Dešov

První osadníci v okolí Dešova se měli usadit na tzv. Palliardiho hradisku u Koberova mlýna. První zmínka o obci pochází z roku 1345[3] nebo z roku 1398, kdy byl zmíněn Vršek z Dešova, který měl vlastnit Malý i Velký Dešov. V roce 1416 pak vesnice vlastnil Martin z Dešova, roku 1446 pak Niklas z Dešova. Kolem roku 1510 pak měl Dešov patřit Lichtenburkům. V roce 1570 pak přešly vesnice na Henrycha z Bítova.

V době po třicetileté válce pak Dešov trpěl průchodem švédských vojáků a také vysokými dluhy. V roce 1775 pak lidé z Dešova se odmítli podvolit robotě a tak byli představení předvoláni na hrad Bítov, kde získali odpuštění 857 robotních dnů. Později se tyto vzpoury proti robotě rozšířili do celého bítovského panství. V roce 1763 byla v Dešově založena škola, ale až roku 1796 byla postavena školní budova, která byla později zbořena a roku 1867 byla postavena nová škola. Do roku 1849 byl Dešov součástí bítovského a kdousovského panství, po správních reformách se obec stala součástí okresu Moravské Budějovice. V roce 1900 byla v obci založena Národní jednota, roku 1919 byla v obci založena Sokolská jednota, spolek Domovina, Venkovská omladina a Družina katolických zemědělců, v roce 1920 pak také Lidová jednota a v roce 1921 Orel.[4] V roce 1928 pak byl v obci odhalen památník obětem 1. sv. války.[5] V roce 1960 se sloučily obce Velký Dešov a Malý Dešov v jednu a byly začleněny do okresu Třebíč.[4] V roce 1995 byla část vesnice prohlášena za Vesnickou památkovou rezervaci.[5]

V obci se nachází základní a mateřská škola, zemědělské družstvo, působí zde dva Sbory dobrovolných hasičů a Myslivecké sdružení.[5] V roce 2020 v Dešově přetekl při povodni rybník.[6]

Do roku 1849 patřil Dešov do bítovského a kdousovského panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[7]

• část Velkého Dešova je od roku 1995 vesnickou památkovou rezervací s dochovanými soubory lidové architektury. Do ústředního seznamu kulturních památek byly zapsány domy čp. 3, 4, 17, 35, 60, 94, 102, kaple Panny Marie Bolestné, poklona na cestě k Bítovu, boží muka u domu čp. 121, boží muka u silnice Znojmo – Jemnice.
• kaple svatého Josefa v Malém Dešově
• kaple Panny Marie Bolestné z roku 1781
• v katastru obce je přírodní památka Černá blata
• v katastru obce je přírodní památka Suchá hora
• památník obětem 1. sv. války
• pamětní deska Antonína Pešla na domě čp. 9

• Antonín Pešl (1891–1942), novinář a spoluzakladatel československých legií za první světové války v Itálii. Popraven za účast v protiněmeckém odboji během druhé světové války. Pamětní deska na jeho rodném domě (Dešov číslo popisné 9) byla slavnostně odhalena krátce po skončení druhé světové války dne 30. září 1945. [20]
• Jan Papoušek (1859–1925), pedagog a hudební skladatel, zemřel v Dešově

• 
  Stavení čp.30
• 
  Stavení čp. 94
• 
  Stavení čp.59
• 
  Dešovská pahorkatina
• 
  Boží muka
• 
  Boží muka v lese
• 
  Kříž v lese
• 
  Stavení čp.2