Résistance
Résistance (francouzsky Résistance intérieure française) bylo francouzské hnutí odporu proti německé okupaci a kolaborantské francouzské vládě v letech druhé světové války. Začalo se organizovat prakticky ihned poté, kdy maršál Philippe Pétain v roce 1940 uzavřel s nacistickým Německem příměří.
Résistance | |
---|---|
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |

Historie a činnost

V roce 1940 začaly v Paříži první studentské manifestace proti německé okupaci a vládě ve Vichy, která byla ustavena jako orgán spolupráce s německou vládou a v jejímž čele stál maršál Philippe Pétain.
V roce 1942 gaullisté z Londýna a členové hnutí odporu koordinovali své akce proti rostoucím německým a vládním represím. Posílení organizace nastalo po sjednocení politických sil hnutí odporu: delegát de Gaulla Jean Moulin, schopný organizátor, se stal předsedou rady hnutí odporu, jejíž součástí byly aktivní politické síly: komunisté, socialisté, radikálové, křesťanští demokraté, republikáni. Teprve v roce 1944 vznikly Francouzské vnitřní síly. V posledním roce okupace došlo ke značnému nárůstu bojových akcí, sabotáží a diverze.
Ve Francii bylo hnutí podřízeno výboru Svobodné Francie v Londýně, které řídil Charles de Gaulle a který působil jako francouzská exilová vláda. Členové tohoto hnutí organizovali pomoc válečným zajatcům, propagandu, sabotáže, diverzi a ozbrojené akce za podpory spojeneckých států.
Podobnou činnost vedlo také komunistické partyzánské hnutí.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Résistance na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Heslo v encyklopedii Larousse.fr