Klášter Kamenec

Klášter Kamenec
Lokalita
Stát	Polsko
Místo	Kamenec
Souřadnice	50°31′10″ s. š., 16°52′32″ v. d.
Základní informace
Řád	cisterciácký
Založení	1247
Zrušení	1810
Mateřský klášter	Lubuš
Odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter Kamenec (polsky Kamieniec) je zaniklý cisterciácký klášter v polském Kamenci pocházející z morimondské filiační řady. V Kamenci býval na počátku 13. století pohraniční hrad Kamenec a roku 1210 zde vzniklo proboštství vratislavského augustiniánského kláštera Na písku. Roku 1246 jej vratislavský biskup Tomáš I. předal cisterciáckým bratrům z Lubuše.

Nový klášter měl blízko k českému království,[1] opaté z Oseka a Hradiště byli pověřeni inspekcí vybrané lokality a posouzením vhodnosti nové fundace.[2] Václav II. udržoval s kameneckými cisterciáky dobré vztahy, místní opat se zúčastnil roku 1292 v Sedlci jmenování konventu pro královskou fundaci na Zbraslavi a král sám slezský klášter obdaroval a opakovaně potvrzoval klášterní majetek na územích spadajících pod českou správu.[3]

Kostel od jihu

veduta kláštera z roku 1735

Před koncem 13. století se v Kamenci započalo se stavbou konventního kostela, který architektonicky navazuje na kostely v Mariensternu a v Neuzelle.[4] Kostel je trojlodní se síňovým pravoúhlým chórem a je zaklenut devíti křížovými klenbami na dvou dvojicích sloupů, čímž upomíná i na řešení klášterních kostelů v Heiligenkreuzu a na Zbraslavi. Svou strohostí připomíná kostel v rakouském Imbachu a je projevem tzv. redukované gotiky.[5] Oproti svým vzorům je celý vystavěn z cihel. Stavba poničená v letech 1428-1435 husity, byla koncem 15. století dostavěna, západní předsíň a štít v průčelí jsou barokní.

Klášterní budovy a kostel, poničené za třicetileté války, byly přestavěny v barokním slohu v letech 1681–1732. Práce vedli opati Augustin Neudeck (1681–1702) a Gerhard Woywoda (1702–1732). Pro hlavní oltář kostela Nanebevzetí Panny Marie namaloval mariánský oltářní obraz a v nástavci obraz Nejsvětější Trojice Michael Willmann. Obrazy sv. Benedikta a sv. Bernarda na postranní oltáře zhotovil Jan Kryštof Liška.

Cisterciáci zde ukončili svou činnost k roku 1810, roku 1817 byl klášter zničen rozsáhlým požárem.[6]

Reference

KUTHAN, Jiří. Gloria Sacri Ordinis Cisterciensis.. Praha: Ústav dějin křesťanského umění KTF UK, 2005. ISBN 80-903600-3-3. S. 190. Dále jen Gloria Sacri Ordinis.
CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1668-1. S. 134. Dále jen Kláštery na hranicích.
Kláštery na hranicích, str. 136
Gloria Sacri Ordinis, str. 190
Gloria Sacri Ordinis, str. 191-192
FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 85.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter Kamenec na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] KUTHAN, Jiří. Gloria Sacri Ordinis Cisterciensis.. Praha: Ústav dějin křesťanského umění KTF UK, 2005. ISBN 80-903600-3-3. S. 190. Dále jen Gloria Sacri Ordinis.

[2] CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1668-1. S. 134. Dále jen Kláštery na hranicích.

[3] Kláštery na hranicích, str. 136

[4] Gloria Sacri Ordinis, str. 190

[5] Gloria Sacri Ordinis, str. 191-192

[6] FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 85.