Viktorína Brand

Dne 24. dubna 1846 byl její otec Karel Kopal jmenován plukovníkem a velitelem 10. praporu polních myslivců se základnou v Miláně. Začátkem roku 1846 se matka Viktoríny musela ze zdravotních důvodů vrátit do rodného města, Kostelní Břízy. Spolu s ní cestovali její sourozenci Arnoštka a Robert. Zde v rodinném sídle na zámku v Kostelní Bříze Marie Terezie v průběhu roku 1846 zemřela. Ve stejné době její bratr Karel nastoupil na Vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Bratr Viktor zůstal s otcem v Itálii, v září 1848 následoval staršího bratra na vojenskou akademii.[7]

Dne 27. listopadu 1848 byl její otec za rozhodující podíl na vítězství u Vicenzy[8] jmenován in memoriam rytířem Řádu Marie Terezie. Na základě císařského diplomu z 11. ledna 1852 byla Viktorína spolu s dalšími členy rodiny povýšena na svobodnou paní (baronku).[9]

Její podpis je uveden na zakládací listině empírového památníku vztyčeného na počest otce, jež byl slavnostně odhalen 16. října 1853 za účasti významných osobností Znojma a celé Moravy, přátel a spolubojovníků Karla von Kopala. Památník a posléze i celé náměstí byly pojmenovány po plukovníkovi Karlu von Kopalovi.[10][11]

Roku 1915 zemřela její sestra Arnoštka a panství Kostelní Bříza a Arnoltov přešla na jejího staršího vnuka Viktora. Ten majetky vlastnil do roku 1945.[12][13][14]

Viktorína se 12. června 1854 provdala za Ludvíka Brand von Santa Lucia.[15] Ludvík Brand byl v bojích roku 1848 podřízen jejímu otci Karlu Kopalovi jakožto kapitán a velitel 1. roty 10. praporu polních myslivců.[16][17]

Ludvík měl spolu s Viktorínou syna Karla (* 1856 Plzeň). Karel se roku 1885 v Budapešti oženil s Bertou, rozenou vikomtesou de Maistre (* 1860 Praha).[18] Jejím přičiněním se na zámku v Kostelní Bříze dařilo umění a došlo k výraznému rozšíření zámecké knihovny.[6][19] Karel a Berta spolu měli syny Viktora a Bohumila.

• FRANK-DÖFERIG, Peter: Adelslexikon des österreichischen Kaisertums 1804–1918, s. 252, Nr. 904.
• MALINOVSKÝ, Anton František: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2015. 493 s. ISBN 978-80-904241-6-6. Kapitola Brand ze Santa Lucia, s. 85.
• MAŠEK, Petr: Zámecká knihovna Hřebeny. České památky 14, 2003, č. 2, s. 8–9.
• MAŠEK, Petr: Zámecká knihovna Kostelní Bříza. Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků, 8/91, s. 140–143.
• STRACK, Josef: Das Kopal-Denkmal in Znaim und das k.k. 10. Feld-Jäger-Bataillon von der Errichtung bis zur fünfzigjährigen Jubelfeier, kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien, 1864.

• ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta rakouského císařství. Praha: Agentura Pankrác, 2006. 452 s. ISBN 80-86781-08-9, s. 389.