Albrecht II. Moudrý

Narodil se jako osmé dítě římského krále Albrechta I. a Alžběty Goricko-Tyrolské. Původně se měl věnovat církevní kariéře, v patnácti letech byl zvolen biskupem pasovským. Roku 1324 se oženil s Janou, dcerou Oldřicha III. z Pfirtu. Manželé byli dlouho bezdětní a hrozilo vymření dynastie. Až roku 1339 porodila Jana z Pfirtu prvního syna Rudolfa. Po něm následovalo pět dalších dětí.

V letech 1326–1329 spravoval Albrecht Přední Rakousy.[1] Do čela rodu se dostal v roce 1330 po smrti staršího bratra Fridricha a téhož roku v březnu byl postižen těžkou nemocí nebo otravou a ochrnul. Došlo minimálně k částečnému ochrnutí končetin, proto musel být přepravován v nosítkách. Roku 1335 dostal od císaře Ludvíka Bavora Korutany. Získal také Kraňsko a Slovinskou marku.[1] V letech 1351–1355 vedl i přes svůj handicap válku proti Curychu, která pro něj nedopadla příznivě.

Zemřel v létě 1358 v pokročilém věku a byl pohřben po manželčině boku v kartuziánském klášteře Gaming,[1] jehož byl fundátorem. Svému následníkovi zanechal stabilní panství rozšířené o Korutany, jímž dal základ pro nákladné plány a počiny dalších generací.

1. Rudolf IV. Habsburský (1339–1365) ∞ 1353 Kateřina Lucemburská (1342/43–1395)
2. Kateřina (1342–1381) abatyše ve Vídni
3. Markéta (1346–1366)
   1. ∞ 1359 hornobavorský vévoda Menhard III. Tyrolský (1344–1363)
   2. ∞ 1364 Jan Jindřich Lucemburský (1322–1375)
4. Fridrich III. (1347–1362) ∞ Kateřina Savojská
5. Albrecht III. Habsburský (1348–1395)
   1. ∞ 1366 Alžběta Lucemburská (1358–1373)
   2. ∞ 1375 Beatrix Norimberská (1360/62–1414)
6. Leopold III. Habsburský (1351–1386) ∞ 1365 Viridis Visconti (ok. 1350–1414)