Kvilda

První dřevaři se v této lokalitě usazovali od konce 15. nebo začátkem 16. století.[7] Je však možné, že hledači zlata se zde (alespoň sezónně) usazovali již dříve.[7] Název Kvilda v souvislosti s pojmenováním zdejšího lesního hvozdu je však doložen už v roce 1345. Nejpravděpodobněji vesnici založili osadníci v 16. století neboť vůbec první písemná zmínka o Kvildě (jako o trvale osídlené obci) pochází z roku 1569.[7] Koncem 18. století zde i v okolí Kvildy začínaly vznikat hamry a sklárny.[7] Dalšími impulsy k rozvoji Kvildy byly větrné a po nich následující kůrovcové kalamity, které se zde odehrály ve druhé polovině 19. století.[7]

Uprostřed vesnice stojí kamenný novogotický kostel sv.Štěpána, vybudovaný v letech 1892–1894. Podobně jako mnohé šumavské chalupy je kamenné zdivo kostela obloženo šindelem, aby bylo lépe chráněno před nepřízní zdejšího počasí. Šindelem byl rovněž obložen původní dřevěný kostel z roku 1765,[7] zasvěcený Nalezení těla svatého Štěpána. Tento kostel byl však spolu s dalšími 18 domy a místní školou zničen velkým požárem v roce 1889.[7]

Historické události v první polovině 20. století zásadním způsobem přitlumily rozvoj obce.[7] Celou situaci ještě zhoršil i odsun velké většiny místních obyvatel po skončení druhé světové války [p 1] a následný vznik pohraničního pásma.[7]

Zároveň s původním kostelem byl na přilehlém prostranství zřízen i hřbitov. V roce 1978 byl z rozhodnutí tehdejších úřadů tento historický hřbitov zcela zlikvidován. Kovové kříže a další části hrobů byly prodány do sběrných surovin, náhrobní kameny byly odvezeny do nepřístupného pohraničního pásma v prostoru Hraběcí Huti. Až na jaře roku 2004 byly tyto náhrobky přivezeny zpět do Kvildy a opět složeny v areálu bývalého hřbitova.[8]

Zrušení střeženého pohraničního pásma a volný pohyb obyvatelstva i na bavorskou stranu Německa po sametové revoluci (po roce 1989) akceleroval rozvoj obce. V roce 1994 byla v Kvildě definitivně ukončena existence dvoutřídní základní školy.[9] V posledních letech (roky 2015 až 2019) zažívá obec nebývale bouřlivý vývoj.[7] Dnes (2019) je Kvilda především celoročním turistickým centrem s řadou penzionů i soukromých chalup sloužících zimní i letní rekreaci. V centru obce se nachází informační středisko NP Šumava. Na turistické stezce Bučina - Finsterau je určené místo pro přechod do Německa.[10]

Kvilda leží uprostřed šumavských plání. Okolí Kvildy lemuje kruh hor. Součástí obce je severozápadně situovaná hora Lapka (1171 m) na jejímž (k obci přivráceném) svahu je lyžařská sjezdovka. Západ Kvildy střeží vrch Tetřev (1258 m) (místními obyvateli je využíván k předpovídání počasí: "je-li jeho hlava v mrací, srážky Kvildu neminou"). Na jihu se zdvihají dvě příhraniční třináctistovky: Černá hora (1316 m) (v jejím vrchovišti pramení řeka Vltava) a Stráž (1308 m). Jihovýchodu dominuje mohutný Stolový hřbet s párem dvanáctistovek: Stolovou horou (1256 m) a Vysokým stolcem (1251 m), na který plynule navazuje o sto metrů nižší Stanová hora (1160 m). Kruh na severovýchodě uzavírá dvojice jedenáctistovek: vrch Orel (1181 m) a Hůrka (1159 m).[11][12][13]

• Bučina
• Františkov
• Hraběcí Huť
• Kvilda
• Vydří Most

Vilémov je část obce Kvilda. Nachází se na levém břehu Teplé Vltavy, v jihovýchodní části Kvildy, asi 800 metrů vzdušnou čarou od kostela svatého Štěpána (střed obce). Vilémov se rozkládá v nadmořské výšce přibližně 1050 m a je situován zhruba na jižním úpatí jedné z kvildských tisícovek (vrch Orel 1182 m). Vilémov patří k nejzachovalejším částem obce, nachází se zde tzv. hamerské domky – ukázka šumavské lidové architektury.[16] [p 2]

• Pohledy na kvildské tisícovky z horního konce Vilémova
• 
  Na obzoru jsou: Stanová hora, Vysoký stolec a Stolová hora
• 
  Na obzoru jsou: Stráž a Černá hora

Hamerské Domky je část obce Kvilda.[7] Nachází se na pravém břehu Teplé Vltavy, v jižní části Kvildy, asi 600 metrů vzdušnou čarou od kostela svatého Štěpána (střed obce). Hamerské Domky[7] se rozkládají v nadmořské výšce přibližně 1050 m a nacházejí se v pomyslném trojúhelníku tvořeném dvěma silnicemi: silnicí Kvilda – Borová Lada a silnicí Kvilda – Bučina. [p 3]

• Pohledy
• 
  Kvilda – Vilémov (dolní část)
• 
  Kvilda – Vilémov (horní část)
• 
  Kvilda – Hamerské Domky[7]

• Lyžařská škola

Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny

Součástí expozice kvildského muzea je i motiv historické podoby místní školy.

