Napoleon Jérôme Bonaparte
Napoleon Jérôme Bonaparte (9. září 1822, Terst – 17. března 1891, Řím), celým jménem Napoleon Josef Karel Paul, obvykle znám jako Napoleon Jérôme nebo Jérôme Bonaparte, byl nejmladším synem vestfálského krále Jérôma, nejmladšího bratra Napoleona Bonaparte, a jeho druhé manželky Kateřiny Württemberské. Tento otevřený liberál se stal roku 1879 de facto hlavou Bonaparte. Mnoha Bonapartsty nebyl považován za legitimního pretendenta trůnu, a to kvůli prvnímu manželství jeho otce, které nebylo rozvedeno. Místo něho podporovali jeho syna Viktora. Od 80. let se stal spolu s dalšími monarchisty silným podporovatelem Georgese Boulangera.
Napoleon Jérôme Bonaparte | |
---|---|
Napoleon Jérôme Bonaparte, Hippolyte Flandrin, 1860 | |
Ministr pro alžírské a koloniální záležitosti | |
Ve funkci: 24. června 1858 – 24. března 1859 | |
Panovník | Napoleon III. |
Předchůdce | Ferdinand-Alphonse Hamelin |
Nástupce | Prosper de Chasseloup-Laubat |
Člen poslanecké sněmovny | |
Ve funkci: 6. března 1876 – 28. října 1877 | |
Volební obvod | Korsika |
Člen senátu | |
Ve funkci: 25. prosince 1852 – 4. září 1870 | |
Člen Národního shromáždění | |
Ve funkci: 25. dubna 1848 – 2. prosince 1851 | |
Volební obvod | Korsika (1848–49) Sarthe (1849–51) |
Vojenská služba | |
Služba | Druhé Francouzské císařství |
Doba služby | 1854–1855 |
Hodnost | Generálmajor |
Bitvy/války | Krymská válka |
Narození | 9. září 1822 Terst, Rakouské císařství |
Úmrtí | 17. března 1891 (ve věku 68 let) Řím, Itálie |
Místo pohřbení | Bazilika Superga, Turín |
Titul | princ Napoléon |
Choť | Marie Klotilda Savojská |
Rodiče | Jérôme Bonaparte Kateřina Württemberská |
Děti | Viktor Bonaparte Ludvík Bonaparte Marie Leticie Bonaparte |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Napoleon Jérôme užíval titulu princ Napoléon, který dostal v roce 1852 od svého bratrance, císaře Napoleona III., byl také nositelem titulů 3. princ z Montfortu, 1. hrabě z Meudonu a hrabě z Moncalieri. Jeho oblíbená přezdívka Plon-Plon pramenila z jeho obtížnosti vyslovovat své vlastní jméno v období dětství.
Život
Napoleon Jérôme, narozený 9. září 1822 v Terstu v Rakouském císařství a známý jako "princ Napoléon", "princ Jérôme Napoleon" nebo "Plon-Plon", byl blízkým rádcem svého bratrance, císaře Napoleona III. a zejména byl považován za předního zastánce francouzských intervencí v Itálii jménem Camilla Benso Cavoura a italských nacionalistů.
Jako antklerikální liberál vedl tuto frakci u dvora a pokusil se ovlivnit císaře k protiklerikální politice, což byl opačný proud vlivu císařovy manželky, císařovny Evženie, oddané katoličky a konzervativkyně, a patronky těch, kteří chtěli, aby francouzská vojska chránila papežovu svrchovanost v Římě. Císař se během své vlády pohyboval mezi těmito dvěma vlivy.
Když se jeho bratranec stal v roce 1848 presidentem, byl Napoleon jmenován zplnomocněným ministrem pro Španělsko. Později sloužil ve vojenské funkci jako generál divize v Krymské válce, jako guvernér Alžírska a v roce 1859 jako velitel francouzské armády v Itálii. Jeho kuriózní přezdívka "Plon-Plon" pochází z jeho výslovnosti svého jména, když byl ještě dítě, zatímco přezdívku "Craint-Plomb" mu armáda dala kvůli jeho nepřítomnost v bitvě u Solferina.
Jako součást bratrancovi alianční politiky s Piemontem-Sardinií se Napoleon v roce 1859 oženil s princeznou Marií Klotildou Savojskou, dcerou sardinsko-piemontského krále Viktora Emanuela II. To však princi nezabránilo v devítiletém vztahu s kurtizánou Corou Pearl.
Když v roce 1879 zemřel císařský princ Napoleon Evžen, stal se princ Napoleon genealogicky nejstarším členem rodiny Bonaparte; císařský princ jej však ve své poslední vůli vyloučil z následnictví a jmenoval hlavou rodiny jeho syna Viktora. Výsledkem byly hádky mezi princem Napoleonem a jeho synem po zbytek Napoleonova života.
V roce 1886 vznikl ve Francii zákon, podle něhož nesměly hlavy bývalých vládnoucích dynastií žít ve Francii, Napoleon se poté usadil v Prangins na břehu Ženevského jezera ve Vaudu ve Švýcarsku, kde během Druhého císařství získal majetek.
Princ Napoleon zemřel 17. března 1891 ve věku 68 let v Římě.
Potomci
Napoleon měl s Marií Klotildou tři děti:
- Viktor Bonaparte (1862–1926)
- Ludvík Bonaparte (1864–1932)
- Marie Leticie Bonaparte (1866–1926)
Vývod z předků
Sebastiano Nicola Buonaparte | ||||||||||||
Giuseppe Maria Buonaparte | ||||||||||||
Maria Anna Tusoli | ||||||||||||
Carlo Buonaparte | ||||||||||||
Giuseppe Maria Paravicini | ||||||||||||
Maria Saveria Paravicini | ||||||||||||
Maria Angela Salineri | ||||||||||||
Jérôme Bonaparte | ||||||||||||
Giovanni Agostino Ramolino | ||||||||||||
Giovanni Geronimo Ramolino | ||||||||||||
Angela Maria Peri | ||||||||||||
Laetitia Ramolino | ||||||||||||
Giuseppe Maria Pietrasanta | ||||||||||||
Angela Maria Pietrasanta | ||||||||||||
Maria Giuseppa Malerba | ||||||||||||
Napoleon Jérôme Bonaparte | ||||||||||||
Karel Alexandr Württemberský | ||||||||||||
Fridrich II. Evžen Württemberský | ||||||||||||
Marie Augusta Thurn-Taxis | ||||||||||||
Fridrich I. Württemberský | ||||||||||||
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský | ||||||||||||
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská | ||||||||||||
Žofie Dorota Pruská | ||||||||||||
Kateřina Württemberská | ||||||||||||
Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
Karel Vilém Ferdinand Brunšvický | ||||||||||||
Filipína Šarlota Pruská | ||||||||||||
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
Frederik Ludvík Hannoverský | ||||||||||||
Augusta Frederika Hannoverská | ||||||||||||
Augusta Sasko-Gothajská | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Napoléon Bonaparte na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Napoleon Josef Bonaparte na Wikimedia Commons
TITULÁRNÍ vestfálský král | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jérôme I. |
1860–1891 Napoleon Jérôme Bonaparte |
Nástupce: Napoleon Viktor |