Viktor Bonaparte
Viktor Bonaparte (Napoleon Viktor Jérôme Frederik; 18. července 1862, Palais Royal – 3. května 1926, Brusel), titulární 4. kníže z Montfortu, byl v letech 1879 až 1926 bonapartistickým pretendentem francouzského trůnu. Podporovateli jeho nároku byl znám jako Napoleon V.
Viktor Bonaparte | |
---|---|
princ Napoléon hlava rodu Bonaparte | |
Úplné jméno | Napoleon Viktor Jérôme Frederik |
Narození | 18. července 1862 |
Palais Royal | |
Úmrtí | 3. května 1926 |
Brusel | |
Manželka | Klementina Belgická |
Potomci | Marie Klotilda Bonaparte Louis Napoléon Bonaparte |
Rod | Bonapartové |
Otec | Napoleon Jérôme Bonaparte |
Matka | Marie Klotilda Savojská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Původ a mládí
Viktor se narodil v Palais Royal v Paříži za druhého Francouzského císařství jako syn prince Napoleona a jeho manželky Marie Klotildy Savojské, dcery italského krále Viktora Emanuela II. Brzy po jeho narození následovali dva mladší sourozenci: v roce 1864 bratr Ludvík a v roce 1866 sestra Marie Leticie, pozdější vévodkyně z Aosty. V době svého narození byl Viktor třetí v následnictví francouzského trůnu, hned po císařském princi Napoleonovi a svém otci.
Dědic Bonaparte
V osmnácti letech byl z vůle císařského prince Napoleona Evžena, který zemřel v roce 1879, jmenován hlavou rodu Bonaparte a pro své příznivce se stal Napoleonem V., někteří Bonapartisté však preferovali jeho mladšího bratra Ludvíka, plukovníka ruské imperiální gardy. Rozhodnutí císařského prince obejít Viktorova otce vedlo k úplnému rozpadu vztahů mezi otcem a synem. V květnu 1886 vyhostila Francouzská republika prince bývalých vládnoucích dynastií, a tak princ Viktor odešel z Francie do exilu v Belgii.
Dreyfusova aféra
Po smrti presidenta Félixe Faurea v roce 1899, během Dreyfusovy aféry, se řada politických frakcí pokusila využít nepořádku a princ Viktor oznámil delegaci imperialistického výboru, že podnikne kroky k obnovení francouzského císařství, když nastane příhodná chvíle. Aby toho dosáhl, oznámil, že se postaví do čela hnutí se svým bratrem, princem Ludvíkem, bojujícím vedle něj, o kterém řekl, že "přinese Bonapartistickým silám jeho prestiž a jeho vojenské nadání i hodnost v ruské armádě". Orleánský vévoda, soupeřící uchazeč o trůn, měl také k dispozici síly, které byly připraveny překročit francouzskou hranici ve stejné době jako síly Bonapartistů. Nakonec se očekávaný boj ve Francii nenaplnil a francouzská Třetí republika přežila jednu ze svých nejvážnějších krizí.
Úmrtí
Princ Viktor zemřel ve věku 63 let v Bruselu 3. května 1926, kdy francouzský autor Charles Maurras komentoval dobu prince Viktora jako uchazeče a prohlásil, že od roku 1884 nenabídl republikánským vládám žádné nové myšlenky ani žádné radikální alternativy. Bonapartistickým dědicem se po něm stal jeho jediný syn Ludvík.
Manželství a potomci
10. nebo 14. listopadu 1910 se osmačtyřicetiletý Viktor v Moncalieri oženil s o deset let mladší princeznou Klementinou, nejmladší dcerou belgického krále Leopolda II. a jeho manželky Marie Jindřišky Habsbursko-Lotrinské. Manželé spolu měli dvě děti:
- Marie Klotilda Bonaparte (20. března 1912 – 14. dubna 1996)
- Louis Napoléon Bonaparte (23. ledna 1914 – 3. května 1997)
Vývod z předků
Giuseppe Maria Buonaparte | ||||||||||||
Carlo Buonaparte | ||||||||||||
Maria Saveria Paravicini | ||||||||||||
Jérôme Bonaparte | ||||||||||||
Giovanni Geronimo Ramolino | ||||||||||||
Laetitia Ramolino | ||||||||||||
Angela Maria Pietrasanta | ||||||||||||
Napoleon Jérôme Bonaparte | ||||||||||||
Fridrich II. Evžen Württemberský | ||||||||||||
Fridrich I. Württemberský | ||||||||||||
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská | ||||||||||||
Kateřina Württemberská | ||||||||||||
Karel Vilém Ferdinand Brunšvický | ||||||||||||
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
Augusta Frederika Hannoverská | ||||||||||||
Viktor Bonaparte | ||||||||||||
Karel Emanuel Savojsko-Carignanský | ||||||||||||
Karel Albert Sardinský | ||||||||||||
Marie Kristýna Saská | ||||||||||||
Viktor Emanuel II. | ||||||||||||
Ferdinand III. Toskánský | ||||||||||||
Marie Tereza Toskánská | ||||||||||||
Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská | ||||||||||||
Marie Klotilda Savojská | ||||||||||||
Leopold II. | ||||||||||||
Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský | ||||||||||||
Marie Ludovika Španělská | ||||||||||||
Adelheid Rakouská | ||||||||||||
Karel Emanuel Savojsko-Carignanský | ||||||||||||
Alžběta Savojská | ||||||||||||
Marie Kristýna Saská | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Victor, Prince Napoléon na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Napoleon Bonaparte na Wikimedia Commons
TITULÁRNÍ Francouzský císař | ||
---|---|---|
Předchůdce: Napoleon IV. Evžen |
1879–1926 Viktor Bonaparte |
Nástupce: Napoleon VI. Ludvík |
TITULÁRNÍ Vestfálský král | ||
---|---|---|
Předchůdce: Napoleon Josef |
1891–1926 Viktor Bonaparte |
Nástupce: Napoleon VI. Ludvík |