Arnoltov

Arnoltov (německy Arnoldsgrün též Arnitzgrün) je malá vesnice, část města Březová v okrese Sokolov. Nachází se asi 5 km na jihozápad od Březové. Je zde evidováno 26 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 40 obyvatel.[3] Zhruba 500 metrů jihozápadně od vesnice se nachází židovský hřbitov.

Arnoltov
Bývalý zájezdní hostinec Spiegel v Arnoltově
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBřezová
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°7′1″ s. š., 12°35′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel40 (2011)[1]
Katastrální územíArnoltov a Studánka u Březové (10,98 km²)
PSČ357 64
Počet domů19 (2011)[1]
Arnoltov
Další údaje
Kód části obce70424
Zaniklé obce.cz11471
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnoltov je také název katastrálního území o rozloze 4,86 km2.[4] Arnoltov leží i v katastrálním území Studánka u Březové o rozloze 6,12 km2.[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360[6], kdy byla ves leuchtenberským lénem. Ve 14. a 15. století byly majetnické vztahy složité a v jednu dobu vlastnilo části Arnoltova více majitelů. Šlikovský urbář uvádí v roce 1525 více držitelů dvorů. Většinu z nich v té době vlastnili Štampacové. Na počátku 17. století byl držitelem Arnoltova Vilém Winkler z Heimfeldu, kolem roku 1750 koupil ves Jan Václav z Turby[7], který ji připojil ke Kostelní Bříze.[8] Došlo tak ke spojení panství Arnoltov a Kostelní Břízy a další osudy obou vsí se nadále vyvíjely společně.

Turbové z Turby

Jan Václav z Turby zemřel 14. ledna 1772, majetek po něm zdědila jeho dcera Clarissa z Turby (provdaná Lamoth). Ta majetky po roce prodala své matce Marii Anně z Turby rozené svobodné paní Rodovské z Hustiřan, která se po dalším roce podruhé provdala za příslušníka rodiny Spiegel.[9]

Špíglové

Tehdejší majitel svobodný pán (povýšen do panského stavu 8. února 1815) Karl von Spiegel nechal ve vsi postavit velké stavení. Vznikla jednopatrová klasicistní budova a bylo zde zbudováno letní šlechtické sídlo.

Henneberg-Spiegelové a Auerspergové

Dne 19. srpna 1832 byly majetky prodány svobodnému pánovi Bohumilu Henneberg-Spiegelovi. Bohumil zemřel počátkem roku 1841. Po vzájemné dohodě převzal majetky jeho mladší syn Karel, svobodný pán Henneberg-Spiegel.[10] Jeho manželkou se stala Otýlie svobodná paní Hurmfederová z Oppenweileru, s kterou měl dcerou Marii Henn von Henneberg-Spiegel. Ta se roku 1882 provdala za c.k. plukovníka a svobodného pána Viktora Kopala.

Karel Henneberg-Spiegel vlastnil majetky do 18. prosince 1846, kdy prodal oba majetky, Kostelní Břízu a Arnoltov, své sestře, hraběnce Františce z Auerspergu, rozené svobodné paní Henneberg-Spiegel (manželka Josefa Jáchyma Auersperga). Pro celou oblast měla tato událost velký vliv, jelikož hraběnka mimo tyto majetky vlastnila také velkostatky Lesnou a Hřebeny. Tímto se rodové majetky Auerspergů spojily s místní obcí. Františka majetky vlastnila v letech 1846 až 1872.

