Jana Maláčová

Důchodová politika patří mezi oblasti, kde za působení Maláčové na pozici ministryně práce a sociálních věcí došlo k několika systémovým změnám i k parametrickým změnám ve výši důchodů.

Na návrh vlády došlo v letech 2019 - 2020 k vyššímu navýšení důchodů, než jaké stanovuje zákon a sice v průměru o 900 Kč.[17] Od 1.1. 2019 také došlo k navýšení důchodů lidem starším 85 let o 1000 Kč.[18] Oba tyto kroky vycházely z opakovaných závazků členů vlády, které stanovily cíl 15 000 Kč jako hranici průměrného důchodu pro rok 2020.[19] Maláčová při jejich prosazování argumentovala nedostatečnou životní úrovní českých seniorů.[20]

Dalším z klíčových kroků Maláčové v této oblasti bylo zřízení Komise pro spravedlivé důchody pod vedením prof. Danuše Nerudové, jejímž úkolem bylo připravit změny v důchodovém systému, které by zajistily dlouhodobou finanční i sociální udržitelnost a srozumitelnost. V lednu 2020 předložila komise návrh základní struktury důchodové reformy[21], který spočíval v rozdělení stávajícího prvního pilíře na nultý pilíř (tzv. základní důchod). Měl zajišťovat minimální částku, kterou dostane ve stejné výši každý senior, který získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl důchodového věku.  První pilíř měl oceňovat pracovní kariéru, ale kromě výše příjmů zhodnotit i péči o děti a dobu, jakou pojištěnci strávili v pracovním procesu.

Kromě základní architektury systému představilo ministerstvo také tři varianty nákladovosti reformy – od nejnákladnější po nejúspornější. V reakci na to byla Maláčová kritizována opozicí i ze strany ministryně financí Aleny Schillerové za ANO, že její finanční požadavky pro nejnákladnější verzi nejsou reálné.[22]

MPSV a Ministerstvo financí následně požádaly OECD o zpracování podrobné analýzy důchodového systému v Česku, která také doporučí další postup v oblasti důchodů, vycházející z mezinárodních zkušeností.  OECD potvrdilo základní myšlenku MPSV, že zásadní součástí důchodové reformy je vedle zajištění dostatečých příjmů důchodového systému i otázka jeho srozumitelnosti, otázka výše důchodů, nebo nároku na ně.[23]

V oblasti zaměstnanosti byly největšími změnami za působení Maláčové v čele MPSV zrušení tzv. karenční doby, zvyšování minimální mzdy a zavedení tzv. „eNeschopenky“

Karenční doba byla v ČR zavedena v roce 2008 a znamenala konec proplácení nemocenské pro zaměstnance během prvních tří dnů nemoci.[24] Skokové snížení nemocnosti, které s sebou její zavedení přineslo, bylo dle jejích obhájců důkazem dosavadního zneužívání systému ze strany zaměstnanců. Dle kritiků naopak karenční doba vedla k přecházení nemocí a k využívání dovolené za účelem léčby.[25] Na návrh Maláčové proto došlo od 1. 7. 2019 ke zrušení karenční doby a opětovnému proplácení nemocenské už od prvního dne.[26]

I téma minimální mzdy uvedla Maláčová jako jednu ze svých politických priorit. V roce 2019 proto na její návrh minimální mzda vzrostla na 13 350 Kč a od 1.1. 2020 na 14 600 Kč.[27] Navyšování minimální mzdy v této výši bylo dle kritiků příliš zatěžující pro české firmy.[28] Naopak zástupci zaměstnanců požadovali vyšší zvýšení i z důvodu nedostatečného mzdového ohodnocení vzhledem k produktivitě práce v ČR.

Na podzim 2020 schválila Vláda ČR na návrh ministryně Maláčové další navýšení minimální mzdy o 600 Kč.[29] Minimální mzda ta dosáhla 42,4 % průměrné mzdy v České republice.

