Viktorie Hesensko-Darmstadtská

Viktorie byla prvním ze sedmi dětí předposledního hesenského velkovévody Ludvíka IV. a jeho manželky Alice Sasko Koburské, původem britské princezny. Narodila se na Velikonoční pondělí ve Windsoru za asistence své babičky, královny Viktorie. V náručí královny byla jako luteránka 27. dubna 1863 i pokřtěna. Do tří let žila v Německu, v Bessungen, potom rodina přesídlila do Nového paláce v Darmstadtu, kde sdílela ložnici se svou mladší sestrou Alžbětou, dokud obě nedospěly. Stejně jako její sourozenci se jí dostalo vzdělání na vysoké úrovni; byla dychtivou studentkou.

V době pruské invaze do Hesenska, v červnu roku 1866, byly Viktorie a její sestra Alžběta poslány ke své babičce Viktorii do Anglie, dokud válečné události neskončily (zabráním Hesenska-Kaselska a částí Hesenska-Darmstadtska Pruskem). Za prusko-francouzské války byly na pozemcích paláce zřízeny vojenské špitály a Viktorie pomáhala své matce v kuchyni připravovat pro vojáky polévku.

Viktorie se často setkávala při rodinných setkáních s bratrancem svého otce, princem Ludvíkem Alexandrem Battenbergem, členem morganatické větve královské hesenské rodiny. Ludvík přijal britskou státní příslušnost a sloužil jako důstojník Britského královského námořnictva. V zimě roku 1882 se opět setkali v Darmstadtu, kde se v létě příštího roku zasnoubili. Po krátkém odkladu, způsobeném úmrtím syna královny Viktorie Leopolda, vévody z Albany, uzavřel pár 30. dubna roku 1884 v Darmstadtu sňatek.

Viktorie se svým manželem Ludvíkem Battenbergem a dcerami Alicí a Luisou.

Viktoriin otec se sňatkem nesouhlasil: podle jeho mínění Ludvík měl málo peněz a připravil by ho o společnost jeho dcery, neboť by žili v zahraničí; Viktorie si však dokázala prosadit svou. Viktorie a Ludvík většinu svého života žili v různých částech Evropy, v místech Ludvíkova působení. Rodina byla považována za liberální, otevřenou, praktickou a měla tu nejlepší pověst.^[zdroj?] V roce 1917 se manželé pod tlakem protiněmeckých nálad za první světové války vzdali svých německých titulů a změnili podobu rodového jména z německého Battenberg na anglickou podobu Mountbatten. Z manželství vzešly čtyři děti:

1. Alice (1885–1969), matka Filipa Mountbattena, manžela britské královny Alžběty II.,
2. Luisa (1889–1965), švédská královna; zemřela bez potomků (narodila se jí jediná mrtvě narozená dcera),
3. George Mountbatten (1892-1938), 2. markýz Milford-Haven
4. Louis Mountbatten, 1. hrabě Mountbatten of Burma (1900–1979), poslední vicekrál a předposlední generální guvernér Indie.