V prvním poschodí budovy obecního úřadu, v prostorách někdejší školy v centru Kvildy, je umístěno malé místní muzeum, oficiálně pojmenované Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny. Muzeum je přístupno ve stanovených hodinách celoročně.[17]

Součástí expozice jsou jak dobové předměty, tak i velmi bohatá písemná a obrazová dokumentace, zahrnující historické katastrální mapy, pohlednice, fotografie a kopie dalších dokumentů, jako je například listina ze 14. století nebo mapa Zlaté stezky z roku 1736.

Vystavené exponáty byly zapůjčeny z různých zdrojů – z regionálních muzeí v Kašperských Horách, Sušici, Vimperku či Netolicích, z okresních archívů v Prachaticích a Klatovech, z vlastivědné sbírky v bavorské obci Mauth a od soukromých osob. Výtvarné řešení expozice a instalace muzea realizovala výtvarnice Zuzana Jonová.

Infocentrum Národního parku Šumava

Hlavním tématem expozice kvildského informačního střediska Národního parku Šumava je horský les a život v něm. V prvním poschodí budovy se nachází přednáškový sál a knihovna, v níž je návštěvníkům k dispozici veřejný internet. Prostory jsou bezbariérové. V prostorách infocentra jsou nabízeny propagační a informační materiály. V době letní a zimní zvýšené návštěvnosti středisko pořádá speciální programy pro veřejnost, včetně vycházek do okolí.[18]

Šumavská Kvilda se může pochlubit několika českými 'nej'. Jsou jimi nejvýše položená obec[4], nejstudenější místo v republice[19], nejdelší pramenící řeka v republice a unikátní strop společenského sálu, který byl zařazen i mezi rekordy světové.[20] Do roku 2013 měla Kvilda také nejvyšší živý vánoční strom. K tomuto účelu sloužil 26,5 m[4] vysoký smrk rostoucí u kostela svatého Štěpána, k jeho výzdobě se používalo více než 4 000 světelných LED diod a řetězy o celkové délce více než 400 m.[21] V roce 2013 pak byl tento rekord připsán smrku v orlickoústeckém  Mladkově.[22] Smrk u kostela svatého Štěpána byl napaden kůrovcem, uschl a musel být koncem července 2019 skácen.[23]

Koncem 18. století vznikla na Kvildě jedna z nejznámějších dílen na výrobu lidových podmaleb na skle. Zakladateli byli tři malíři původem z Raimundsreutu – bratři Johann a Bernhard Peterhanslovi a Kaspar Hilgart z Kreuzbergu. Postupně se tvorba na Kvildě začala odlišovat od Raimundsreutských obrázků. Pro kvildské práce jsou typickým rozlišovacím znakem hnědo-červené kontury tělových partií zobrazovaných postav.[24]

V roce 1959 režisér Karel Kachyňa se svým štábem natočil v reálném prostředí pohraniční obce Kvilda a jejího širšího okolí film Král Šumavy, v němž je v rámci dobově poplatné ideologie vylíčena zdejší situace krátce po skončení druhé světové války.[25] Nejdramatičtější scény filmu, odehrávající se u bývalého mlýna a v prostoru močálu však byly natočeny u říčky Křemelné v zaniklé osadě Šerlův dvůr v okrese Klatovy.[26]

• Kvilda na dobových fotografiích (kolem roku 1930) zveřejněných na informačních tabulích
• 
  Pohled na severní část obce (větší vzdálenost)
• 
  Pohled na severní část obce (bližší vzdálenost)
• 
  Pohled na jižní část obce

• Kvilda na dobových fotografiích
• 
  Strunzova pila (mezi léty 1930 až 1945)
• 
  Horský dům s polovalbovou střechou(mezi léty 1930 až 1945)
• 
  Kaple svatého Štěpána (Mariánská, Trömlova) (kolem roku 1930)

• Zlatá stezka
• Vltava
• Muzeum rekordů a kuriozit
• Seznam zaniklých sídel v Česku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kvilda na Wikimedia Commons
• Kvilda v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce
• Informační středisko NP Šumava
• Celkový pohled na zasněženou Kvildu na YouTube – Datum: 31. leden 2021; Stopáž: 00:30