Zdeněk Hraba

V roce 1998 dokončil studium na Vysoké škole ekonomické v Praze (získal titul Ing.). V roce 2001 získal magisterský titul na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, o dva roky později malý doktorát (titul JUDr.) a v roce 2011 doktorát velký (titul Ph.D.).

Od roku 2004 je odborným asistentem na Katedře národního hospodářství Právnické fakulty UK v Praze, od roku 2009 rovněž tajemníkem katedry. Od roku 2004 pracuje také jako advokát.[2][3]

Zdeněk Hraba žije ve městě Říčany v okrese Praha-východ, konkrétně v části Radošovice. Je ženatý, s manželkou mají dvě děti.

V komunálních volbách v roce 2010 byl zvolen jako nezávislý na kandidátce subjektu s názvem "Sdružení nezávislých kandidátů Klidné město" zastupitelem města Říčany.[4] V listopadu 2010 se navíc stal radním města.[5] Ve volbách v roce 2014 mandát zastupitele města obhájil.[6] Následně byl v listopadu 2014 zvolen 1. místostarostou města.[7] Také ve volbách v roce 2018 obhájil mandát zastupitele města, tentokrát jako nestraník za hnutí STAN.[8] Po volbách však opustil post 1. místostarosty města.[9]

V krajských volbách v roce 2016 byl zvolen jako nestraník za hnutí STAN zastupitelem Středočeského kraje.[10] Působil jako člen Komise pro majetek (od listopadu 2016 do října 2017 komisi také předsedal). Od května do prosince 2017 byl rovněž předsedou klubu zastupitelů hnutí STAN v krajském zastupitelstvu. Ve volbách v roce 2020 mandát krajského zastupitele obhajoval, ale neuspěl.[11]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 kandidoval jako nestraník za hnutí STAN ve Středočeském kraji (figuroval na 3. místě kandidátky), ale neuspěl.[12]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 kandidoval jako nestraník za hnutí STAN v obvodu č. 41 – Benešov.[13][14] Se ziskem 20,93 % hlasů vyhrál první kolo voleb a ve druhém kole se utkal s občanským demokratem Jiřím Kozákem. Toho porazil poměrem hlasů 60,95 % : 39,04 % a stal se senátorem.[15]

V květnu 2019 vypracoval spolu s bývalým ústavním soudcem Stanislavem Balíkem návrh Ústavnímu soudu na zrušení zákona, kterým došlo ke zdanění finančních náhrad v rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi, který také jménem senátorů za hnutí STAN podal.[16] V říjnu téhož roku Ústavní soud tomuto podnětu vyhověl a zákon zdaňující tzv. církevní restituce zrušil.[17]

Je také jedním z předkladatelů senátního návrhu ústavního zákona, který má občanům zaručit právo bránit se legálně drženou zbraní.[18]

V lednu 2020 předložil v reakci na sérii loupeží domů ve Středočeském kraji novelu trestního zákona stručně nazývanou „můj dům, můj hrad“.[19] Novela má dle něj zefektivnit možnosti občanů bránit sebe i svůj majetek před zločinci, kteří neoprávněně vniknou do jejich domovů. Inspirací mu pro tento návrh byla slovenská úprava.[20]

Během první poloviny roku 2020 poukazoval na nesprávné postupy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky při úpravě maturitních zkoušek, které byly ovlivněny situací kolem pandemie nemoci covid-19.[21]

V rámci své práce v Senátu se věnuje i tématu transparentnosti a často spolupracuje s organizací Rekonstrukce státu. Aktivně podporuje její návrhy.[22][23] Podílel se na úpravě návrhu zákona, který má omezit tzv. „politické trafiky“. Při projednávání tohoto návrhu úspěšně předložil v Senátu pozměňovací návrh, díky kterému nebudou do budoucna vyloučeni z výběrových řízení na pozice v řídících orgánech státních firem „odborníci, kteří působí v soukromé sféře ve vysokých manažerských pozicích“.[24] V Senátu se také stavěl proti zvýšení hranice trestného činu z 5 na 10 tisíc korun.[25][26]

Od listopadu 2020 působí jako předseda Stále komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury.[27] Na konci téhož roku byl serverem Info.cz zařazen mezi šest Aktérů právního roku 2020 jako nejvlivnější právník v Senátu.[28]

V letech 2020 a 2021 se zasadil o změnu Listiny základních práv a svobod, byl jedním z předkladatelů novely jejího článku 6, odstavce 4, která rozšířila práva občanů o „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní“.[29][30]