Vilém Pruský (1783–1851)

Princ Vilém se narodil jako čtvrtý a nejmladší syn pruského krále Fridricha Viléma II. a jeho druhé manželky Frederiky Luisy Hesensko-Darmstadtské. Od roku 1799 sloužil u gardy, v roce 1806 bojoval v čele jezdecké brigády v bitvě u Jeny. V roce 1807 odcestoval do Paříže, aby se pokusil snížit válečné břemeno uvalené na Prusko Napoleonem Bonaparte; podařilo se mu dosáhnout pouze mírného snížení. V roce 1808 reprezentoval Prusko na Erfurtském kongresu. Na konci roku 1808 doprovázel svého bratra, krále Fridricha Viléma III., do Sankt Petersburgu. Později měl prominentní roli v přetvoření Pruska a jeho armády.

Během války šesté koalice v roce 1813 byl v ústředí maršála Blüchera. V bitvě u Lützen (1813) 2. května velel záložní jízdě v levém křídle armády a během bitvy u Lipska s Blücherem vyjednal unii severní armády. Později vedl 8. brigádu armádního sboru maršála Yorcka na Rýně a v bitvách o Château-Thierry, Laon a Paříž se vyznamenal statečností a vojenskými dovednostmi.

Po uzavření Pařížské mírové smlouvy (1814) doprovázel krále do Londýna a poté se účastnil jednání na Vídeňském kongresu. Během bitvy u Waterloo velel záložní jízdě pruského IV. sboru generála Bülowa. Po uzavření druhé pařížské mírové smlouvy (1815) žil převážně v Paříži a na svém zámku Fischbach v Kowarech v Krkonoších.

V letech 1824 až 1829 byl guvernérem konfederační pevnosti v Mohuči; v letech 1830 až 1831 byl generálním guvernérem Rýnské provincie ve Vestfálsku. V této funkci 20. září 1831 otevřel první železniční trať na německé půdě z Hinsbecku přes údolí Deilbach do Nierenhofu. Do té doby se linka nazývala Deilthaler Eisenbahn (železnice údolí Deil); po jejím otevření byl povolen název železnice prince Viléma.

V březnu 1834 byl jmenován generálem kavalérie a znovu jmenován guvernérem federální pevnosti v Mohuči.

Po smrti manželky Marie Anny 14. dubna 1846 se stáhl z veřejného života na svůj zámek Fischbach. Svou manželku přežil Vilém o pět let, zemřel 28. září 1851 ve věku 68 let v rodném Berlíně.

V roce 1804 se jednadvacetiletý princ oženil se svou o dva roky mladší sestřenicí Marií Annou, nejmladší dcerou lankraběte Fridricha V. Hesensko-Homburského a jeho manželky Karolíny Hesensko-Darmstadtské (starší sestra Vilémovy matky). Manželé spolu měli devět dětí, z nichž se čtyři dožily dospělosti:

• Frederika Pruská (4. července 1805 – 23. listopadu 1805)
• Irena Pruská (3. listopadu 1806)
• syn (30. srpna 1809)
• Tassilo Pruský (29. října 1811 – 9. ledna 1813)
• Adalbert Pruský (29. října 1811 – 6. června 1873)
• Tassilo Pruský (15. listopadu 1813 – 9. ledna 1814)
• Alžběta Pruská (18. června 1815 – 21. března 1885)
• Valdemar Pruský (2. srpna 1817 – 17. února 1849)
• Marie Frederika Pruská (15. října 1825 – 17. května 1889)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Wilhelm of Prussia (1783–1851) na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Pruský na Wikimedia Commons