Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Narodila se jako starší dcera v rodině Karla Viléma Ferdinanda Brunšvicko-Wolfenbüttelského a jeho manželky, britské princezny Augusty Frederiky, dcery waleského prince Frederika Ludvíka a Augusty Sasko-Gothajské. Jako taková byla sestřenicí britského krále Jiřího III.

1. října roku 1780 se v Brunšviku provdala za württemberského prince a posléze krále Fridricha, staršího syna vévody Fridricha Evžena a jeho manželky princezny Bedřišky Doroty Žofie Braniborské-Schwedtské.

Vztahy mezi manželi byly od samého počátku nevalné. Fridrich byl o deset let starší než jeho šestnáctiletá, ještě nedospělá žena a intelektuálně ji značně převyšoval, na druhé straně byl sebevědomý a neústupný až nesnášenlivý. Již roku 1781 Augusta Karolina, očekávající v té době prvního potomka, chtěla svého muže opustit, otec ji však od tohoto kroku odradil. Roku 1783 se rodina přestěhovala do Finska, jež v té době bylo součástí Ruského impéria, neboť ruská carevna Kateřina Veliká, která byla tchyní Fridrichovy sestry Sofie (manželka Kateřinina syna Pavla, pozdějšího cara Pavla I.; přijala ruské jméno Marie Fjodorovna), zde jmenovala Fridricha generálním guvernérem provincie. Augusta Karolina si získala náklonnost carevny, jež jí roku 1783 udělila Řád svaté Kateřiny. Čas trávila většinou v blízkosti dvora v domě, jenž jí carevna věnovala, a ve Vyborgu, kde sídlil její manžel, pobývala jen zřídka. V letech 1781-1785 přivedla na svět čtyři děti. Přesto, že manželé spolu pobývali málo, rozpory v rodině se ještě vyostřily a došlo i na násilí.

V prosinci roku 1786 se po divadelním představení Augusta Karolina obrátila o pomoc k carevně, která – jsouc obeznámena se situací – ji neprodleně přijala pod svou ochranu, informovala o tom württemberského vévodu a poslala Fridricha ze země; Marie Fjodorovna se postavila na bratrovu obranu, za což byla carevnou pokárána. Augustin otec opět nesouhlasil s rozvodem a carevna Kateřina Augustu přesunula do paláce Lohde v obci Koluvere (okres Kullamaa) v Estonsku, kde ji svěřila do péče šedesátiletého dvorního lovčího Wilhelma von Polmana (1727-1796). Polman zneužil této důvěry nejhorším způsobem: navázal s princeznou románek (neví se, zda byla k tomu přinucena, či to bylo z její vůle), který nezůstal bez následků. Augusta Karolina 27. září roku 1788 porodila či potratila nemanželské dítě; Pohlmann, který se bál carevniny reakce, kdyby její kompromitující těhotenství vyšlo najevo, nepřivolal k rodičce lékaře a princezna téhož dne skonala v důsledku poporodního vykrvácení. Augusta Karolina, jež zemřela ve svých třiadvaceti letech, byla pohřbena v kostele v Kullamaa.

Tři děti Augusty Karoliny pak vychovávala druhá manželka Fridricha Württemberského, britská princezna Šarlota Augusta, dcera krále Jiřího III.

Z manželství se přes všechny rozpory narodily čtyři děti:

• Vilém Fridrich Karel (1781—1864), pozdější württemberský král, ⚭ 1816 ruská velkokněžna Kateřina Pavlovna
• Frederika Kateřina Sofie Dorotea (1783—1835), ⚭ 1807 Jérôme Bonaparte (1784—1860), nejmladší bratr francouzského císaře Napoleona
• Augusta Sofie Dorotea Marie (1783—1784)
• Pavel Karel Fridrich August (1785—1852), ⚭ 1805 Charlotte von Sachsen-Hildburghausen (1787—1847)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Auguste Karoline von Braunschweig-Wolfenbüttel na německé Wikipedii.

• Zoé Oldenbourg: Katharina die Große — Die Deutsche auf dem Zarenthron, Wilhelm Heyne Verlag München (1983) ISBN 3-453-55018-8
• Elisabeth E. Kwan und Anna E. Röhring, Frauen vom Hof der Welfen, 2. Auflage, München, 2008

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská na Wikimedia Commons