Západoslovanské jazyky
Západoslovanské jazyky jsou skupinou slovanských jazyků, rozšířené především ve střední Evropě napříč souvislým regionem zahrnujícím Českou republiku, Slovensko a Polsko, jakož i bývalé východní Německo a nejzápadnější regiony Ukrajiny a Běloruska a část Litvy.
Západoslovanské jazyky | |
---|---|
Dialekty západoslovanských jazyků | |
Rozšíření | střední Evropa |
Počet mluvčích | 60 milionů |
Počet jazyků | 6-7 |
Klasifikace | |
Dělení | |
Dělení |
Západoslovanské jazyky používají k zápisu latinku, na rozdíl od cyrilice, kterou používají východoslovanské jazyky a jihoslovanských jazyků, které používají latinku nebo cyrilici.
Rozdělení
- česko-slovenská větev
- čeština – Česko
- moravština – Morava
- slovenština – Slovensko
- čeština – Česko
- lechická větev
- pobaltština – vymřelý jazyk kmenů z pobřeží Baltského moře
- kašubština – Kašubsko
- polabština – vymřelý jazyk kmenů z dolního toku Labe
- polština – Polsko
- slezština – Slezsko
- lužickosrbská větev
- lužičtina (horní a dolní lužická srbština) – Lužice
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu západoslovanské jazyky na Wikimedia Commons
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.