Zdeněk Hajný

Zdeněk Hajný (30. ledna 1942, Vsetín – 1. března 2014, Praha) byl český malíř, grafik a psycholog. Dlouhodobě se zabýval psychologickou problematikou tvořivosti v umění, zejména psychotronickými a mezilidskými fenomény tvůrčího projevu. V roce 1994 založil Galerii Cesty ke světlu Zdeňka Hajného.

Ing. PhDr. Zdeněk Hajný
Narození30. ledna 1942
Vsetín
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí1. března 2014 (ve věku 72 let)
Praha
Česko Česko
Národnostčeská
VzděláníVŠZ, FF UK
Povolánímalíř a psycholog
Podpis
Webová stránkawww.zdenekhajny.com
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodil se v učitelské rodině. V letech 1956 až 1959 studoval na střední škole ve Vsetíně a malbu u prof. Břetislava Janovského. Potom nastoupil na Vysokou školu zemědělskou v Brně, dnes Mendelovu univerzitu v Brně. Svá ekonomická studia dovršil v roce 1964. V letech 1964–1967 pracoval jako ekonom a učitel na Berounsku. Ve volném čase maloval a externě vyučoval psychologii. V letech 1968–1970 působil ve funkci odborného pedagoga v Institutu pro vzdělávání pracovníků v zemědělství, stážoval na psychologickém pracovišti v Berlíně. Byl dále autorem a spoluautorem odborných publikací v oboru aplikované psychologie. Zahájil studia psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, která ukončil doktorátem filozofie.

Publikoval a přednášel v oboru aplikované psychologie. Už od poloviny 60. let se věnoval malování jako své zájmové činnosti a od roku 1983 profesně. Jeho dílo našlo své místo i v sakrálních prostorách a bylo použito jako obrazový doprovod řady vědeckých, duchovních, hudebních filmových a jiných pořadů. V roce 2001 byl vyznamenán Cenou Prahy 11 pro významné osobnosti. V roce 2005 mu byla udělena Alliancí S. Dalí International Cena Salvadora Dalího, byl držitelem prestižní ceny La Médaille d´Or Internationale 2009, čestného občanství obce Liptovské Sliače na Slovensku 2011, čestného občanství obce Bešeňová na Slovensku 2012. Stal se držitelem řady domácích i zahraničních ocenění. Kromě tvorby se věnoval i budování experimentálního terapeutického prostoru Galerie Cesty ke světlu Zdeňka Hajného, vzdělávací a charitativní činnosti. [1]

Dílo

Svá díla vystavoval na desítkách samostatných i kolektivních výstav v ČR a v zahraničí. Díla Zdeňka Hajného jsou součástí multimediálních pořadů našich i zahraničních umělců, jedním z nich je pořad „Starvoice“ významné japonské pěvkyně a skladatelky Yoshié Ichige, se kterou vystupuje po celém světě. Jeho obrazy jsou součástí řady knih, encyklopedií, učebnic, filmových, televizních zpracování i celé řady programů na DVD a CD.

„ Je umělcem, jehož básnické dispozice nás přenášejí výhradně do světa snů a představ, ovládaných však přírodními zákony pohybu hmot viděnými z perspektiv našeho místa ve vesmíru. Jeho obrazy v nás vyvolávají představy kosmického dění, vířivých pohybů a barevných mlhovin, v ničem neunikajících skutečným vesmírným jevům. “
— prof. dr. František Dvořák