Třetí prioritou bylo elektronické hlášení pracovní neschopnosti – „eNeschopenka“, které začalo fungovat od 1. 1. 2020.[30] Zavedení eNeschopenky bylo původně plánováno až na konec roku 2020, ale Maláčová deklarovala, že by ráda tento projekt spustila dříve. MPSV i Česká správa sociálního zabezpečení, která projekt realizovala, proto spustily eNeschopenku zhruba o rok dříve[31], než bylo plánováno předchozí ministryní práce a sociálních věcí Jaroslavou Němcovou. Lékaři mohou díky projektu eNeschopenky vyplňovat hlášení o pracovní neschopnosti digitálně a zaměstnavatelé mohou být automaticky vyrozuměni, je-li jejich zaměstnanec v pracovní neschopnosti.

Projekt eNeschopenky byl krátce po svém startu kritizován ze strany některých praktických lékařů jako uspěchaný. Kontroverzně byl také vnímán výrok ministryně Maláčové, když označila eNeschopenku za „miláčka lékařů“.[32] Během krize covid-19 bylo však elektronické hlášení neschopnosti lékaři hodnoceno pozitivně.[33]

V oblasti rodinné politiky jsou třemi zásadními projekty Maláčové navýšení rodičovského příspěvku, zavedení náhradního výživného a obnovení jeslí.[34]

Navýšení rodičovského příspěvku začalo platit od 1. 1. 2020. Byl zvýšen o 80 000 Kč, tj. na 300 000 Kč.[35] U dvou a více dětí narozených současně došlo ke zvýšení příspěvku na 450 000 Kč. Návrh zákona byl opakovaně kritizován opozicí a na vládní úrovni docházelo ke sporům mezi hnutím ANO a ČSSD. V závěrečném hlasování však navýšení rodičovského příspěvku podpořila většina Poslanecké sněmovny.[36]

Zákon o náhradním výživném, předložený Poslanecké sněmovně, zajišťuje, aby při splnění zákonných podmínek stát vyplatil samoživitelům část alimentů, které partner neplatí a zpětně pak umožňuje státu tyto prostředky vymáhat.[36] Zákon má pomoci zejména matkám samoživitelkám, které jsou v ČR výrazně ohroženy chudobou.[37]

Návrh novely Zákona o poskytování péče o dítě v dětské skupině byl vládou schválen 20. 7. 2020.[38] Jeho obsahem je přeměna stávajícího systému předškolní péče v dětských skupinách na jesle. Úprava počítá i se změnami ve financování tak, aby bylo dlouhodobě nezávislé na evropských prostředcích, s možností využití jeslí i pro děti do tří let a s dalšími změnami v poskytované péči.[38]

31. 3. 2020 vláda schválila na návrh MPSV program ochrany zaměstnanosti Antivirus.[39] Stát v rámci tohoto programu kompenzuje firmám prostředky vyplacené na mzdy, aby tak snížil riziko propouštění pro potíže související s krizí covid-19. Někdy bývá tento program označovaný jako první využití kurzarbeitu v České republice.[40]

MPSV se zasadilo také o zjednodušení výplaty sociálních dávek[41] a dočasně bylo možné vyřídit více administrativních úkonů digitálně.

V souvislosti s dopady krize covid-19 přistoupilo MPSV ke změnám v tzv. ošetřovném po dobu trvání krize. Došlo k prodloužení možnosti čerpat ošetřovné po celou dobu trvání uzavření škol a zvýšil se maximální věk, do kterého je možné pobírat ošetřovné na každé dítě.[42] 

V souvislosti s dopady krize covid-19 došlo k omezení fungování některých služeb, jako byly například domovy důchodců nebo denní stacionáře.[43] 10. 3. 2020 byl vydán zákaz návštěv a 16. března byly zakázány i vycházky v některých zařízeních, což mělo za cíl minimalizovat možnost rozšíření nákazy mezi seniory. MPSV také následně komunikovalo s poskytovateli sociálních služeb možnosti dotací na financování zvýšených provozních výdajů v souvislosti s přijímáním karanténních, mimořádných a krizových opatření a na dorovnání výpadku zdrojů, který vznikl službám v souvislosti s přijímáním těchto opatření.