Dešov

Dešov je obcí ležící jihozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 464 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde 425[1] obyvatel. Obec se nečlení na části, má ale dvě katastrální území, Malý Dešov a Velký Dešov.

Dešov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590533
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice48°59′8″ s. š., 15°42′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel425 (2022)[1]
Rozloha22,46 km²
Nadmořská výška464 m n. m.
PSČ675 33
Počet domů181 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduDešov č. p. 147
675 33 Dešov
[email protected]
StarostaMgr. Jan Sigmund
Oficiální web: www.desov.cz
Dešov
Další údaje
Kód obce590533
Kód části obce25721
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Zálesí, Chvalatice, Bítov, Zblovice, Vysočany, Kostníky, Kojatice, Hornice a Nové Syrovice.

Historie

První osadníci v okolí Dešova se měli usadit na tzv. Palliardiho hradisku u Koberova mlýna. První zmínka o obci pochází z roku 1345[3] nebo z roku 1398, kdy byl zmíněn Vršek z Dešova, který měl vlastnit Malý i Velký Dešov. V roce 1416 pak vesnice vlastnil Martin z Dešova, roku 1446 pak Niklas z Dešova. Kolem roku 1510 pak měl Dešov patřit Lichtenburkům. V roce 1570 pak přešly vesnice na Henrycha z Bítova.

V době po třicetileté válce pak Dešov trpěl průchodem švédských vojáků a také vysokými dluhy. V roce 1775 pak lidé z Dešova se odmítli podvolit robotě a tak byli představení předvoláni na hrad Bítov, kde získali odpuštění 857 robotních dnů. Později se tyto vzpoury proti robotě rozšířili do celého bítovského panství. V roce 1763 byla v Dešově založena škola, ale až roku 1796 byla postavena školní budova, která byla později zbořena a roku 1867 byla postavena nová škola. Do roku 1849 byl Dešov součástí bítovského a kdousovského panství, po správních reformách se obec stala součástí okresu Moravské Budějovice. V roce 1900 byla v obci založena Národní jednota, roku 1919 byla v obci založena Sokolská jednota, spolek Domovina, Venkovská omladina a Družina katolických zemědělců, v roce 1920 pak také Lidová jednota a v roce 1921 Orel.[4] V roce 1928 pak byl v obci odhalen památník obětem 1. sv. války.[5] V roce 1960 se sloučily obce Velký Dešov a Malý Dešov v jednu a byly začleněny do okresu Třebíč.[4] V roce 1995 byla část vesnice prohlášena za Vesnickou památkovou rezervaci.[5]

V obci se nachází základní a mateřská škola, zemědělské družstvo, působí zde dva Sbory dobrovolných hasičů a Myslivecké sdružení.[5] V roce 2020 v Dešově přetekl při povodni rybník.[6]

Do roku 1849 patřil Dešov do bítovského a kdousovského panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[7]

Vývoj počtu obyvatel Dešova[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 720 731 736 774 785 825 803 684 675 608 529 458 432

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Dešov
2006[9] 2010[10] 2013[11] 2017[12] 2021[13]
1. ČSSD (36.86 %) ČSSD (26.56 %) ANO 2011 (21.02 %) ANO (28.43 %) ANO (24.75 %)
2. KDU-ČSL (20.7 %) VV (17.18 %) ČSSD (20.51 %) KDU-ČSL (14.21 %) SPOLU (24.25 %)
3. ODS (19.69 %) ODS (15.62 %) KDU-ČSL (15.89 %) STAN (12.25 %) Piráti+STAN (16.33 %)
účast 59.94 % (199 z 332) 58.38 % (195 z 334) 58.41 % (198 z 339) 56.98 % (204 z 358) 59.59 % (202 z 339)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Dešov
2008[14] 2012[15] 2016[16] 2020[17]
1. ČSSD (37.69 %) STO (21.29 %) STO (20.79 %) ODS+STO (21.05 %)
2. KDU-ČSL (21.53 %) KSČM (19.44 %) ČSSD (19.8 %) ANO (20.17 %)
3. KSČM (13.84 %) ČSSD (18.51 %) ANO 2011 (18.81 %) KDU-ČSL (13.15 %)
účast 38.58 % (130 z 337) 34.32 % (116 z 338) 29.06 % (101 z 351) 34.10 % (118 z 346)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (67 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (51 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (30 hlasů). Volební účast byla 62.61 %, tj. 211 ze 337 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (119 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (81 hlasů). Volební účast byla 59.82 %, tj. 201 ze 336 oprávněných voličů.[18]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (75 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (68 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (32 hlasů). Volební účast byla 60.62 %, tj. 214 ze 353 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (114 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (112 hlasů). Volební účast byla 64.20 %, tj. 226 ze 352 oprávněných voličů.[19]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dešově.
  • část Velkého Dešova je od roku 1995 vesnickou památkovou rezervací s dochovanými soubory lidové architektury. Do ústředního seznamu kulturních památek byly zapsány domy čp. 3, 4, 17, 35, 60, 94, 102, kaple Panny Marie Bolestné, poklona na cestě k Bítovu, boží muka u domu čp. 121, boží muka u silnice Znojmo – Jemnice.
  • kaple svatého Josefa v Malém Dešově
  • kaple Panny Marie Bolestné z roku 1781
  • v katastru obce je přírodní památka Černá blata
  • v katastru obce je přírodní památka Suchá hora
  • památník obětem 1. sv. války
  • pamětní deska Antonína Pešla na domě čp. 9

Osobnosti

  • Antonín Pešl (1891–1942), novinář a spoluzakladatel československých legií za první světové války v Itálii. Popraven za účast v protiněmeckém odboji během druhé světové války. Pamětní deska na jeho rodném domě (Dešov číslo popisné 9) byla slavnostně odhalena krátce po skončení druhé světové války dne 30. září 1945. [20]
  • Jan Papoušek (1859–1925), pedagog a hudební skladatel, zemřel v Dešově

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV, ed. Josef Emler, Praha 1892, str. 622
  4. Historie obce [online]. Dešov: Obec Dešov [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
  5. Obec Dešov [online]. Dešov: Obec Dešov [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
  6. SAADOUNI, Štěpánka. Kdy už přestane pršet? V Dešově přetekl rybník, rozvodnila se Sázava. Třebíčský deník. 2020-06-29. Dostupné online [cit. 2020-06-29].
  7. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 52.
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  20. HRŮZA, Josef; ŘÍHA, Radek; ŽÁK, Jiří. Pamětní deska Antonín Pešl [online]. Umístění: Dešov 9, rodný dům čp. 9: 2007-09-02 [cit. 2016-01-26]. Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.