Výběr děl
  • Zátiší s fíkusem a jablky, 1956, olej;
  • Pronikání, 1969, olej;
  • cyklus Krajiny..., 1972 – 2004, olej;
  • Strom života, 1976, 1987, 1996, olej;
  • Epos o Gilgamešovi, 1971, 1988, olej;
  • Poznání, 1971, 1983, 1986, olej;
  • cyklus Poutníci, 1974, 1984 – 1991, olej;
  • Žena země, 1977, olej;
  • Triptych Poselství modré planety – Daidalos, Vita aeterna, 1980, olej;
  • Z cyklu Na motivy Písní kosmických – Stříbrná alej, Pronikání II., Novodobým Ikarům, Setkání II., Vita aeterna II., 1982, olej;
  • Geneze, 1983, 1986, olej;
  • Oblaka ticha, 1984, olej;
  • cyklus Cesty …, 1985 – 2004, olej;
  • Cesta k perle, 1985, 1986, olej s achátem;
  • cyklus Pocty, 1986 – 1996, olej;
  • Strom života, 1986, olej;
  • cyklus Kódy života, 1986 – 1991, olej;
  • cyklus Hledání světla, 1988 – 1992, olej;
  • cyklus Cesty ke světlu, 1988 – 1991, olej;
  • Proměna, škrábaná litografie, 1988;
  • Krajina IPSE - C.G. Jungovi, olej, 1990;
  • Nanebevstoupení, 1992, olej;
  • cyklus Andělé, 1995 – 2009, olej;
  • cyklus Betlémská krajina 1994 – 2004, olej;
  • Vzpomínka na Atlantidu, 1996, olej;
  • Dotek milosti, olej s achátem, 1999;
  • Krajina nalezení II., olej s celestýny, 2002;
  • Krajina vykoupení, 2003, olej;
  • Cestou Andělů, 2004, olej;
  • Čistý II, 2004, olej;
  • Řeka života, rytina a malba na mramorové desce, 2007;
  • Labyrint světa a ráj srdce - pocta J.A.Komenskému, interaktivní kompozice, 2008;
  • Pradávná znamení v drahém kameni, 2010, olej s chalcedonem.
  • Strom naděje III, 2010, olej;

Sakrální tvorba
  • 1997 – římskokatolický kostel sv. Václava, instalace obrazu „Nanebevstoupení“, Hustopeče u Brna.
  • 2000 – římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova a neposkvrněného srdce Panny Marie, freska „Věčné světlo naděje“ jako součást mezinárodního projektu Archa Locus, Vyšný Sliač u Ružomberku na Slovensku.
  • 2000 – římskokatolický kostel Nejsvětější trojice, oltářní malba „Betlémská krajina“ v Bešeňové na Liptovské Mare na Slovensku
  • 2002 – ekumenický kostel sv. Cyrila a Metoděje, oltářní fresku s použitím obrazu Zdeňka Hajného „Betlémská krajina V.“ v realizaci slovenských výtvarníků S. Krivda a D. Muránsky v Malém Krtíši na Slovensku.
  • 2003 – barokní římskokatolický kostel, výchozí návrh fresky na stropní klenbu chrámu a spolupráce při realizaci v Balassagyarmatu v Maďarsku.
  • 2007 – římskokatolický kostel – Kosihy nad Ipľom na Slovensku

