Erik Tabery

Podle vlastních slov se narodil v jihočeském Vimperku a dětství prožil v Českých Budějovicích.[5] Je synem herce Erika Taberyho st. a režisérky Kristýny Taberyové (rozené Štěpánkové, dcery herce Zdeňka Štěpánka).

V redakci Respektu začal pracovat jako elév v roce 1997, po dvou letech se stal kmenovým členem redakce.[6] Od roku 2009 je šéfredaktorem.[4] Píše především komentáře o domácí politice, za které získal cenu Novinářská křepelka (2002) pro žurnalisty do 33 let věku. Za rok 2008 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky,[7] v roce 2011 obdržel Novinářskou cenu.[6]

Věnuje se rovněž publicistice. V roce 2006 vydal knihu Vládneme, nerušit, za niž získal Cenu Toma Stopparda[4] a která byla rovněž nominována na cenu Magnesia Litera.[6] Další nominaci na totéž ocenění si vysloužil i jeho další knižní počin, Hledá se prezident z roku 2008.[8] K úspěchu a získání Magnesie Litery za rok 2018 pak vedla o 10 let později třetí Taberyho kniha Opuštěná společnost.[9]

Podle knihy Vládneme, nerušit vznikl i dokumentární film, který získal cenu Trilobit. Tabery se stal také autorem námětu k dokumentu Tady je Šloufovo či k dokumentárnímu seriálu Generace nula.[4]

• Vládneme, nerušit – Opoziční smlouva a její dědictví, Praha: Paseka, 2006, ISBN 80-7185-446-8. Kniha byla nominována na cenu Magnesia Litera za rok 2006 v kategorii publicistika. V roce 2008 byla znovu vydána v rámci edice Respekt. Uplatnila se jako předloha pro stejnojmenný televizní dokument.
• Hledá se prezident – Zákulisí voleb hlavy státu, Praha: Respekt Publishing, 2008, ISBN 978-80-903766-7-0. Kniha se věnuje volbě českých prezidentů od roku 1918, ale s důrazem na léta 1993–2008.
• Opuštěná společnost: Česká cesta od Masaryka po Babiše, Praha: Paseka, 2017, ISBN 978-80-7432-849-7. Kniha získala cenu Magnesia Litera za rok 2018. Vyšlo také jako audiokniha, kterou načetli Jiří Dvořák a Ivan Trojan, Audiotéka, 2018.