Złoty Stok

Złoty Stok [zuoty stok] (v překladu „zlatý svah“), česky Rychleby[1], německy Reichenstein [rajchnštajn] (v překladu „bohatý kámen, skála“) je město v polském Dolnoslezském vojvodství (okres Ząbkowice Śląskie), východně od Kladska; přes hranici sousedí s českou obcí Bílá Voda. Leží v nadmořské výšce 348 m. V roce 2008 ve městě žilo 2 928 [2] obyvatel. Od českého názvu Rychleby nesou své pojmenování Rychlebské hory (polsky Góry Złote), které se zvedají na jih od města.

Rychleby
Złoty Stok

znak
Poloha
Souřadnice50°26′ s. š., 16°52′ v. d.
Nadmořská výška348 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátPolsko Polsko
VojvodstvíDolnoslezské
OkresZąbkowice Śląskie
GminaZłoty Stok
Złoty Stok
Złoty Stok, Polsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha7,73 km²
Počet obyvatel2 928 (2008)
Hustota zalidnění378,8 obyv./km²
Správa
StarostaStanisław Gołębiowski
Oficiální webwww.zlotystok.pl
Adresa obecního úřaduRynek 22
57-250 Złoty Stok
PSČ57-250
Označení vozidelDZA
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přes Złoty Stok vede silnice spojující Nysu a Kłodzko; železnice byla zrušena.

Historie
Bývalý zlatý důl, dnes muzeum těžby zlata

Złoty Stok je nejstarším hornicko - hutnickým komplexem v Polsku, podle archeologických nálezů se zde těžilo zlato již v 10. století.

V roce 1273 kníže Jindřich IV. Probus udělil cisterciáckému opatství z Kamience Ząbkowického právo těžby zlata v oblasti Złotého Stoku. Nejstarší dokumenty, obsahující potvrzení městských práv Złotému Stoku, jsou z roku 1332, avšak datum prvotního udělení městských práv tomuto hornickému sídlu není známo. Dne 17. února 1491 Złoty Stok získal statut svobodného horního města a tomu odpovídající znak a vlajku.

Město, které původně patřilo slezským Piastovcům, od roku 1392, po smrti Anežky Habsburské, vdovy po knížeti Boleslavu II. Malém, jehož sestřenice Anna Svídnická byla třetí manželkou císaře Karla IV., připadlo Koruně české. V roce 1581 bylo město zakoupeno Vilémem z Rožmberka, který zde nechal razit zlaté dukáty a stříbrné tolary, ozdobené Rožmberkovým poprsím a znakem, Zlatým rounem či napisy s oficiální titulaturou.[3] Od roku 1742 se město stalo součástí Pruska. Po skončení 2. světové války v roce 1945 připadla tato část Pruska Polsku. Hornická činnost na území města byla ukončena v roce 1961, kdy zde byl uzavřen poslední důl na těžbu arzénových rud.

Pamětihodnosti
  • Historické centrum města s řadou památkově chráněných domů
  • Kostel svatého Kryštofa
  • Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
  • Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice
  • Kaple svaté Anny na Křížové hoře
  • Budova mincovny
  • Muzeum hornictví a hutnictví

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Złoty Stok na polské Wikipedii.

  1. SAPKOWSKI, Andrzej. Narrenturm. 3. Ostrava: Leonardo, 2008. ISBN 80-85951-41-X
  2. Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 166.
  3. PÁNEK, Jaroslav. Poslední Rožmberkové: Velmoži české renesance. 1. vyd. Praha: Panorama, 1989. 424 s. S. 240,242.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.