnosti společnost Rheinisch-Bergische Verlags-gesellschaft mbH, byla ještě deníkem pro celou jižní Moravu. Pouze na okresy Brno-město a Brno-venkov se Brněnský deník Rovnost soustředil poté, co jej v červnu 2001 získalo vydavatelství Vltava-Labe-Press a vydělilo z něj pět regionálních verzí (Deník Blanenska Rovnost, Deník Břeclavska Rovnost, Deník Slovácka Rovnost, Deník Vyškovska Rovnost a Deník Znojemska Rovnost). V rámci sjednocení názvů a designu všech regionálních deníků Vltava-Labe-Press byly poté noviny 18. září 2006 přejmenovány na Brněnský deník.

Místo vydání prvního čísla Rovnosti na Bratislavské 13 v Brně připomíná od roku 1985 památní tabule umístěná na zkoseném nároží budovy.[2]