Vöcklabruck
Vöcklabruck je hlavní město stejnojmenného okresu v jihozápadních Horních Rakousích v Hausruckviertelu. Leží v centrálním předpolí Alp v nadmořské výšce asi 433 metrů u řeky Vöckla a je střediskem v údolí řeky Ager a je druhou nejdůležitější hospodářskou oblastí v Horních Rakousích. Mimo to je Vöcklabruck důležitým správním, nákupním a školním městem. Žije zde přibližně 12 tisíc[1] obyvatel.
Vöcklabruck | |
---|---|
Kostel | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°0′31″ s. š., 13°39′21″ v. d. |
Nadmořská výška | 433 m n. m. |
Časové pásmo | SEČ/SELČ |
Stát | Rakousko |
Spolková země | Horní Rakousy |
Okres | Vöcklabruck |
Vöcklabruck | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 15,6 km² |
Počet obyvatel | 12 179 (2016)[1] |
Hustota zalidnění | 781,2 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Herbert Walter Brunsteiner (ÖVP) |
Oficiální web | www |
stadtamt | |
Adresa obecního úřadu | Klosterstraße 9 4840 Vöcklabruck |
Telefonní předvolba | 07672 |
PSČ | 4840 |
Označení vozidel | VB |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V blízkosti jsou jezera Solné komory (Attersee, Mondsee, Traunsee a další) a Vöcklabruck je také nazýván turistickou branou do Solné komory.
Historie
Římané oblast osídlili kolem roku 15 n. l. a od té doby byla tato část pojmenována jako Noricum.
Když ke konci 5. století pod útokem germánských kmenů byla římská správa poražena, začaly dějiny bavorské kolonizace, která působí až do dnešní doby na nynější skladbu obyvatelstva. Oblast řek Vöckly a Ageru je nejstarším bavorským sídlištěm.
Středověk
Jméno města jako Pons Veckelahe bylo poprvé uvedeno v dokumentech v roce 1134. Proto bylo v roce 1984 oslavováno 850leté jubileum. Důležitou stavbou ve městě Vöcklabruck je Schöndorferský kostel, který je v dokumentech uváděný již v roce 824. V pamětní knize kláštera Mondsee je uvedena odevzdací listina, kterou zbožný muž jménem Mahtuni jednu část jeho dědictví, kterou tvoří pozemky, lesy a jiné cennosti v Attergau v obci Puhilesphah (dnes zvané Pilsbach) převádí na klášter. Tato smlouva byla obnovena dne 26. prosince roku 824 v kostele Scugindorf, dnešní Schöndorf. Tato smlouva obsahuje první zmínku o osídlení v „Schöndorfer Kirche".
V letech 1134-1143 nechal "poutník z Wengu u mostu nad Vöcklou u levého břehu postavit útulek, nejstarší v Horních Rakousích a třetí nejstarší v německé jazykové oblasti.
Jádro současného města, které má ve znaku dvě věže, symbol Vöcklabrucku. Náměstí bylo asi plánovitě založené ve 12. století Babenbergerky, kteří získali místo do vlastnictví od hraběte z Regau.
Pravděpodobně nebyl Vöcklabruck ještě městem, ale v průběhu 14. století se pomalu z městyse vyvinulo město. Je známo, že v roce 1358, v roce úmrtí vévody Albrechta II. Habsburského „Moudrého“ (1298-1358), již městem byl. Albrecht a jeho syn Rudolf IV. Habsburský (1339-1365) byli velkými příznivci města Vöcklabrucku a proto jsou stylizováni jako rytíři ve městském znaku.
Také císař Maxmilian I. Habsburský se zámeckým pánem nedalekého zámku Wartenburg Wolfgangem von Polheim se přátelili. Podporovali město a několikrát se tu zdržovali. Na městskou věž nechali připevnit svůj erb.
Novověk
V 16. a 17. století byly osudy města spjaty a ovlivněny s reformací, následnými válkami a selským povstáním. Roku 1570 je velká část obyvatel města protestantská, farní úřad podřízený klášteru svatého Floriana byl katolický, což vedlo k neustálým konfliktům.
Roku 1620 císař Ferdinand II. Štýrský (1578-1637) dal "zemi pod Ensí" - Horní Rakousy bavorskému vévodovi Maxmilianu I. Bavorskému (1573-1651) jako protislužbu za jeho podporu v bitvě na Bílé hoře. Maxmiliánův místodržící Adam hrabě von Herberstorff vsadil na protireformaci. Povstání rolníků proti vynucené rekatolizaci vyvrcholilo "Hornorakouskou selskou válkou" v roce 1626. Spouští za této války byla Francká hra v květnu 1625 u Herberstorffu a strůjce spiknutí protikatolíků hrál v kostky dál.
Po konci zániku vlády 1628 a dalších krvavých bojů mezi rolníky a vojskem 1632 byl Vöcklabruck spolu s obcí Engelhartszell na konci třicetileté války ještě jednou zastavený, když Ferdinand II. potřeboval peníze kvůli armádě proti Švédům. Město se oddělilo ze spolku zemských knížecích měst, zubožené a po válkách se jen těžce zotavovalo. Teprve 1718 byl císař Karel VI. Habsburský (1685-1740) opět zvolený a město dostalo zpět status a svá privilegia.
