Thun (kanton Bern)

Thun (francouzsky: Thoune) je švýcarské město ve správní oblasti Thun v kantonu Bern, čítající 43 743[1][2] obyvatel (s přilehlými aglomeracemi až 90.000[zdroj?], údaj k 1. lednu 2006).

Thun
pohled na Thun od jezera

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice46°45′32″ s. š., 7°37′48″ v. d.
Nadmořská výška560 m n. m.
StátŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBern
Thun
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha21,6 km²
Počet obyvatel43 743 (2017)[1][2]
Hustota zalidnění2 028 obyv./km²
Správa
StarostaRaphael Lanz (od 2011)
Oficiální webwww.thun.ch
Adresa obecního úřaduRathaus
Telefonní předvolba033
PSČ3600, 3602, 3603, 3604, 3607, 3608 a 3609
Označení vozidelBE
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město se nalézá přibližně 30 km jižně od Bernu na březích řeky Aara, která vytéká z Thunského jezera (Thunersee). Nachází se zde největší vojenská posádka v zemi a vojenské muzeum. Kromě cestovního ruchu a strojního inženýrství je zde potravinářský průmysl a vydavatelství, které mají pro město velký hospodářský význam.

Historie
Thun - 17. století
Thun - L.P. 1830
Thun - kolem roku 1900

Oblast Thunu byla osídlena již v dobách neolitu, přibližně od roku 2500 před Kristem. V době bronzové zde mezi řekou Aarou a Thunským jezerem existovalo množství osad. Název města pochází z keltského slova „Dunnum“, znamenajícího „Opevněné město“. Roku 58 př. n. l. dobyly římské legie téměř celé území dnešního Švýcarska a brzy se Thun stal jedním z center římské správy v oblasti.

Římané byli z Thunu i ze zbytku dnešního Švýcarska vyhnáni Burgundy kolem roku 400. Řeka Aara se stala hranicí mezi křesťanskými Burgundy a pohanskými, německy mluvícími Alamany, žijícími na severu. Oblast dnešního města se poprvé zmiňuje v 7. století v kronice Historia Francorum franského mnicha Fredegara. Název samotného města je pak prvně zmíněn roku 1133 jako Tuno.

Oblast Thunu byla začleněna do Svaté říše římské roku 1033, když Konrad II. získal titul burgundského krále. Císařové pak pověřili, v Bernu sídlící, Zähringy podřízením nepoddajných šlechticů středního Švýcarska. Kolem roku 1190 vybudoval vévoda Berchtold V. Zähringenský ve městě thunský hrad a rozšířil město. Po Berchtoldově smrti roku 1218 připadlo jeho území Ulrichovi Kyburskému.

V roce 1264 získal Thun městská práva a v roce 1384 bylo město koupeno kantonem Bern. V letech 1798-1803 bylo město metropolí kantonu Oberland, jednoho z kantonů Helvétské republiky.

V roce 1819 byla ve městě založena vojenská škola, která existuje doposud a postupně se vyvinula v hlavní vojenskou školu ve Švýcarsku. Thun byl napojen na švýcarské železnice roku 1859, telefon zde byl zaveden v roce 1888.

Geografie

Thun má podle statistického úřadu[3] rozlohu 21,6 km2. Z této rozlohy je 32,1% využito pro zemědělské účely, 19,7% je zalesněno, 45,6% plochy představují stavby a zbytek 2,5% jsou řeky, ledovce a hory. Místní správa [4] uvádí 21,7 km2, zastavěná plocha a dopravní cesty 48%, zemědělská plocha 22%, voda a lesy 21% a armádní využití 9%.

Demografie

Složení obyvatelstva podle statistiky z roku 2000 [3] je 20,1% ve věku do 19. let, 60,8% v produktivním věku 20–64 let a 19% ve věku nad 64 let. Místní informace z roku 2010[4] uvádějí přesnější věkové rozdělení: 17,9% obyvatel ve věku do 19. let, 26,4% ve věku 20-39 let, 28,4% ve věku 40-59 let, 21,8% ve věku 60-79 let a 5,5% obyvatel ve věku nad 80 let.

