Zdeněk Ondráček

Zdeněk Ondráček, syn Jaroslava Ondráčka (bývalého horníka, funkcionáře KSČ a člena ÚV KSČ),[4] pracoval nejprve od srpna 1987 do března 1988 jako dělník ve výrobě státního podniku Krkonošské papírny Hostinné, provoz Svoboda nad Úpou.[5] Na základě podmínek stanovených zákonem č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků SNB pro přijetí do služebního poměru byl branec Zdeněk Ondráček před nástupem vojenské základní služby vybrán ke službě v Pohotovostním útvaru Veřejné bezpečnosti (PÚ VB, zřízen v letech 1970–1992).[6] Nejprve vykonal 5 měsíců náhradní vojenské služby u útvaru vojsk ministerstva vnitra ve Frýdku-Místku (04/1988 – 08/1988),[pozn. 2] kam nastoupil 1. dubna 1988.[7]

Po ukončení náhradní vojenské služby byl 09/1988 přijat do služebního poměru příslušníka Sboru národní bezpečnosti a zařazen na dobu 19 měsíců do pohotovostního útvaru, kde absolvoval praporčickou školu SNB a tím získal základní bezpečnostní vzdělání rozšířené o výcvik se speciální technikou a výcvik v řízení motorových vozidel včetně praxe. Před vyřazením z PÚ SNB (02/1990) byl na základě s ním provedeného rozhovoru zařazen k výkonu služby Veřejné bezpečnosti.[pozn. 3] Povinné absolvování půlroční nástupní policejní školy v Praze splnil Zdeněk Ondráček v rámci služby u pohotovostního útvaru, který jako vzdělávací instituce SNB nástupní policejní školu nahrazoval.[8]

V této době také vstoupil do KSČ (08/1989).[9] Během těchto svých začátků, kdy vykonával službu u pohotovostního útvaru VB, zasahoval v lednu 1989 proti demonstrantům na akci tzv. Palachova týdne a jako mladý ideový agitátor čety byl vybrán, aby se k zásahu před televizí vyjádřil.[10][11][12][13] Na základě dalšího služebního postupu si doplnil na gymnáziu v Trutnově (1990) úplné středoškolské vzdělání zakončené maturitou.[pozn. 4] Na základě rozkazu MV ČSSR č. 48 ze dne 30. března 1990, kterým bylo všem příslušníkům SNB nařízeno bezpodmínečné přerušení členství a činnosti v politických stranách a politických hnutích, vystoupil 02/1990 z KSČ. Po povýšení do funkce vyšetřovatele si musel Zdeněk Ondráček doplnit vzdělání na „Důstojnické škole Ministerstva vnitra ČR” v Jihlavě, kterou absolvoval od 03/1993 do 07/1993 (škola fungovala v letech 1964–1993).[6][pozn. 5]

Po zřízení Policie ČR působil nadále u policie jako vyšetřovatel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, vedl mimo jiné vyšetřování kauzy Opencard či záležitosti týkající se prezidenta NKÚ Františka Dohnala.[14] Do roku 2015 měl prověrku Národního bezpečnostního úřadu pro stupeň utajení přísně tajné.[15] Na základě zákona č. 186/1992 Sb. o služebním poměru příslušníků Policie České republiky absolvoval během své služby další rozšiřování nebo zvýšení vzdělání:[16]

• 09/1994 – 12/1994 Jazykový institut MV ČR v Praze, německý jazyk[14]
• 09/1997 – 05/2001 Policejní akademie ČR v Praze, bakalářské studium[14]
• 12/2002 – 01/2003 Univerzita Hradec Králové - pedagogická fakulta, doplnění specializace[14]
• 09/2003 – 05/2005 Univerzita Hradec Králové - pedagogická fakulta, magisterské studium[14]
• 09/2004 – 06/2005 Akademie Policejního sboru v Bratislavě, magisterské studium[14]
• 09/2005 – 02/2007 Akademie Policejního sboru v Bratislavě, rigorózní řízení[14]
• 09/2005 – 11/2007 Univerzita Palackého v Olomouci, rigorózní řízení[14]
• 09/2008 – 08/2011 Univerzita Palackého v Olomouci, doktorské studium[14]

Po odchodu od Policie ČR 10/2011 vstoupil 02/2012 opětovně do komunistické strany (KSČM).[17][14]

Od roku 2011 soukromě podniká, je veden jako jednatel firmy Confisio-CZ, s.r.o. se sídlem v Trutnově a od roku 2012 do roku 2013 byl zástupcem ředitelky Městského gymnázia a střední odborné školy Úpice.[18]

Demonstrace proti zvolení Zdeňka Ondráčka předsedou komise pro kontrolu GIBS na Václavskén náměstí v březnu 2018.

