Nové Syrovice

První písemná zmínka pochází z roku 1491, kdy byly spolu s Bítovem propuštěny Vladislavem II. z manství Jindřichovi z Lichtenburku, v roce 1510 Půta z Lichtenburka prodal Syrovice Janovi Mstěnickému ze Mstěnic a tak je odpoutal od bítovského panství a vzniklo tak novosyrovické panství. Roku 1529 pak získal vládu nad panstvím Mikuláš z Víckova a ten roku 1547 prodal Krnčice a Syrovice Václavovi mladšímu z Lichtenburka. V roce 1575 získal Syrovice Volfovi Štrejnovi ze Švarcenavy, jeho syn pak prodal v roce 1607 Syrovice, Lazec, části Krnčic a Častohostic Janovi Čejkovi z Olbramovic.[3]

Tomu pak byly majetky konfiskovány a následně Syrovice a okolní vesnice zakoupil Adam Gabelhouer, který je posléze roku 1636 prodal Janovi Reinhartovi ze Schaumburku, posléze je získal Jan Baptista z Ostašova, pánové z Ostašova panství vlastnili až do roku 1786, kdy byly prodány Janovi Jindřichovi Nimptschovi, Nimptschům patřila vesnice až do roku 1916. V roce 1837 bylo novosyrovické panství rozšířeno o Dědice, Hornice a Kojatice, které prodal Nimptschům August Segur.[3]

V 18. století byl přestavěn původní zámeček na dvoupatrový barokní zámek.[3]

V roce 1798 byla ve vsi založena škola, kolem roku 1870 byla rozšířena na trojtřídku, roku 1891 byla čtyřídní, a roku 1898 byla rozšířena na pětitřídní. V roce 1890 byl založen hasičský spolek, roku 1898 byl založen spolek pro vystavení jubilejního katolického kostela v Nových Syrovicích, v roce 1900 Národní Jednota, v roce 1919 byla založena Jednota československých malozemědělců a roku 1924 Sokol. Roku 1930 byla vesnice elektrifikována, elektřina byla roku 1932 dovedena i do Spetic.[3]

Po druhé světové válce bylo roku 1950 založeno v obci JZD, roku 1961 bylo sloučeno s JZD Krnčice a bylo přejmenováno na JZD Nový Směr se sídlem v Nových Syrovicích. V roce 1962 se připojil do Nového Směru i JZD Láz. V roce 1972 bylo JZD Nový Směr začleněno do JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích.[3]

V roce 1968 obcí projela ruská armáda, kdy vojáci několikrát vystřelili na místní školu, místní chlapci na pancíře tanku začali házet kameny. Posádka tanku tank navedla směrem, kterým chlapci utekli a nakonec se zablokoval ve starém průjezdu. Druhý tank jej nakonec vytáhl. Při incidentu byl střepinami zraněn jeden z chlapců a byl ošetřen v nemocnici.[4]

Do roku 1849 patřily Nové Syrovice do novosyrovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[5] Součástí obce byla osada Vilemínov, v letech 1850–1869 i Spetice, Krnčice a Láz, v letech 1850–1867 také Častohostice a Jackov. Od roku 1964 pak byly opět součástí Nových Syrovic Krnčice i Láz.[3]

Obec Nové Syrovice v roce 2009 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění hnědý diplom, tj. diplom za vzorné vedení kroniky.[7] Obec Nové Syrovice v roce 2014 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění Zlatá cihla v Programu obnovy venkova C.[8]

• Johann Georg Grasel (1790–1818), zločinec, který dal českému a německému jazyku označení „grázl“
• Antonín Konvalín (1839–?), rolník, politik, poslanec
• Jaroslav Krčál (1901–1975), učitel v Nových Syrovicích
• Jaroslava Lázničková-Velebová (1955–2018), ilustrátorka a malířka
• Jaromír Michal (1900–1959), pedagog, hudebník, docent
• Ludvík Meduna (1902–1993), filatelista a historik, zemřel v Nových Syrovicích
• Miroslav Nevečeral (1926-1996), volyňský čech, voják v bitvě u Dukly
• Lubomír Selinger (* 1929), novinář

• Zámek Nové Syrovice
• Boží muka
• Výklenková kaplička
• Novorománský kostel svatého Cyrila a Metoděje z let 1902–1906