Parlamentní volby v Maďarsku 1998
Parlamentní volby v Maďarsku 1998 byly třetí svobodné volby Maďarské republiky od pádu komunismu v roce 1989. První kolo voleb se konalo 10. května, druhé 24. května.
Historie
Po 4 letech vlády MSZP-SZDSZ dali voliči opět najevo zájem o pravicovou politiku a o zlepšení situace Maďarů žijících v zahraničí, a to především v rumunském Sedmihradsku, jejichž situace byla nejhorší.
Nejsilnějším pravicovým kandidátem se stal Fidesz. Ten šel do voleb s programem, jenž obhajoval zájmy celého maďarského národa, včetně Maďarů žijících v zahraničí, požadoval ochranu maďarského jazyka a kultury, hájil význam církví pro soudržnost společnosti či trval na důsledném hájení národních zájmů při vyjednávání vstupu do Evropské unie.
Volební účast
| 1. kolo | 2. kolo | |
|---|---|---|
| Datum: | 10. květen | 24. květen |
| Účast: | 56,26% | 57,01% |
Volební výsledky
V těchto volbách skončila MSZP, která ve předchozích volbách 1994 drtivě zvítězila, jako druhá za vítězným Fideszem, který získal 148 mandátů. Třetí nejsilnější stranou byla pravicová FKGP s 48 mandáty. Velký propad zaznamenal SZDSZ, díky své koalici s MSZP uzavřené před čtyřmi roky, který obsadil jen 24 mandátů. KDNP se do parlamentu již nedostala, naopak nováčkem se stala krajně pravicová strana MIÉP se ziskem 14 mandátů.[1]
Vítěz voleb Fidesz-MPP uzavřel koalici s MDF a FKGP. Předsedou nově vzniklé vlády se stal Viktor Orbán, šéf vítězné strany Fidesz.
Tabulka
| Strana | Počet hlasů v číslech (I. kolo) |
Počet hlasů v procentech (I. kolo) |
Počet hlasů v číslech (II. kolo) |
Počet hlasů v procentech (II. kolo) |
Počet mandátů v číslech | Počet mandátů v procentech | Úloha v parlamentu |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Magyar Szocialista Párt (MSZP) | 1 445 909 | 32,25 % | 192 640 | 39,84 % | 134 | 34,72 % | Opozice |
| Fidesz – Magyar Polgári Párt (Fidesz-MPP) | 1 263 522 | 28,18 % | 187 609 | 38,80 % | 148 | 38,34 % | Vláda |
| Független Kisgazdapárt (FKGP) | 617 740 | 13,78 % | 52 714 | 10,90 % | 48 | 12,44 % | Vláda |
| Szabad Demokraták Szövetsége (SZDSZ) | 353 186 | 7,88 % | 14 763 | 3,05 % | 24 | 6,22 % | Opozice |
| Magyar Igazság és Élet Pártja (MIÉP) | 248 825 | 5,55 % | 19 707 | 4,08 % | 14 | 3,63 % | Opozice |
| Munkáspárt (MP) | 183 064 | 4,08 % | 10 861 | 2,25 % | — | — | Mimo parlament |
| Magyar Demokrata Fórum (MDF) | 139 934 | 3,12 % | — | — | 171 | 4,40 %1 | Vláda1 |
| Kereszténydemokrata Néppárt (KDNP) | 116 065 | 2,59 % | 1 479 | 0,31 % | — | — | Mimo parlament |
| Fidesz-MDF | 587 054 | 13,14 % | 954 794 | 21,17 % | ? | Rozděleny mezi obě strany | Vláda |
| Nezávislí kandidáti (F) | 75 965 | 1,70 % | 39 154 | 0,87 % | 1 | 0,26 % | Nezávislí |
| Ostatní strany | 115 729 | 2,57 % | 13 681 | 1,08 % | — | — | Mimo parlament |
| Celkem | 4 536 254 | 100 % | 489 216 | 100 % | 386 | 100 % | — |
1: MDF sice nepřeročilo 5% hranici nutnou pro vstup do parlamentu, ale získalo 17 křesel v rámci Fidesz.
Odkazy
Reference
- KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 9. Prozatímní epilog (1989–2008), s. 429. (Čeština)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jelenkori magyarországi országgyűlési választások na maďarské Wikipedii.