Boňov

Zastavěné území místní části Boňov je od zastavěného území místní části Jaroměřic nad Rokytnou vzdáleno 2,8 km. Obě části města spojuje silnice II/401. Tato silnice Boňovem prochází a směřuje k severovýchodu k Lipníku a Dolním Vilémovicím. Silnice III/4015 spojuje Boňov s Ratibořicemi a Štěpánovicemi. Nadmořská výška Boňova se pohybuje mezi 460–475 m n. m. a stoupá směrem k severovýchodu.

Boňov má vlastní požární rybníček napájený bezejmenným potůčkem. Na jih od Boňova protéká potok Ostrý. Ten vytéká z Ostrého rybníka. Zdrojem jeho vod i vod dalšího přítoku potoka Ostrého přitékajícího ze severu je zalesněný vrch Na Skalném (557 m n. m.). Ostrý potok dál směřuje k Jaroměřicím a cestou napájí i rybníky Vlčák a Troubský (lidově „Troubák“).

V Boňově je doloženo osídlení mladší doby kamenné. Nalezeny byly kamenné broušené nástroje, především sekery a mlaty. Dále jsou zastoupeny fragmenty lineární keramiky i moravské malované keramiky. Při silnici II/401 bylo objeveno sídliště lidu kultury zvoncovitých pohárů.[4] Žili zde i staří Slované, a to v místech, kde stávala zaniklá ves Pokleky (dnešní trať „Proklaty“).[5]

Boňov se poprvé zmiňuje v listině z 25. ledna 1361. Tehdy jej bítovští Lichtenburkové prodali žďárskému klášteru. V roce 1373 v obci stála tvrz.[6] Od poloviny 15. století se s Boňovem nakládalo jako se součástí jaroměřického panství. Od roku 1562 Boňov nalézáme v ratibořickém panství. Roku 1775 se místní občané zúčastnili nevolnického povstání a roku 1821 se vesnice nepřipojila k robotnímu povstání a bylo jí vyhrožováno vypálením, protože se nepřipojila.[7] V roce 1797 ve škole vznikla škola, ale školní budova pak byla postavena až v roce 1881. Do roku 1849 byla vesnice součástí lesonického panství, od roku 1850 pak patřila pod znojemský okres a od roku 1896 byla součástí okresu Moravské Budějovice. Do roku 1882 patřil Boňov pod Ratibořice, následně pak byl samostatnou obcí a od roku 1976 je součástí města Jaroměřice nad Rokytnou.[7]

V roce 1944 se v nedaleké hájence Na Ostrých ukrývali parašutisti z výsadku skupiny Spelter. Gestapo následně nechalo popravit tři občany Boňova.[8] Byli jimi Michal Kratochvíl, František Pelán a František Durda.[7]

Boňov byl elektrifikován v roce 1930 Západomoravskými elektrárnami (ZME). Jednotné zemědělské družstvo bylo zřízeno roce 1953, v roce 1973 pak bylo sloučeno s JZD Niva ve Výčapech.[7]

V roce 1995 se Boňov stal vesnickou památkovou zónou. Z důvodu vysokých nákladů na rekonstrukci domů v roce 2021 začali obyvatelé vesnice uvažovat o vystoupení ze zóny.[9]

• Pohledy z Boňova
• 
  Kaple na návsi
• 
  Opravená usedlost
• 
  Památník boňovským obětem 1. a 2. světové války

• kaple svatých Cyrila a Metoděje – stavba z 60. let 18. století[11]
• obec byla v roce 1995 prohlášena vesnickou památkovou zónou pro téměř původně zachovalý půdorys vesnice a architektonickou hodnotu návesních stavení (štítově orientované uzavřené statky s branou a přízemní domy se zdobenými vjezdovými branami)[12]
• z Boňova pocházeli František Durda, Michal Kratochvíl a František Pelán, oběti tzv. jaroměřického procesu z června 1944.
• Nedaleko obce se ukryli příslušníci výsadku Operace Spelter

• Natáčel se zde televizní seriál Četnické humoresky a Četníci z Luhačovic.