Východoevropský oligarcha

Východoevropský oligarcha je termín pro obchodního nebo průmyslového magnáta ve Východní Evropě, především v postsovětských republikách, který rychle zbohatl po rozpadu SSSR. Termín pochází z ruštiny^[zdroj?] a nemusí nutně znamenat, že oligarcha má politickou moc (jak by slovo odvozené od oligarchie mohlo naznačovat). Někteří oligarchové nicméně politickou moc mají. Přesná definice východoevropského typu oligarchy a jeho specifika oproti dalších mocným osobám označitelným jako "oligarchové" není ale ustálená.

Ze států bývalého východního bloku se oligarchové objevili především v Rusku a na Ukrajině, kde tomu zavdal předpoklady naprostý rozpad a rozklad státních struktur v 90. letech 20. století, což jim umožnilo dostat se k majetku v některých případech i kriminální činností. V bývalých sovětských satelitních a v baltských státech se sice zbohatlíci objevili také, ale v menší míře a bez reálné politické moci. Někteří analytici přirovnávají moderní ruské oligarchy ke středověkým bojarům Moskevského knížectví.[1] V Bělorusku a Kazachstánu se moci brzy chopili diktátoři, kteří vzestupu oligarchů zabránili. V Bělorusku také existují „oligarchové,“ ale jsou výrazně chudší a poplatní režimu.[2]

Za oligarchu je označován i vlastník zemědělského, potravinářského a chemického holdingu Agrofert, médií a bývalý český premiér Andrej Babiš,[3] který je kvůli čerpání dotací z veřejných zdrojů a státním zakázkám obviňován ze střetu zájmů.[4][5][6] Vedle něj jsou v českém kontextu jako oligarchové označováni další podnikatelé, kteří údajně výrazně ovlivňují veřejné dění.[7]