Zastupitelstvo města Blovice

Rada městyse Blovic byla obnovena v 17. století. „Za panování Jeho Milosti Pána Pana N. N., pána na Hradišti, Žďáře, a Vildštejně stalo se obnovení rady v městyse Blovicích. Což by k cti a chvále Boží, Panny Marie, všech Svatých, svatých patronů, sv. Isidora, Antonína, Vavřince, Martina a Markéty Panny k dobrému prospěšnému městyse Blovic sloužiti mohlo, řízením Božím a milostivou vůlí Milostivé vrchnosti jsou následující osoby zvoleny a dosazeny.“[2] Do rady bylo zvoleno 12 konšelů, 5 obecních starších, městský rychtář, 2 dohlížitelé na chléb a maso, 3 dohlížitelé na sladovnu a k dohledu na sládka, 2 desátníci, 2 hajní pro les a řeku, 2 k přijímání obecního obilí z polí a nepravidelně volena funkce zvoníka proti mračnům. Městská rada tedy čítala zhruba 30 členů, avšak počet nebyl stálý a neustále kolísal. Oněch 12 zvolených konšelů se střídalo po jednom měsíci ve funkci purkmistra.[2] Každý nový občan města musel jako vstupní poplatek zaplatit 8 kop míšeňských a svačinu konšelům včetně piva.

Rada se však nescházela pravidelně, čemuž nasvědčuje záznam z roku 1687 v knize zápisů městečka Blovického: „Pan purkmistr a páni konšelé považujíce předešlou jak mezi osobami konšelskými, tak i mezi obcí velikou váhavost, tak že jak páni spoluradní do rady, tak obecní lid do obce podle potřeby velmi nedbanlivě se schází, pročež takto snešeno a v plné radě i celé obce ustanoveno jest. Kdykoliv toho jaká potřeba ukazovala a páni spoluradní do rady, aneb obec do společnosti by povoláni byli a jistá hodina, kdyby skutečně se sejíti měli, jim se oznámila a oni podle předešlé zvyklosti své zase by odkládali a pro zpozdívání se jiným skrze očekávání čas mařili a ne v určitou hodinu,. kdy povoláni budou se nepostavili, aneb jisté příčiny, proč by se postaviti nemohli nepřednesli, tedy z pánův spoluradních kolikrátkoliv by se takového zpoždění dopustil, pokaždé 1 kopu grošů míšeňských[p 1], z obce pak půl kopy pokuty propadnouti má a ta žádnému pod žádným vymyšleným způsobem prominuta nebude.“[2]

Během 17. a 18. století se setkáváme na pozici konšelů s následujícími jmény: Baumschlager, Budilovský, Čapek, Chvojka, Kolář, Král, Kreuzar, Kuchynka, Kutina, Job. Mašát, Maškovský, Plánický, Příkosický, Rožmitálský, Rožmberský, Srch, Šafařík, Špaček, Tereba, Trmota, Velhartický, Vavřínovič, Vorel, Vořehledský, Zachatý, Zoufalý a Zvíkovský.[2]

V 18. století však došlo ke změně, kdy se počet konšelů zredukoval na pouhé čtyři, přičemž úřad purkmistra každý zastával po dobu tří měsíců. Ten měl za úkol řídit jednání městské rady a byl předsedou městského soudního tribunálu. Tyto důležité povinnosti ho však zavazovaly při své nepřítomnosti ve městě dočasně předat úřad jinému konšelovi. Rada města Blovice byla volena na jeden až pět let a měla na starosti hlavně dohled na místními živnostníky a cechy.[3]

Dne 15. května 1809 neúspěšně žádal magistrát města Blovic o stipendium žák druhé humanitní třídy Josef Linda, pozdější známý spisovatel, dramatik a pravděpodobně i falzifikátor.[4]

František Josef Karlík, poslanec a starosta města (1885–1891)

V roce 1848 byl zrušen magistrát města Blovice a zřízen městský úřad, čímž se vytvořila obecní samospráva. Spolu s tím došlo k založení městského zastupitelstva s 18 členy, které bylo voleno obyvatelstvem a samo volilo starostu. Samotná městská kancelář byla vedena městským tajemníkem. Městská rada však reorganizaci v roce 1848 ustála, a tedy i po tomto roce směřovala činnost zastupitelstva a kontrolovala konání starosty.

Volba zastupitelstva a starosty se v této době nijak výrazně nelišila od dnešního volebního systému. Po sečtení všech hlasů se stali zastupiteli pouze ti kandidáti, kteří dosáhli nadpolovičního počtu hlasů. Volba tak probíhala naněkolikrát. Na volby v celém městě dohlížela volební komise, jehož předsedou se stala vždy nějaká významná osobnost místního politického či kulturního života. Předsedou volební komise tak byl například hrabě Jan Kolovrat Krakovský, děkan František Jaroslav Vacek-Kamenický nebo Eduard Pálfy z Erdödu.

Zastupitelé však nebyli voleni za jednotlivé strany, jako je známe v dnešní podobě, ale za tzv. stavy. První sbor tvořili čestní měšťané, druhý byl tvořen především státními zaměstnanci a ve třetím stavu byli zastoupeni měšťané nejrůznějších profesí, kteří nespadali do předchozích dvou sborů.

V letech 1885 až 1891 byl starostou František Josef Karlík (v 90. letech poslancem českého zemského sněmu a Říšské rady), který založil v 80. letech volební koalici občanů Blovic pod názvem Strana pořádku.[3]

V roce 1887 bylo složení městského zastupitelstva následující:[2]

• purkmistr: František Josef Karlík
• radní: Karel Homan, Karel Háček, Václav Suk
• výborové: Josef Brandl, Václav Ebenstreit, František Háček, Jan Kratochvíle, Kašpar Kursa[p 2], Marek Lederer, Karel Příkosický, Dr. Štěpán Pučálka, Jan Roleček, Jan Skořepa, Josef Špaček, Matěj Špaček, Bedřich Weisskopf, Jan Zacharda

Samostatnost Republiky československé přinesla velké politické změny, kdy se už nevolily, jako za Rakouska-Uherska, jednotlivé stavy, ale politická hnutí a strany v dnešním slova smyslu. Novým volebním řádem se stal zákon č. 75 z 31. ledna 1919.[5] Zisky mandátů v městském zastupitelstvu ukazuje následující tabulka:[6]

Výsledky komunálních voleb v roce 1946 předznamenaly komunistickou totalitu, když Komunistická strana Československa získala 15 mandátů z 30 možných.

Okolní obce měly v historii také svá obecní zastupitelstva, která zanikla při sloučení obcí s městem Blovice. Jedná se o obce: Bohušov, Hradiště, Hradišťská Lhotka, Hradišťský Újezd, Komorno a Vlčice.

Následující tabulka zobrazuje všechny starosty města Blovice od roku 1848:[13]