Valašské Klobouky

Valašské Klobouky (německy Wallachisch Klobouk) jsou město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 27 km jihovýchodně od Zlína na říčce Brumovka (místně zvaná též Klobučka). Žije zde přibližně 4 800[1] obyvatel.

Valašské Klobouky
Město z rozhledny Královec při východu slunce
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0724 585891
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíValašské Klobouky
Okres (LAU 1)Zlín (CZ0724)
Kraj (NUTS 3)Zlínský (CZ072)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°8′26″ s. š., 18°0′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel4 839 (2022)[1]
Rozloha26,95 km²
Nadmořská výška405 m n. m.
PSČ766 01
Počet domů1 165 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo náměstí 189
766 17 Valašské Klobouky
[email protected]
StarostkaEliška Olšáková (STAN)
Oficiální web: www.valasskeklobouky.cz
Valašské Klobouky
Další údaje
Kód obce585891
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Město leží v údolí říčky Klobučky na pomezí Bílých Karpat a Vizovických vrchů v severním cípu Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, která byla v roce 1996 zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO. V okolí města se nachází několik velmi cenných území s výskytem bělokarpatských orchidejí, například Dobšená, Bílé Potoky, Javorůvky nebo Ploščiny.

Historie

Podle pověsti získalo město svůj název od klobouku, který brumovská vrchnost při výjezdech na hon použila k označení své oblíbené studánky, která se nacházela na místě dnešní kašny. Když tady byla později založena osada nazvali ji Klobouky. Od roku 1885 město užívá dnešní název Valašské Klobouky.

Ve 14. a 15. století získaly Valašské Klobouky řadu privilegií. Roku 1356, se Valašské Klobouky staly městečkem s právem Hradiště, což jim přineslo právo trhu i právo hrdelní. Od 16. století jsou Klobouky označovány jako město.

Při velkém požáru v roce 1896 lehla popelem více než polovina města. Tento požár je považován za největší na Moravě během 19. století. Požár zničil většinu původních dřevěných domů a nová výstavba probíhala již ve zděné podobě. O to cennější jsou tři dochované dřevěnice, které požár přečkaly a dodnes stojí v těsné blízkosti náměstí, u silnice směrem k Brumovu-Bylnici. V jedné z nich má své sídlo ekologické sdružení Kosenka.

Na přelomu dubna a května 1907 tam měl před volbami do Říšské rady přednášku „O živnostenské otázce“ profesor T. G. Masaryk.[3]

Po roce 1960, kdy došlo k transformaci krajů, bylo ke Kloboukám připojeno postupně sedm obcí. V roce 1990, ale začal opačný proces dezintegrace obcí. Postupně se čtyři obce osamostatnily.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Valašských Kloboukách.

K nejvýznamnějším památkám patří farní kostel Povýšení svatého Kříže s gotickým jádrem ze 13. století, renesanční věží a barokním interiérem, budova Staré radnice, která je dnes sídlem muzea, mariánský sloup, Červený dům a zajímavostí je také dochovaný renesanční pranýř. Ve městě zahájil svou kariéru známý architekt Hubert Gessner, autor zdejší Bratmannovy vily. V období první republiky obohatil Valašské Klobouky některými stavbami také slavný architekt Bohuslav Fuchs.

Zajímavé expozice Městského muzea představuje zdejší historii a zvyky a také tradice soukenictví, plátenictví a barvířství. Ve městě je každoročně pořádán tradiční Mikulášský jarmek, na který se pravidelně sjíždí tisíce lidí z blízkého i vzdáleného okolí. Valašské Klobouky jsou významným střediskem zimních sportů a výchozím místem turistických hřebenových túr v severní části Bílých Karpat. Pěší turisty i cykloturisty ale přitahují hlavně v létě, kdy odtud vyrážejí po mnoha trasách do Bílých Karpat.

Skloňování názvu města

Název města je na Valašsku skloňován jako podstatné jméno pomnožné – používá se proto „ve Valašských Kloboukách“ (místo „ve Valašských Kloboucích“) či „do Valašských Klobouk“ (místo „do Valašských Klobouků“).

