László Kövér

Nejprve studoval na Türr István Gimnázium és Kollégium v Pápa, a poté nastoupil na Právnickou fakultu na Eötvös Loránd Tudományegyetem v Budapešti, kterou absolvoval v roce 1986.

Kövér je ženatý a má dva syny (Vajk, Botond) a jednu dceru (Csenge).

V roce 1988 se stal zakládajícím členem Fiatal Demokraták Szövetsége a byl zapojen do diskuze u Národního kulatého stolu, kde diskutovala vládní MSZMP s opozicí (MDF, Fidesz).

Od voleb 1990 je poslancem Národního shromáždění. V roce 1994 byl krátkou dobu předsedou parlamentní frakce Fidesz.[1] V letech 1997 až 1999 byl místopředsedou strany, od roku 2000 jejím předsedou. Odstoupil roku 2001 a nahradil jej Zoltán Pokorni. V první vládě Viktora Orbána zastával od 8. července 1998 do 3. května 2000 post ministra bez portfeje pro civílní tajné služby.

Po nástupu Pála Schmitta do funkce prezidenta republiky se László Kövér dne 6. srpna 2010 stal předsedou Národního shromáždění Maďarské republiky

V červnu 2011 navštívil se svou delegací Prahu a setkal se s primátorem Bohuslavem Svobodou.[2]

Dne 2. dubna 2012 rezignoval tehdejší prezident Pál Schmitt. Podle platného zákona pravomoci prezidenta v době neobsazení úřadu připadají na předsedu parlamentu. László Kövér se tedy stal prozatímním prezidentem Maďarska do 10. května 2012, kdy se úřadu oficiálně ujal nově zvolený prezident János Áder.[3]

V prosinci roku 2015 řekl deníku Právo, že se Česká republika a Slovensko neměly nikdy stát součástí EU, jestliže mají zákony vycházející z kolektivní viny (myšleny Benešovy dekrety).[4][5]