Denis Pušilin

Denis Vladimirovič Pušilin nebo také Děnis Pušilin (* 9. května 1981 v Makijivce na Ukrajině) je jedním z vůdců separatistické Doněcké lidové republiky, nazývaný také lidovým gubernátorem, člen svazové rady Svazu lidových republik.

Děnis Vladimirovič Pušilin
Děnis Vladimirovič Pušilin (2022)
Hlava Doněcké lidové republiky
Úřadující
Ve funkci od:
20. listopad 2018
Předseda vládyPušilin (úřadující)
Alexander Ananchenko
Vladimir Paškov
PředchůdceDmitry Trapeznikov (úřadující)
Předseda vlády Doněcké lidové republiky
Ve funkci:
7. září 2018  18. říjen 2018
PředchůdceDmitry Trapeznikov (úřadující)
NástupceAlexander Ananchenko
Stranická příslušnost
ČlenstvíDoněcká republika
Jednotné Rusko

Narození9. května 1981 (40 let)
Makijivka
Alma materDonbas National Academy of Civil Engineering and Architecture
Profesepolitik
Náboženstvípravoslaví
OceněníŘád za věrnost povinnosti
Podpis
Webová stránkadenis-pushilin.ru
CommonsDenis Pushilin
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Mládí a studia

Pušilin se narodil 9. května 1981 v Makijivce. Je synem dělníků Makiivského metalurgického závodu Vladimira Pušilina a Valentiny Chasanovové. Vystudoval Makiivské lyceum. V rámci vojenské povinnosti sloužil Pušilin v letech 19992000 v Národní gardě Ukrajiny jako příslušník praporu zvláštního určení na Krymu. V roce 2000 studoval podnikovou ekonomiku na Donbaské národní akademii stavebnictví a architektury, podle informací, které o sobě uvedl během voleb, však nedostudoval. V letech 2002–⁠2006 pracoval v cukrárně "Solodke žyttia" (Sladký život).[1]

Byl členem strany Máme jeden cíl. Za tuto stranu kandidoval se v ukrajinských parlamentních volbách 2012 a opakovaných volbách 15. prosince 2013, avšak nepodařilo se mu získat křeslo v Parlamentu. Kandidoval ve volebním obvodu № 94 ( Kyjevská oblast ) v doplňovacích volbách lidových poslanců Ukrajiny z politické strany „Máme cíl“, která vznikla na základě pyramidy. Získal pouze 77 hlasů, což bylo asi 0,08 % z celkového počtu hlasujících. [2][3]

Pušilin v roce 2014

Doněcká lidová republika

15. května 2014 se stal lidovým gubernátorem doněckých separatistů a 19. května se stal předsedou Nejvyšší rady DLR. Pušilin v této době přežil dva pokusy o atentát, k oběma došlo během jednoho týdne 7. a 12. června 2014.[4] Pušilin se v těchto dnech nacházel v Moskvě. Od 14. listopadu 2014 do 4. září 2015 zastával funkci místopředsedy Nejvyšší rady Doněcké lidové republiky, poté nahradil Andreje Purgina a stal se opět předsedou Nejvyšší rady.

7. června 2014 byl na něj spáchán neúspěšný atentát poblíž restaurace Millennium v ​​Doněcku. Auto, které projíždělo kolem jeho auta, bylo podle Novosti Donbassa prostříleno. Před pokusem o atentát došlo k hádce mezi teroristickými skupinami uvnitř DLR. Náměstek předsedy Nejvyšší rady Doněcké lidové republiky pro humanitární záležitosti Maksym Petruchin zemřel na střely a Pušulin sám nebyl zraněn.

Dne 31. srpna 2018 byl vůdce DLR Alexandr Zacharčenko zabit bombou v doněcké restauraci. 7. září 2018 byl Pušilin jmenován úřadujícím šéfem DLR, přičemž bylo uvedeno, že tuto funkci bude zastávat až do voleb 11. listopadu 2018.[5] Ve volbách získal 60.85% hlasů a mandát obhájil.[6]

Dne 6. prosince 2021 se Pušilin stal členem ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko. Předseda Jednotného Ruska Dmitrij Medveděv mu osobně předal stranickou vstupenku během výročního sjezdu strany v Moskvě. 21. února 2022 podepsal Denis Pušilin jménem Doněcké lidové republiky smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci s Ruskem.[7] O dva dny později požádal spolu s vůdcem Luhanské lidové republiky Leonidem Pasečnikem Ruskou federaci o vojenskou pomoc kvůli údajné agresi ze strany Ukrajiny.[8][9]

Sankce

Dne 29. dubna 2014 byl v reakci na proruské nepokoje na Ukrajině zařazen na seznam osob podléhajících sankcím - zákaz vstupu a zmrazení majetku v EU, 12. května byl zařazen na sankční seznam Kanady, 20. června byl zařazen na sankční seznam USA. Pušilin je také na sankčním seznamu Austrálie, Švýcarska, Lichtenštejnska a Norska.[10]

Dne 2. května 2014 byl na žádost ukrajinské prokuratury zařazen na seznam hledaných osob a v červnu po něm vyhlásila pátrání i Služba bezpečnosti Ukrajiny. Je podezřelý ze spáchání činů s cílem násilně změnit nebo svrhnout ústavní pořádek nebo se zmocnit státní moci.[11]

Ocenění

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Denis Pushilin na anglické Wikipedii.

  1. Пушилин, Денис Владимирович. ТАСС [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online.
  2. Центральна виборча комісія України - WWW відображення ІАС "Вибори народних депутатів України 2012". web.archive.org [online]. 2018-04-15 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online.
  3. WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Unknown takes separatist spotlight in Ukraine | DW | 20.04.2014. DW.COM [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Dmitry Tymchuk's military blog: No end to Kremlin cynicism - Jun. 14, 2014. KyivPost [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online.
  5. Pro-Russian rebel leader killed in eastern Ukraine blast. Washington Post. Dostupné online [cit. 2022-02-26]. ISSN 0190-8286. (anglicky)
  6. Donbass elections helped avert chaos after DPR leader’s murder, says Russian diplomat. TASS [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online.
  7. BENNETTS, Marc. Ukraine conflict: Putin invites separatist leaders into his party. www.thetimes.co.uk. Dostupné online [cit. 2022-02-26]. ISSN 0140-0460. (anglicky)
  8. Lídři separatistických oblastí v Donbasu žádají Putina o pomoc před ‚agresí ukrajinské armády‘. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (česky)
  9. TELEVIZE, Česká. Putin odsouhlasil ofenzivu proti Ukrajině, varuje Zelenskyj. ČT24 [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (česky)
  10. МВД обнародовало информацию о розыске Пушилина. Украинская правда [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (rusky)
  11. НОВОСТИ, Р. И. А. СБУ объявила в розыск главу Верховного совета ДНР Дениса Пушилина. РИА Новости [online]. 20140618T1640 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (rusky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.