Náboženské vyznání

Obyvatelstvo vyznává následující náboženství[4]: evangelické 61,2%, římsko-katolické 14%, katolické 0,2%, ostatní 6,4% a bez vyznání je 18,2% obyvatel.

Hovorový jazyk

Nejrozšířenějším jazykem[3] je němčina, kterou hovoří 90,5% obyvatel, na druhém místě je italština s 1,8% mluvících a albánštinu používá 1,3% obyvatel, zbytek jsou různé jazyky. Vzdělání obyvatel v produktivním věku zahrnuje 20,6% pouze se základním vzděláním, 57,3% se středoškolským vzděláním a 17,6% obyvatel s vysokoškolským vzděláním.

Politická struktura obyvatelstva

Politické[3] rozložení občanů podle voleb v roce 2007: FDP 13,8%, CVP 6,1%, SPS 22,1, SVP 29,2%, CSP 6,2%, Green (Zelení) 14,1%, malé pravicové strany 7,0%, malé levicové strany 0%, ostatní strany 1,6%.

Zajímavosti
Hrad
Radnice

Hrad Thun – Schlossmuseum

Hrad[5][6], jedinečná dominanta města, pochází 12. století a nechal jej postavit Herzog Berchtold V. von Zähringen v roce 1190 na místě původního rytířského hradu. Výrazně vysoká střecha pochází z bernského období, z let 1430 až 1436. Hrad nebyl do roku 1429 trvale obýván. V prostorách hradu je umístěno muzeum zaměřené na historii oblasti za uplynulých 4.000 let.

Radnice – Rathaus

První radnice[7] byla postavena v roce 1500 jako jednopatrová budova, kde v přízemí byl sál a v patře kanceláře. Později byla radnice přestavěna do současné podoby. V roce 1685 došlo ke sloučení původní radnice s domem Grand Weibel z roku 1585. Současná radnice má sedm oblouků podloubí, dvě patra a rohovou věž. Zastřešení tvoří vysoká valbová střecha. V roce 1995 proběhla poslední rekonstrukce a byla opravena fasáda.

Zámeček Schadau

Zámeček Schadau

Zámeček Schadau[8] byl postaven stavitelem Pierre-Charles Dusillonem pro bankéře z Neuchâtel, Denise Alfreda de Rougemont v letech 1846 až 1854 v neogotickém slohu. Zámek se nachází v pěkné lokalitě na jižním břehu jezera Thun v místě, kde z jezera vytéká řeka Aare.

Wocherovo panorama – Thun-Panorama

Toto panorama[9][10] je nejstarší dochované kruhové malované panorama na světě, vytvořené v letech 1809-1814. Autorem díla je basilejský kleinmeister Marquard Wocher, tématem je pohled na okolí města Thun zachycující uličky města až vzdálené vrcholky Bernských Alp. Panorama se nachází v parku u zámečku Schadau a v roce 1957 bylo zapsáno do seznamu švýcarského kulturního dědictví.

Muzeum umění – Kunstmuseum Thun

Muzeum umění[11][12] je umístěno v bývalém luxusním hotelu Thunerhof přímo u řeky Aare. Muzeum vzniklo v roce 1949 a soustřeďuje díla méně známých mistrů, moderní umění švýcarska, švýcarský Pop Art i díla současných umělců.

Vojenské muzeum – Schweizer Armeemuseum

Schweizer Armeemuseum[13][14] shromažďuje ve vnitřních a venkovních expozicích na 100.000 muzejních dokumentů a exponátů související se švýcarským vojenstvím ale i národní identitou. Jedná se o dokumenty, uniformy, výstroj, zbraně, techniku, dopravní prostředky a další výzbroj a výstroj švýcarské armády.

