Anatolij Čubajs

Čubajs v 90. letech patřil do týmu mladých reformátorů soustředěných kolem bývalého premiéra Jegora Gajdara. Západ ho považoval za nejliberálnějšího z kremelské soustavy, za výkonného úředníka moderního stylu.[1]

Čubajs se udržel ve vládě i po Gajdarově pádu a v roce 1994 ho prezident Boris Jelcin povýšil na místopředsedu vlády odpovědného za privatizační program. Po volbách v prosinci 1995 mu však byl připsán na vrub nejen výprodej státního majetku, nevhodnost reforem v západním stylu a pochybné způsoby snížení inflace, ale i volební neúspěch bloku Náš dům-Rusko. V lednu 1996 tak musel z vlády odejít.[1]

O dva měsíce později začal pracovat v Jelcinově týmu pro prezidentské volby. Po Jelcinově znovuzvolení převzal v červenci funkci vedoucího prezidentské kanceláře a působil i jako Jelcinův poradce. Později se stal prvním vicepremiérem a ministrem financí.[1] U prezidenta Vladimira Putina působil jako poradce pro klima[2] či jako zástupce pro styk s mezinárodními společnostmi.[3]

23. března 2022 dle agentury Bloomberg kvůli nesouhlasu s ruskou invazí na Ukrajinu rezignoval na svou funkci prezidentského poradce a opustil Rusko. Agentura jej označila za nejvýše postaveného ruského úředníka, který kvůli invazi odešel.[2]

V roce 2005 při cestě do práce vyvázl nezraněn při útoku neznámých atentátníků, kteří stříleli ze samopalů na jeho BMW a vůz ochranky. Mezi auty zároveň vybuchla nálož.[1]

Z prvního manželství má Čubajs dvě děti. Jeho druhá žena byla ekonomka Marie Višněvská, v roce 2012 se oženil potřetí.