Výčapy

Území Výčap bylo osídleno již od 6. století, dokazují to archeologické nálezy u místní školy.[4] První písemná zmínka z roku 1104 pochází ze soupisu majetku třebíčského kláštera, kde je obec nazvána Mičapi.[4] Později se obec měla nazývat i Výčepy, kdy se v místních sklepech mělo čepovat víno nebo medovina.[5] Do majetku třebíčského kláštera se vesnice dostala darem od Litolda Znojemského, roku 1277 byly předány Výčapy do správy zemanům, těm pak patřila vesnice až do roku 1491, kdy ji získal Vilém z Pernštejna, po něm pak vesnici získali postupně Vratislav z Pernštejna, Zdeněk z Pernštejna, Jan Lhošt Brtnický z Valdštejna, Jaroslav Dubský z Třebomyslic, Jiří Dubský z Třebomyslic a pak další Dubští. Ti pak prodali roku 1667 vesnici Františkovi rytíři Hasslerovi z Kiessenegu, posléze rok Hasslerů prodal vesnici Ignátu Aichbichlovi, ten pak vesnici prodal rodu Freudenbergů, ti pak vlastnili obec až do roku 1848. Posléze už byly části obce vlastněny různými majiteli a následně i obec samotná.[5][6] V roce 1913 byla poprvé opravena historická socha sv. Floriána, ta byla v obci postavena roku 1754.[7]

Během první světové války obec nebyla výrazně postižena, do války však odešlo 86 mužů, zemřelo jich v boji 19. Na pomníku obětem je však uvedeno 20 jmen, kdy jeden z domněle zemřelých se vrátil až v roce 1921 ze zajetí. Roku 1920 pak v obci byl založen Sokol a v roce 1928 pak byla do obce zavedena elektřina. V roce 1930 pak byl do obce zaveden i telefon a následně také byla schválena autobusová linka Třebíč - Výčapy a byl založen sbor dobrovolných hasičů. Roku 1934 pak byly slavnostně odhaleny pamětní desky Miroslava Tyrše a Antonína Švehly na budově Sokolovny a v roce 1936 pak byl odhalen pomník T. G. Masaryka, památník však byl během druhé světové války zbořen.[8] V roce 1951 byl v obci zřízen hřbitov.[9]

Budovy z bývalého panského statku byly v roce 1948 rozděleny mezi drobné zemědělce a roku 1956 pak bylo založeno v obci JZD, roku 1961 se pak sloučilo JZD ve Výčapech s JZD ve Štěpánovicích a vzniklo JZD Niva - to se v roce 1967 stalo střediskem kooperačního obvodu a v roce 1967 bylo JZD Niva sloučeno s JZD v Ratibořicích a Boňově. K dalšímu rozšíření JZD pak došlo v roce 1988, kdy se přidaly JZD z Horního Újezdu, Kojetic, Mikulovic a Vacenovic. V roce 1982 pak byla ve vsi otevřena mateřská škola.[8]

Roku 1990 pak bylo JZD rozděleno v restitučních řízeních, původním majitelům se vrátil i zámek ve vesnici. Posléze však velkou část původního majetku JZD odkoupila obec Výčapy. V červnu téhož roku došlo ke svobodným volbám, kdy ve vesnici zvítězilo Občanské fórum a starostou se stal Jiří Bartejs - v roce 1991 pak byla dokončena plynofikace vesnice. Původní JZD bylo přejmenováno na ZOD Niva Výčapy a od roku 1994 působilo pod novým názvem. Roku 2002 pak byla zbourána původní budova školy a postavena nová školní budova.[8]

Do roku 1849 patřily Výčapy do lesonického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1897 do okresu Třebíč.[10]

Výčapy se člení na dvě místní části:

• Výčapy (9,9 km² a 679 obyvatel) a
• Štěpánovice (3,4 km² a 94 obyvatel).

• socha sv. Floriána z roku 1754
• pomník padlým v první světové válce z roku 1920[23]
• kříž u kaple na návsi z roku 1895[24]
• kříž před domem čp. 68[24]
• kříž u Bartesových u domu čp. 31 z roku 1910[24]
• kříž na hřbitově z roku 1951[24]
• kříž na cestě do Horního Újezdu z roku 1899[24]
• kříž na rozcestí u cesty do Mikulovic[24]
• kříž na rozcestí směrem do Štěpánovic[24]
• kříž směrem na Brda z roku 1922[24]
• podzemní chodby od některých domů vedoucí dle pověstí až do obce Šebkovice[25]
• kaple sv. Cyrila a Metoděje
• zámeček
• přírodní rezervace Hošťanka

• Vlastimila Cahová (?), kuželkářka, narozena v Třebíči
• Jakub Dobeš (1881–1945), ekonom
• Jiří Jonáš (?), politik
• Václav Herzán (1925–1989), český voják