Muzeum páry – Vaporama
Vaporama

Vaporama [15][16] soustřeďuje na 50 parních strojů různé konstrukce a velikosti. Ke zhlédnutí jsou různé etapy vývoje parních strojů z let 1859-1960, tedy celé jedno století.

Gastronomické muzeum – Gastronomiemuseum

Schweizer Gastronomiemuseum [17][18] vzniklo v roce 1988 na zámku Schadau. Soustřeďuje informace o historii gastronomie Švýcarska od 16. století, mimo 5.000 knižních titulů věnovaných gastronomii v různých jazycích je k vidění i nejmenší kuchařka na světě, kuchyňské vybavení a další exponáty.

Muzeum hraček – Spielzeugmuseum

Muzeum hraček[19][20] soustřeďuje exponáty z let 1850-1860, které pocházejí se soukromých sbírek. K vidění jsou panenky, domy, potraviny, kuchyně, medvídci, stavebnice, modely aut, cínoví vojáčci a další. Muzeum bylo otevřeno v roce 2005 jako soukromá iniciativa a není financováno z veřejných zdrojů. Vstupné je dobrovolné ale vítané.

Muzeum proutěných výrobků – Flechtmuseum

Muzeum proutěných výrobků[21][22] je na ploše 50 m2 je k vidění na 500 výrobků z proutí jako jsou židle, kočárky, košíky, klobouky, hračky a jiné. Expozice se jednou za rok obměňuje.

Galerie

Galerie[23][24] v domě umění představuje současnou tvorbu a díla švýcarských umělců.

Příroda

Jezero Thun a pohled na Bernské Alpy, včetně pohledu na vrcholy Niederhorn, Niesen, Stockhorn a Jungfrau

Fotogalerie
  • Wocherovo panorama
  • Muzeum umění
  • Vaporama
  • Vojenské muzeum
  • Jezero Thunersee
    (Thun v pozadí)

Významné osobnosti

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thun na anglické Wikipedii.

  1. Bilanz der ständigen Wohnbevölkerung nach institutionellen Gliederungen, Staatsangehörigkeit (Kategorie), Geschlecht und demographischen Komponenten. Dostupné online. [cit. 2019-01-12]
  2. Dostupné online. [cit. 2020-06-15]
  3. Swiss Federal Statistical Office - Thun. www.bfs.admin.ch [online]. [cit. 2011-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-29.
  4. Thun info
  5. Hrad Thun - Schlossmuseum
  6. Schlossmuseum Thun. www.thun.ch [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-21.
  7. Radnice - Rathaus
  8. Zámeček Schadau
  9. Wocherovo
  10. Thun - panorama. www.thun-panorama.com [online]. [cit. 2011-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-02.
  11. Kunstmuseum Thun. www.kunstmuseum-thun.ch [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-09.
  12. Muzeum umění - Kunstmuseum Thun. www.thun.ch [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-21.
  13. Verein Schweizer Armeemuseum
  14. Vojenské muzeum - Schweizer Armeemuseum. www.thun.ch [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-21.
  15. Schweizerisches Dampfmascinen-Museum Thun
  16. Muzeum páry - Vaporama[nedostupný zdroj]
  17. Schweizerisches Gastronomiemuseum Thun. www.gastronomiemuseum-thun.ch [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-06.
  18. Gastronomiemuseum. www.thun.ch [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-21.
  19. HAUS ZUM ENGEL
  20. Muzeum hraček - Spielzeugmuseum. www.thun.ch [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-21.
  21. Die IGK SCHWEIZ unterstützt das private Flechtmuseum. www.korbflechten.ch [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-02-06.
  22. Muzeum proutěných výrobků - Flechtmuseum
  23. Galerie Rosengarten. www.galerie-rosengarten.ch [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-09.
  24. Galerien
  25. Thun - Gabrovo

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.