Matěj Josef Sychra

Narodil se 21. prosince 1776 v Ústí nad Orlicí, kde také vystudoval základní školu. Už v mládí se u něj projevil hudební talent. Vyrůstal se svými třemi bratry, jeho rodiče zemřeli, když byl malý. Nejstarší bratr, Václav, byl fundatistou v chrámu Nejsvětejší Trojice v Praze. Zde se seznámil s ředitelem Václavem Faltisem, který jim zajistil vzdělání na německé škole v Praze. V roce 1789 Faltis zemřel a Matěj Josef Sychra si musel přivydělávat. V letech 1792–1796 navštěvoval Piaristické gymnázium na Novém Městě. Jelikož se zde vyučovalo v německém jazyce, začínala mu čeština dělat potíže. Proto se při studiu teologie na Filosofické fakultě věnoval také češtině.

Dne 18. září 1801 byl v Chrasti vysvěcen na kněze. Nejprve působil v Sebranici u Litomyšle a Bystrém, od roku 1805 v Německé Bělé u Poličky (dnes Bělá nad Svitavou). Zde onemocněl tyfem, který se ze zámku, jenž sloužil jako provizorní útočiště zraněným z bitvy u Slavkova, rozšířil po obci. O necelý rok později si při pádu způsobil v oblasti žeber těžké zranění, po kterém musel být operován. Po návratu z nemocnice se jej pokusil duševně nemocný člověk shodit z pavlače. Sychra si při pádu poranil koleno a od té doby kulhal.

Od roku 1808 působil na faře v Jimramově, kde vytvořil svoje stěžejní jazykové, vzdělávací a další práce. V roce 1824 přesídlil na faru v klášterním domě ve Žďáře nad Sázavou. Žďárem tehdy zmítaly spory mezi vyznáními, navíc byl kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve velmi špatném stavu. O opravu se neúspěšně pokoušel Bonifác Procházka a před příchodem Sychry se uvažovalo o jeho zboření. Matěj Josef Sychra však veškeré úsilí a finance věnoval opravě této barokní památky, jejímž autorem byl Jan Blažej Santini-Aichel. Dne 16. května 1829 byla tato jedinečná stavba opět vysvěcena. Při pracích však Sychra onemocněl a dne 19. března 1830 zemřel. Pohřben je v areálu kostela.

Sychrovým nejvýznamnějším dílem je Česká fraseologie, kterou do svého Slovníku začlenil Josef Jungmann.^[zdroj?]

• Půwodnj rozmlauwánj a powjdky k wyswětlenj mrawných českých přjslowj, ku prospěchu mládeži sskole odrostáwagjcý
• Powjdatel, aneb, Sbjrka rozmanitých paměti hodných přjběhů, powjdaček, důwtipných nápadů a průpovědj, k poučenj a obweselenj. W Brně; a Holomaucy 1815-1817
• Weleslawjn. Praha 1847.
• Povídky a jiné práce. Brno 1961.