Xena Longenová
Xena Longenová (rodným jménem Polyxena Marková; 3. srpna 1891 Strakonice[1] – 23. května 1928 Praha[2]) byla česká divadelní a kabaretní herečka, manželka herce a dramatika Emila Artura Longena.
| Xena Longenová | |
|---|---|
 Xena Longenová v roce 1928 | |
| Narození | 3. srpna 1891 Strakonice,  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 23. května 1928 (ve věku 36 let) Praha,  Československo |
| Manžel(ka) | Emil Artur Longen |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Narodila se v herecké rodině, její otec Antonín Marek (1862–1938) i oba starší bratři Adolf Marek (1884–1934) a Vladimír Marek (1882–1939) byli herci.[3] V roce 1910 se provdala za Emila Artura Longena. Spolu pak hráli na různých scénách a v kabaretech v Praze a v Brně. Vystupovali i v cizině: v Berlíně, Vídni, Terstu, v Lublani a v Paříži. Po návratu do Prahy založil Longen v roce 1920 nejprve kabaret Bum a později Revoluční scénu. Zde Xena vytvořila svou patrně nejslavnější roli v dramatizaci povídky Egona Erwina Kische Nanebevstoupení Tonky Šibenice. Od roku 1923 hráli manželé Longenovi v Divadle Vlasty Buriana.
Xena dlouhodobě trpěla depresemi, pocitem zneuznání, a na pohodě jí nepřidával ani bouřlivý život s bohémským Longenem. Dne 23. května 1928 se rozhodla řešit vleklou manželskou i osobní krizi sebevraždou skokem z okna. Její manžel následně na její počest napsal (auto)biografický román Herečka (1. vydání 1929), kde vystupují pod upravenými jmény – Xena s rodným příjmením „Karemová“, on sám jako „Hauten“ a např. Vlasta Burian jako „Dolan“.
Dílo
Autorka divadelní hry
- Dáma z Cimeliček : veselohra o jednom jednání na francouzský motiv, Praha : Fr. Švejda, asi 1925)
Film
- 1926 Prach a broky (režie Přemysl Pražský, role vdovy Šroubkové – jediná filmová role)
Citát
| „ | Xena Longenová nenašla místo na větší scéně. Živořila po kabaretech a jepicovitých divadlech. Stravovala se touhou po opravdovém umění a dělala je v žalostném prostředí, v podnicích, s nimiž šla od jednoho bankrotu k druhému. Hrála tak často přímo v anonymních hrách – ve všelijakých naturalistických aktovkách, odkoukaných z divadla hrůzy – ale i tehdy vám utkvěla v paměti, třeba jste už dávno zapomněli na literární předlohu, jež jí byla podnětem. Hrávala v hrozných hrách – ale ona v nich vždycky dovedla uplatnit kus opravdového lidství. | “ |
| — Joža Götzová[4] | ||
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu
- Xena Longenová mrtva. Lidové noviny. 24. 5. 1928, s. 2. Dostupné online.
- FIKEJZ, Miloš. Český film–Herci a herečkky, II. Díl:L–Ř. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-334-3. Kapitola Xena Longenová, s. 78.
- Joža Götzová: Profily českých herců, Praha : vyd. S. V. U. Mánes, nedat. (okolo 1931), str. 47
Literatura
- B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 215
- František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 56
- František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Praha : Academia, 2000, str. 252, ISBN 80-200-0782-2
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 128, 182–3, 230
- Joža Götzová: Profily českých herců, Praha : vyd. S. V. U. Mánes, nedat. (okolo 1931), str. 46–7, foto str. 69
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Praha : Academia, 1983, str. 51–3, 158, 182, 597, 603, 612, 642
- František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 126
- Emil Artur Longen: Herečka, Praha : Melantrich, 1972 (2. vydání)
- Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 89, 195
- Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 139, 140, 257
- Radko Pytlík: Artur a Xena (Konec krále bohémy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Xena Longenová na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Xena Longenová
- Xena Longenová v Česko-Slovenské filmové databázi
- Xena Longenová v Internet Movie Database (anglicky)
