František Jaroslav Vacek Kamenický

V Kamenici nad Lipou absolvoval obecnou školu a pak reálné gymnázium v Jindřichově Hradci. Po maturitě studovat filosofii v Praze a v roce 1827 se přihlásil na bohoslovecká studia v Českých Budějovicích, kde se seznámil s osobnostmi národního obrození, F. L. Čelakovským, J. V. Kamarýtem a dalšími.[3] Ti také ovlivnili jeho pozdější literární tvorbu básní a národních písní. Po vysvěcení na kněze v roce 1831 dělal zámeckého kaplana na zámku v Březnici, kde je na nádvoří pamětní deska připomínající jeho pobyt. Pak dělal faráře v Týnci u Klatov.[3][4] V letech 1834–1845 by farářem v obci Merklín.[3][5][4] Poté se stal děkanem a druhým z ředitelů základní školy v Blovicích[6], a to až do roku 1868. V Blovicích žil v letech 1845–1869. Jeho hrob v Blovicích je kulturní památkou.[7]

Jeho sbírka písní znárodněla a některé z nich byly zpívány při vlasteneckých akcích, jsou známy dodnes, např. U panského dvora, V Čechách, tam jsem zrozena, Vdejte mne matičko, dokud jsem mladá. V rodném městě, na domě čp. 105 ve Vackově ulici má pamětní desku, pohřben je v Blovicích. Obě tato města jej považují dodnes za významnou osobnost své historie.

• Písně v národním duchu českém (1833), sbírka písní
• Lilie a růže (1846), cyklus znělek
• U kroků mé matky (1839)[6], procítěné elegie uveřejněné v Musejníku