19. století
Za napoleonských válek dopadly na Vöcklabruck opět velké škody. Až po míru uzavřeném v Schönbrunnu 1809 připadlo město Francii, aby se zase vrátilo do Bavorska. Vídeňským kongresem přišel Vöcklabruck opět k Rakousku - tentokrát definitivně.
V roce 1893 byly založeny eternitové závody Hatschek. Ze směsi azbestu a cementu se vyvinul materiál firemním jménem Eternit, který dosáhl světový úspěch.
Druhá světová válka
Od 6. června 1941 do 14. května 1942 byla ve Wagrainu pobočka koncentračního tábora Mauthausen. Asi 300 vězňů tu bylo na nucených pracích na cestách a stavbě mostů. Po druhé světové válce bylo město jen málo poškozené, škody vznikaly v neposlední řadě odsunutými z východu a vznikaly nové městské části Schöndorf a Dürnau, ve kterých dnes žije více než polovina obyvatel Vöcklabrucku.
Pamětihodnosti
- "Náměstí s freskami na městských věžích:" byly objeveny v roce 1960 a pocházejí asi z roku 1502, jsou od tyrolského dvorního stavitele Jörga Kölderera, který také fresky prováděl v Saggenburgu v Innsbrucku (již v roce 1766 byly zničené).
- "Ägidiuský kostel:" pozoruhodný barokní kostel na levém břehu Vöckla, centrální stavba v půdorysu kříže postavená 1688-1691 od Carlo Antonio Carlone, vyzdobil Giovanni Battista Carlone (jeho bratrem) štukatérem a s freskou od Carlo Antonio Bussi
- "Schöndorferský kostel:" postavený před rokem 824 a v raném středověku opevněný
- "Hornorakouská zemská zahradní výstava 2007:" od 27. dubna do 14. října, která měla motto: "kde zahradní mostky jsou"
- "Místní muzeum:" muzeum nabízí průřez selského a občanského života a bydlení v regionu. Dále jsou zde objemné sbírky zbytků staveb u Attersee, k nahlédnutí pamětní místnost skladatele Antona Brucknera
- "Muzeum odsunutých z vlasti"
- "Městský farní kostel svatého Ulricha"
- "Protestantský mírový kostel"
- Zámek Wagrain
Osobnosti
Rodáci
- Leonhard Schiemer (* kolem 1500), vedoucí osobnost novokřtěnců
- Emilie Mediz-Pelikan (1861 – 1908), rakouská malířka a litografie
- Oskar Czerwenka (1924 – 2000), operní pěvec (bas) a malíř
- Franz Bucar (* 1925) rakouský malíř
- Hansjörg Eichmeyer (* 1940), rakouský evangelicko-luteránský theolog
- Günter Kahowez (* 1940), rakouský skladatel
- Jim Silye (* 1946), kanadský politik, obchodník a sportovec (americký fotbal)
- Kurt Palm (* 1955), rakouský autor a režisér
- Hans Eichhorn (* 1956), rakouský spisovatel
- Franzobel (* 1967), rakouský spisovatel
- Alexandra Charlotte Ulrike Maryam Virginia princezna von Hannover (* 1999), dcera Ernsta Augusta Prinze von Hannover a princezny Caroline z Monaca
Přistěhovaní
- Werner Kreindl (1927–1992) - známý herec
Sport
- Házená - V poválečných letech sehrála házená - odbor SV Vöcklabrucku důležitou roli. Hráči v černo-bílém dresu byli: Hermann Kamper (brankář), Rupert Pichlmann, Max Asen, Rudi Slezina. Přestože výsledky se snížily, jednota mužstva stoupala. Skvělou událostí v dějinách házené byl 9. duben 1950 (Boží hod velikonoční) - přátelské utkání se švýcarským házenkářským mužstvem Thun. Hosté tu po několik dnů zůstali a absolvovali i s hostiteli výlety do Solné komory.
- Fotbal - 1. FC Vöcklabruck je v roce 2008 v regionální lize - mistr v první třídě ligy, tedy druhá nejvyšší třída Rakouska, postoupil a ve stejné sezóně, jen po nějakém roce, opět se usadil. Budoucnost spolku je nejistá, protože Vöcklabruck příslušnou licenci nedostal a ještě k tomu odstoupil prezident Alois Resch. Zůstává nevyřešeno, zda se Vöcklabruck v příštím roce do první nebo druhé zemské ligy dostane.
Partnerská města
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vöcklabruck na německé Wikipedii.
- Statistik Austria: Bevölkerung zu Jahresbeginn 2002-2016 nach Gemeinden. 14. června 2016. Dostupné online.
Literatura
- Satzinger Franz: Vöcklabruck Stadtgeschichte - Von den Anfängen bis 1850 Kilian Verlag, 2006
- Alois Zellinger: Vöcklabruck in den Jahren 1933 bis 1945 Oberösterreichisches Landesarchiv, 2006, ISBN 3-900313-82-2
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vöcklabruck na Wikimedia Commons
- Webseite der Stadt Vöcklabruck