Chudčice

Jméno Chudčic vzniklo připojením čelední koncovky –ice k osobnímu jménu Chodek. To se pravděpodobně vyvinulo ze základu chudъ (chudý).

První dochovaná zmínka o Chudčicích se nalézá v listině vydané markrabětem Přemyslem (pozdějším králem Přemyslem Otakarem II.) ze 4. srpna 1235. V ní potvrzuje klášteru doubravnickému podpluží v Chudčicích – psáno in Hudcich.

V letech 1531–1849 patřily Chudčice k panství Veverskému. Po vzniku okresů (1850) spadaly do působnosti okresu Tišnov, později okresu Brno-venkov.

V letech 1911–1936 procházela Chudčicemi železniční trať Kuřim – Veverská Bítýška.

Mezi významné místní památky patří především kaple Nalezení svatého Kříže a křížová cesta nad Chudčicemi. Původní kaplička stála v centru vesnice, na křižovatce na Delníku. 10. dubna 1978 se při opravách zřítila a byla nahrazena moderní kaplí až roku 1996. Nová kaple stojí u lesíku Vrzalovy horky.

Křížová cesta z roku 1856 sestává ze 14 pozdně barokních kapliček – zastavení křížové cesty. Začíná na jihovýchodním okraji Chudčic lemovaná jírovcovou alejí až k okraji lesa a pokračuje směrem vzhůru, do Podkomorských lesů nad Brněnskou přehradou. Vpravo od křížové cesty se v lese nachází kaple panny Marie Pomocnice nad „zázračným“ pramenem pitné vody. Křížová cesta končí v poutním místě zvaném U tří křížů, na tomto místě stávala kaple svatého Kříže, pravděpodobně z 13. století. Kaple byla zrušena roku 1784 následkem reforem Josefa II.. Z rozprodaného stavebního materiálu byla financována věž farního kostela svatého Jakuba v sousední Veverské Bítýšce. Tři kříže jsou zhotoveny z pískovce s datací 1902.

Na náspu bývalé železniční trati Kuřim – Veverská Bítýška stojí zhruba 250 let stará památná Chudčická lípa.

• 
  Pomník Rudé armády
• 
  Zastavení křížové cesty
• 
  Autobusová zastávka
• 
  Hřbitov

Samospráva obce od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[4]