Výstavy (výběr)
  • 1971 – Divadelní studio Reduta, Praha
  • 1972 – Televizní klub, Praha
  • 1974, 1977, 1981, 1986 – Galerie Fronta, Praha
  • 1976 – Galerie Sanzio Muniaoni, Florencie
  • 1978,1982 – Galerie Karlovka, Praha
  • 1982 – Čs. kulturní středisko, Budapešť
  • 1983 – Muzeum Aloise Hrdličky, Humpolec
  • 1984 – Zámek Červená Lhota; Dům pánů z Kunštátu, Brno
  • 1985 – Galerie Rakousko-československé společnosti, Vídeň; Hypogalerie, Bayreuth;
  • 1986 – Galerie Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody, Č.Budějovice; Galerie Ebelsberg, Linec
  • 1988 – Výstavní síň radnice(Furth im Wald), SRN
  • 1989 – Galerie Chodovská tvrz, Praha; Kongres ISSOL – O vzniku života na zemi a v kosmu, Suchdol u Prahy; Galerie Odeon – Praha
  • 1992 – Kostel sv. Rocha, Praha; Obecní dům – 12.světová transpersonální konference ITA, Praha; Galerie Vltavín, Galerie 33 – Praha
  • 1997 – Státní opera Praha
  • 1998 – Parlament České republiky, Praha; advokátní kancelář Bělina-Kříž, Praha; Výstavní síň radnice(Furth im Wald), Německo
  • 1999 – Výstavní síň radnice (Furth im Wald), Německo; Galerie Nova, Praha
  • 2000 – Palác Questenberg, Praha; Salon 2000, Výstaviště Praha; Galerie U Zlatého slunce, Týn nad Vltavou; Galerie Chagall, Ostrava
  • 2001 – Theater Akzent, Vídeň
  • 2002 – Zámecká galerie Chagall, Karviná; Šternberský palác, Praha
  • 2003 – Zichyho palác, Bratislava; Galerie Portheimka, Praha
  • 2004 – Parlament České republiky, Praha
  • 2005 – Nancy-Université, Francie; Galerie Doxa, Státní hrad a zámek Český Krumlov
  • 2006 – Mramorový sál, Zámek Vsetín; Laterna magika, Praha
  • 2007 – Karolinum galerie, Praha; Městské muzeum a galerie, Lomnice nad Popelkou
  • 2008 – Nationalpark Thayatal, Rakousko
  • 2009 – Zámek Nymphenburg, Mnichov; Galerie Netopýr, Šumava
  • 2010 – Kostel sv. Šimona a Judy, Praha; Muzeum V. Löfflera, Košice
  • 2011 – Zámek Chvaly, Praha;
  • 2012 – Muzeum regionu Valašsko; mramorový sál zámku, Vsetín
  • 2012 – Svatohostýnské muzeum, Svatý Hostýn
  • 2013 – Zámecká galerie, Uherský Ostroh;

[2]

Zastoupení ve sbírkách

Dílo Zdeňka Hajného je zastoupeno v následujících galerijních sbírkách:

V soukromých sbírkách v ČR, SR, Německu, Finsku, Švédsku, Kanadě, Rakousku, Rusku, USA, Španělsku, Maroku, Holandsku, Belgii, Itálii, Japonsku a Indii.

Odkazy

Reference
  1. MRÁZ, Bohumír. Zdeněk Hajný. České Budějovice: Nakladatelství Nekut, 1992. (český)
  2. MRÁZ, Bohumír. Zdeněk Hajný. Praha: Nakladatelství BBart, 1998. (český)

Bibliografie
  • MRÁZ, Bohumír. Zdeněk Hajný. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0912-6.
  • Mráz B., Funk K.: Zdeněk Hajný. Vydavatelství Onyx, Praha 1990
  • Mráz B.: Monografie Zdeněk Hajný. Nakladatelství Nekut, České Budějovice 1992
  • Koudelka I.: Zdeněk Hajný. Regulus, Praha 1997
  • Mráz B., Funk K.: Monografie Zdeněk Hajný. Nakladatelství BBart, Praha 1998
  • Škoda E.: Monografie Zdeněk Hajný. Nakladatelství BBart, Praha 2004

Literatura
  • Funk K.: František Drtikol a Zdeněk Hajný – Za mystériem tvorby. Nakladatelství Fontána, Olomouc 2002
  • Archív autora: Zdeněk Hajný. Vydavatelství Onyx, Praha 2005
  • Martin P. E., Hajný Z.: O cestách ke světlu. Nakladatelství Bonaventura, Praha 2007
  • Encyklopedie světového malířství, Academia, Praha 1988
  • Kdo je kdo – Čechy, Morava, Slezsko, Praha 1991
  • Kdo je kdo v České republice 94/95. Modrý jezdec, Praha 1994
  • Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století. Agentura Kdo je kdo, Praha 1998
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1999. Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1999
  • Kdo je kdo – osobnosti české současnosti. Agentura Kdo je kdo, Praha 2002
  • Who is…?(v České republice). Vydavatelství Hübners blues Who is Who, Zug, Švýcarsko 2002
  • Eduard Škoda – Encyklopedie Pražské svatyně. Nakladatelství Libri, Praha 2002
  • Kdo je kdo – osobnosti české současnosti. Agentura Kdo je kdo, Praha 2005
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění – dodatky. Academia, Praha 2006
  • Český Almanach osobností a firem, Hamaro, Praha 2006

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.