Od srpna 1989 do února 1990 byl členem KSČ, v únoru 2012 pak vstoupil do KSČM.

Do politiky vstoupil, když byl v komunálních volbách v roce 2010 zvolen ještě jako nestraník za KSČM do Zastupitelstva města Trutnova.[19] V komunálních volbách v roce 2014 mandát zastupitele města obhájil, když vedl kandidátku KSČM.[20] Zastupitelem města byl zvolen také ve volbách v roce 2018.[21]

Do vyšší politiky se dostal, když byl v krajských volbách v roce 2012 zvolen za KSČM do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje.[22] Ve volbách v roce 2016 svůj mandát za KSČM obhájil. Na kandidátce byl původně na 5. místě, ale vlivem preferenčních hlasů skončil druhý.[23]

V letech 2011 až 2013 působil jako poradce Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR.^[zdroj?] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval na druhém místě kandidátky KSČM v Královéhradeckém kraji a byl zvolen poslancem.[24] Ve volebním období 2017–2017 působil ve Stálé komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.[25]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem KSČM v Královéhradeckém kraji.[26] Získal 1 948 preferenčních hlasů a obhájil tak mandát poslance.[27] Dne 2. března 2018 byl zvolen předsedou Komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Hlasovalo pro něj 79 poslanců (pro zvolení bylo potřeba minimálně 78 hlasů).[28] O tři dny později oznámil premiér ČR v demisi Andrej Babiš, že navrhne Ondráčkovo odvolání z čela komise.[29] Tuto výzvu následně přijal předseda ODS Petr Fiala, v 11 českých městech se zároveň proti Ondráčkovu zvolení uskutečnily dne 5. března 2018 demonstrace.[30] Den po demonstracích na funkci předsedy Komise pro kontrolu činnosti GIBS rezignoval.[31]

V červenci 2018 nepodpořil druhou vládu Andreje Babiše při hlasování o důvěře, KSČM se přitom zavázala tuto vládu tolerovat.[32] Jako důvod později uvedl, že se neztotožnil s jejím programovým prohlášením v oblasti bezpečnosti.[33] Předseda KSČM Vojtěch Filip jej kvůli tomu vyzval, aby zvážil působení ve výkonném orgánu strany. Sám Filip však později svá slova zlehčoval.[34]

V říjnu 2018 mu Český svaz bojovníků za svobodu udělil pamětní medaili Za vlast a za svobodu. Dne 18. října mu ji osobně předal předseda spolku Jaroslav Vodička. Ocenění, které spolek nezdůvodnil, vzbudilo kritické ohlasy, např. spisovatel Jiří Padevět k němu uvedl: „Konfident Veřejné bezpečnosti a člen normalizační KSČ, zároveň předseda Svazu bojovníků za svobodu soudruh Vodička předal pamětní medaili Za svobodu bývalému příslušníkovi Pohotovostního pluku SNB, poslanci KSČM a podporovateli proruských teroristů soudruhovi Zdeňkovi Ondráčkovi. Připadá to členům spolku, který má v názvu slovo svoboda normální?“[35][36][37]

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval na 18. místě kandidátky KSČM.[38] Nebyl sice zvolen, ale získal 10 894 preferenčních hlasů a celkově tak skončil na 2. místě (tudíž se stal prvním náhradníkem).[39]

V krajských volbách v roce 2020 byl lídrem kandidátky KSČM v Královéhradeckém kraji.[40] Mandát zastupitele se mu ale obhájit nepodařilo, strana se totiž do zastupitelstva vůbec nedostala.[41]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval jako lídr KSČM v Královéhradeckém kraji. Zvolen však nebyl, neboť KSČM nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.[42]

Zdeněk Ondráček je ženatý. Má dvě dcery Lenku a Lucku.