Jejím následníkem byl Bohumil (mladší) svobodný pán z Hennebergu-Spiegelu, dosavadní správce jejich majetků a její blízký příbuzný. Bohumil majetek vlastnil v letech 1872 až 1899. Jeho manželkou se stala Arnoštka (Ernestina) svobodná paní Henn von Henneberg-Spiegel, rozená svobodná paní z Kopalů (von Kopal), dcera plukovníka Karla Kopala a Marie Terezie ze Špíglu (von Spiegel).[9]

Kopalové

Bohumil předal v roce 1899 všechny majetky manželce Arnoštce. Stalo se tak po uzavření odevzdací listiny z 3. května 1901. Arnoštce obec patřila v letech 1899–1915. Po její smrti majetek přešel na jejího blízkého příbuzného, posledního majitele panství, Viktora Brand-Kopala. Statky držel až do roku 1945, v roce 1946 byl nuceně vysídlen do Rakouska. Ve městě Litschau 17. září 1959 zemřel.[9][11]

Geografické uspořádání

V roce 1869 byl Arnoltov pod názvem Arnitzgrün osada obce Kirchenbirk (nyní Kostelní Bříza) v okrese Falknov (nyní Sokolov). V letech 1880 až 1910 pod názvem Arnitzgrün obec v okrese Falknov, v letech 1921 až 1930 obec v okrese Falknov nad Ohří, v letech 1950 až 1976 osada obce Kostelní Bříza v okrese Sokolov. Od 1. dubna 1976 je Arnoltov část obce Březová v okrese Sokolov.[12]

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo pracovalo v zemědělství. Na Sokolovsku se ve druhé polovině 19. století se rozmohlo pěstování chmele, který se rovněž pěstoval v okolí Arnoltova. Kvality chmele však nebyla dobrá. Kromě zemědělství pracovali obyvatelé od poloviny 19. století v průmyslových a důlních provozech v okolí. Jednalo se zejména o textilku v Libavském Údolí, hnědouhelné doly u Tisové a Dolního Rychnova či dolnorychnovskou sklárnu. Ve vesnici se nacházela poměrně silné židovská komunita a tehdejší vrchnost povolila Židům nad současnou vesnicí vybudovat židovský hřbitov.[13]

Obyvatelstvo tvořili převážně obyvatelé německé národnosti a velká část mužské populace bojovala v druhé světové válce v německé armádě na mnoha frontách Evropy. Ti, kteří přežili, skončili většinou v zajateckých táborech. Velké množství vojáků se ale k rodinám už nikdy nevrátilo. Německý historik Hugo Theisinger zaznamenal, že během války padlo 35 mužů z Arnoltova.[14]

Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva, následně ke vzniku nového Vojenského výcvikového prostoru Prameny ve Slavkovském lese. Do vojenského újezdu však byla začleněna jen část Arnoltova a proto nebyl zcela zničen, jako většina okolních obcí.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů Arnoltova (bez zaniklé osady Studánka[15]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 346362345358383350398231068140455338
Počet domů 56585857586063--1813181718
Počet domů v roce 1950 a 1961 je zahrnut v počtu domů v Kostelní Bříze
Vývoj počtu obyvatel a domů Arnoltova (včetně zaniklé osady Studánka[15]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 627642591570605583631411068140455540
Počet domů 102106106102101101106--1813181819
Počet domů v roce 1950 a 1961 je zahrnut v počtu domů v Kostelní Bříze

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2017-11-08 [cit. 2017-11-08]. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 278.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 360.
  7. Family tree of Jan Václav Turba. Geneanet [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-15. (anglicky)
  8. PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 16.
  9. Arnoltov - Arnoltzgrün. www.slavkovsky-les.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online.
  10. Kostelní Bříza - Kirchenbirk. www.slavkovsky-les.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online.
  11. Kostelní Bříza - Kirchenbirk. www.slavkovsky-les.cz [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online.
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Praha: Český statistický úřad 682 s. Dostupné online. S. 4.
  13. JAŠA, Luděk. Arnoltov - Arnitzgrün [online]. slavkovský les.cz, 2009 [cit. 2017-11-08]. Dostupné online.
  14. BOUDA, Miroslav, et al. Březová – brána do Slavkovského lesa. 3. vyd. Březová: Město Březová, 2006. 157 s. ISBN 80-254-8084-4. S. 61–86.
  15. Historický lexikon obcí České republiky 1869–1970 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 1.
  16. Seznam ohrožených nemovitých památek: zájezdní hostinec Spiegel [online]. Národní památkový ústav, 2012-12-04 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.