Ludvík Bonaparte (1864–1932)

Napoleon Ludvík Josef Jérôme, znám jako Ludvík Bonaparte, se narodil v létě roku 1864 v Meudonu ve Francii. Jeho otec, princ Napoleon Bonaparte, byl nejmladším synem bratra císaře Napoleona I., Jérôma Bonaparta. Jeho matka, princezna Marie Klotilda Savojská byla dcerou italského krále Viktora Emanuela II. Ludvík měl staršího bratra Viktora a mladší sestru Marii Leticii.

Vzděláván byl Ludvík spolu se svým starším bratrem Viktorem, následně žil líným životem v pařížském domě své tety Matyldy. Otec jej poté nasměroval k vojenské kariéře. Jako příbuzný Napoleona Bonaparta mu nebylo dovoleno přidat se k francouzské armádě a tak se se souhlasem svého strýce, italského krále Umberta I., stal poručíkem italské armády ve Veroně.

Kvůli protifrancouzskému cítění italské armády opustil Ludvík v roce 1890 Itálii a narukoval do ruské armády. V roce 1895 byl povýšen na plukovníka. V roce 1902 byl umístěn na Kavkaz. Když v roce 1905 vypukly nepokoje mezi Armény a Ázerbájdžány v Jerevanu, byl jmenován guvernérem provincie Jerevan a nařídil obnovit řád.

V roce 1910 opustil ruskou armádu jako generálporučík a odstěhoval se na rodinné statky v Prangins ve Švýcarsku. Na žádost ruského cara se stal styčným důstojníkem ruské armády se třetí italskou armádou, kterou vedl jeho bratranec princ Emanuel Filibert, 2. vévoda z Aosty.

V roce 1917 se vrátil do Prangins, ačkoli později cestoval, například do Japonska či Spojených států.

Ludvík Bonaparte zemřel 14. října 1932 ve věku 68 let v Prangins ve Švýcarsku na mrtvici. Nikdy se neoženil ani neměl děti.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Bonaparte (1864–1932) na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Bonaparte na Wikimedia Commons