Osobnosti

  • František Šerý (1854–1932), továrník a politik, starosta města, zemský poslanec
  • Cyril Bařinka (1858–1934), katolický kněz
  • Josef Baránek (1885–1941), katolický kněz a oběť nacismu. Švagr podnikatele a politika Františka Šerého. Kaplan a katecheta v rodných Valašských Kloboukách. Zemřel na infarkt 7. července 1941, den po výslechu na gestapu. Je uveden v seznamu českých katolických kněží a řeholníků perzekvovaných nacistickým režimem.
  • Hubert Gessner (1871–1943), architekt
  • Jan Matzal (1881–1961), autor románů
  • Otakar Nesvadba (1901–1947), pedagog a vězeň nacismu. V letech 1920 až 1925 zatímní učitel na obecné škole ve Valašských Kloboukách. Nositel vysokého státního vyznamenáni Státu Izrael Spravedlivý mezi národy.
  • Eduard Fusek (1901–1996), politik a podnikatel
  • Jaroslav Pacák (1902–1984), malíř, teoretik výtvarného umění
  • Štěpán Trochta (1905–1974), kardinál a biskup litoměřický. Rodák z nedaleké Francovy Lhoty byl pokřtěn valašskoklobouckým děkanem P. Ignácem Kremelem
  • Libuše Sušilová (1908–1986), etnografka, folkloristka a lidová vypravěčka
  • Jaroslav Bařinka (1909–1980), režisér, autor rozhlasových her
  • Josef Balejka (1917–2004), válečný hrdina, pilot RAF
  • Josef Valčík (1914–1942), válečný hrdina, účastník výsadku Silver A, později se připojil k Operaci Anthropoid a pomáhal s přípravami atentátu na Heydricha.
  • Ladislav Mňačko (1919–1994), slovenský spisovatel, dramaturg
  • Bedřich Havlíček (1922–1994), historik
  • Miloš Šperling (1925–1989), sochař
  • Milan Švrčina (1927–1981), pedagog, národopisný pracovník, houslista, cimbalista, sběratel a aranžér lidových písní, herec.
  • Horymír Sušil (1928–2010), klarinetista a cimbalista, sběratel a aranžér lidových písní, pedagog
  • Lojza Baránek (1932–2016), malíř, grafik a keramik, zakladatel výtvarného oboru na LŠU ve Valašských Kloboukách.
  • Milan Pacák (* 1934), herec
  • Milena Fucimanová (* 1944), spisovatelka, básnířka, překladatelka
  • Ivo Odehnal (* 1936), spisovatel, básník
  • Jan Kutáč (1942–2012), katolický kněz. V letech 1995 až 2000 valašskokloboucký farář.
  • Zdeněk Matyáš (1945–2001), malíř
  • Miroslav Janík (* 1948), ekolog a výtvarník. Dne 5. června 2008 převzal Cenu Josefa Vavrouška za rok 2007 (druhý oceněný in memoriam Ivan Dejmal).
  • Jan Graubner (* 1948), katolický kněz, Olomoucký arcibiskup. V letech 1981 až 1982 administrátor valašskokloboucké farnosti.
  • Adam Rucki (1951–2020), katolický kněz a politický vězeň. V letech 1985 až 1989 valašskokloboucký farní vikář.
  • Jiří Kohoutek (1952–2007), archeolog
  • Zdeněk Matyáš (* 1952), umělecký řezbář, sochař a pedagog
  • Pavel Ambros (* 1955), katolický kněz a člen řádu Tovaryšstva Ježíšova. V letech 1982 až 1984 kaplan valašskokloboucké farnosti.
  • Antonín Štefek (* 1963), katolický kněz, v letech 19891990 valašskokloboucký farní vikář.
  • Zbyněk Fojtů (* 1963), sochař, medailér. Na Valašské Klobouky má velice pěkné vzpomínky z dětství a mládí.
  • Dismas Michael Tomaštík (* 1966), katolický kněz a provinciál česko-moravské provincie řádu Menších bratří kapucínů. Dětství a mládí prožil ve Valašských Kloboukách.
  • Petr Ilík (* 1968), vědec-biofyzik a profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Dětství a mládí prožil ve Valašských Kloboukách.
  • Eduard Tomaštík (* 1975), dirigent, sbormistr, tenorista, cimbalista a pedagog
  • Pavel Šupol (* 1977), katolický kněz. Dětství a mládí prožil ve Valašských Kloboukách. V letech 20142019 vicerektor Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci.
  • Tereza Vlčková (* 1983), fotografka a pedagožka. Dětství a mládí prožila ve Valašských Kloboukách.

Části města

Partnerské obce

Fotogalerie

Panorama

Panoramatický výhled z rozhledny Královec při východu slunce, Valašské Klobouky se nacházejí v pravé třetině obrazu

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ŠALEK, Ondřej. T. G. Masaryk a Kopřivnice, 79 s., první vydání - vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná-Mizerov) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2018, ISBN 978-80-87173-45-9, str. 23

Literatura

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.