Wakame
Wakame (japonsky ワカメ, 若布, 和布, 稚海藻, Undaria pinnatifida) je druh hnědé řasy, který je pěstován pro konzumaci především jako součást pokrmů v japonské a korejské kuchyni.
Wakame | |
---|---|
Sklizená řasa wakame sušená na slunci | |
Vědecká klasifikace | |
Doména | Eukaryota |
Říše | Chromalveolata |
Kmen | Stramenopila |
Třída | hnědé řasy (Phaeophyceae) |
Řád | kelpy (Laminariales) |
Čeleď | Alariaceae |
Rod | Undaria |
Binomické jméno | |
Undaria pinnatifida (Harvey) Suringar, 1873 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Jedná se o jednoletý druh, který prochází rodozměnou – v teplejších měsících má podobu makroskopickou (sporofyt) a v chladném období formu mikroskopickou (gametofyt). Jako sporofyt roste na kamenech v hloubce do 7 metrů a dorůstá délky 1–3 metry s pásovitými listy o délce 50–80 centimetrů.[1]
Rozšíření
Původně se Undaria pinnatifida vyskytuje ve vodách u ruského, korejského, čínského a japonského pobřeží v Tichém oceánu. Mimo původní areál se pěstuje převážně na Novém Zélandu, v Austrálii, ve Francii a Španělsku.[2][3] Jako invazní druh se vyskytuje na pobřeží Argentiny, Austrálie, Nového Zélandu, nebo na západním pobřeží Spojených států a Mexika. V Evropě byla volně rostoucí řasa wakame poprvé nalezena v laguně Étang de Thau na jihu Francie v roce 1971. Od té doby byl výskyt zaznamenán v Benátském zálivu, u pobřeží Portugalska a Španělska, v Lamanšském průlivu a v roce 2012 v Irském moři.[3] Podle Globální databáze invazních druhů (Global invasive species database) je Undaria pinnatifida jedním ze sta nejnebezpečnějších invazních druhů.[1]
Využití
Pěstování wakame je v Japonsku doloženo již během období Nara v 8. století. První velkopěstírna vznikla v roce 1957 ve městě Masaki v prefektuře Ehime na ostrově Šikoku.[4] Před založením podobných podniků se jednalo o luxusní zboží.[5] Wakame se může konzumovat syrová a nebo se nejprve zpracuje sušením sluncem[2] nebo spařením a nasolením.[4][5] Nadrobno nasekané stonky wakame jsou dostupné jako „wakame salát“ (čuka wakame) se sezamovým olejem a semínky, sójovou omáčkou a chilli,[6] nejčastěji v mražené podobě.[4][7]
Wakame je spolu s nori a kombu jednou ze tří nejoblíbenějších mořských řas v japonské kuchyni, ve které je součástí polévek misoširu a ramen. Sporofyly wakame jsou považovány za delikatesu známou jako mekabu a jsou připravovány kandováním nebo smažením. Nejoblíbenějším korejským pokrmem s wakame je polévka mijok-guk s vývarem z ústřic. Kromě toho je užívána také v tradiční čínské medicíně.[4]
Nutriční hodnoty
Wakame má vysoký obsah jódu, vitamínu B3 a Omega-3 nenasycené mastné kyseliny eikosapentaenové.[2] Stejně jako ostatní chaluhy, wakame má nízký obsah tuku. Je bohatá na vlákninu, které obsahuje více než nori nebo kombu.[5]
Odkazy
Reference
- Undaria pinnatifida [online]. Global invasive species database [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. (anglicky)
- MCGRATH, Paula. Five future 'super foods' that are good for you and the planet. BBC [online]. 2019-05-19 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. (anglicky)
- MINCHIN, Dan; NUNN, Julia. The invasive brown alga Undaria pinnatifida (Harvey) Suringar, 1873 (Laminariales: Alariaceae), spreads northwards in Europe. BioInvasions Records [online]. Regional Euro-Asian Biological Invasions Centre, 2014-05-12 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. DOI 10.3391/bir.2014.3.2.01. (anglicky)
- MOURITSEN, Ole; RHATIGAN, Prannie; PÉREZ-LLORÉNS, José Lucas. World cuisine of seaweeds: Science meets gastronomy. International Journal of Gastronomy and Food Science [online]. Elsevier, 2018-12 [cit. 2019-11-14]. DOI 10.1016/j.ijgfs.2018.09.002. (anglicky)
- MCHUGH, Dennis. A guide to the seaweed industry [online]. Food and Agriculture Organization, 2003. S. 81–83. Dostupné online. (anglicky)
- Seaweed Salad Recipe. www.japancentre.com [online]. [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. (anglicky)
- SARGENT, Ewan. Lunchtime sushi seaweed 'nutritionally dead'. www.stuff.co.nz [online]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wakame na Wikimedia Commons
- BioLib.cz – Undaria pinnatifida [online]. BioLib.cz. Dostupné online.