Hydroxid vápenatý
Hydroxid vápenatý, tradičně nazývaný hašené vápno, vápenný hydrát nebo jen vápno, je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Ca(OH)2. Je to bezbarvá krystalická látka nebo bílý prášek. Vyrábí se z oxidu vápenatého (nazývaného pálené vápno) směšováním s vodou – tento exotermický proces se nazývá hašení vápna:
- CaO + H2O → Ca(OH)2
| Hydroxid vápenatý | |
|---|---|
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Hydroxid vápenatý |
| Triviální název | Hašené vápno Vápenné mléko |
| Anglický název | Calcium hydroxide |
| Německý název | Calciumhydroxid |
| Sumární vzorec | Ca(OH)2 |
| Vzhled | bílý prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1305-62-0 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 215-137-3 |
| PubChem | 14777 |
| ChEBI | 31341 |
| Číslo RTECS | EW2800000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 74,093 g/mol |
| Teplota dehydratace | 512 °C (vznik CaO) |
| Hustota | 2,240 g/cm3 (20 °C) |
| Index lomu | nDa= 1,574 (20 °C) nDc= 1,545 (20 °C) |
| Disociační konstanta pKb | 2,37 |
| Rozpustnost ve vodě | 0,170 g/100 g (0 °C) 0,160 g/100 g (20 °C) 0,12 g/100 g (50 °C) 0,11 g/100 g (60 °C) 0,090 g/100 g (80 °C) 0,070 g/100 g (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
glycerol kyseliny (reaguje) |
| Součin rozpustnosti | 6,4×10−6 (20 °C) 3,72×10−6 (25 °C) |
| Měrná magnetická susceptibilita | −3,62×10−6 cm3 g−1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | šesterečná |
| Hrana krystalové mřížky | a= 385,5 pm c= 489,5 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −968,6 kJ/mol |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | −173 J/g (18 °C) |
| Standardní molární entropie S° | 76,1 J K−1 mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −896,8 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 1,140 5 J K−1 g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS05  GHS07 Nebezpečí[1] | |
| R-věty | R22, R34 |
| S-věty | (S2), S24 |
| NFPA 704 |  0
3
0
|
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lze ho připravit také srážením při směšování vodného roztoku chloridu vápenatého s vodným roztokem hydroxidu sodného. Vzniká též při reakci karbidu vápenatého (CaC2) s vodou za vzniku hořlavého ethynu čili acetylénu (C2H2).
V přírodě se vyskytuje jako nerost portlandit, který je ale poměrně vzácný, vyskytuje se ve vulkanických, plutonických a metamorfních horninách. Objevoval se též v hořících uhelných slojích. Je to jedna z mála pevných látek, jejíž rozpustnost ve vodě s rostoucí teplotou klesá.
Zahřeje-li se hydroxid vápenatý na 512 °C, parciální tlak vody v rovnováze s hydroxidem vápenatým dosáhne 101 kPa a dochází k rozkladu na oxid vápenatý a vodu.[2]
Suspenze jemných částic hydroxidu vápenatého se nazývá vápenné mléko (při menším obsahu vody vápenná kaše). Vodný roztok se označuje jako vápenná voda. Hydroxid vápenatý je středně silná zásada, bouřlivě reaguje s kyselinami a v přítomnosti vody poškozuje mnoho kovů.
Vápenná voda se mléčně zakaluje průchodem oxidu uhličitého, protože se sráží vznikající uhličitan vápenatý, což lze zapsat rovnicí, která vysvětluje i tvrdnutí vápenné malty:
- Ca(OH)2 + CO2 → ↓CaCO3 + H2O
Použití
Díky silně zásaditým vlastnostem se hydroxid vápenatý používá v široké škále oblastí:
- jako flokulant, ve vodě, při zpracování odpadů a k ošetření kyselých půd
- jako součást malty, omítkových směsí a nátěrových hmot na stěny
- jako zásada používaná namísto hydroxidu sodného v bezlouhových narovnávačích vlasů
- spolu se sulfidem sodným se používá na chemickou depilaci (omykání) kůží při výrobě usní.
- jako vápníkový doplněk v mineralizovaných přípravcích pro děti
- jako chemické reagencium
- v Bordeauxské směsi k neutralizaci roztoku a vytvoření dlouhodobě působícího fungicidu
- v akváriích pro přidávání biologicky dostupného vápníku pro organismy jako jsou řasy, plži nebo koráli, též pro zvýšení pH vody
- v kožedělném průmyslu k neutralizaci kyseliny, činění koží a flokulaci odpadních vod
- v petrochemickém průmyslu při výrobě aditiv do olejů
- v chemickém průmyslu při výrobě stearátu vápenatého
- v potravinářském průmyslu při úpravě vody (pro nápoje)
- pro separaci cukru z cukrové třtiny
- při přípravě norského lutefisku. Sušená treska se namáčí ve směsi hašeného vápna a sody, aby vznikl měkký filet, který se pak peče nebo připravuje v páře a následně podává (přílohou je potetlefse).
- pro čištění solanky od uhličitanů vápníku a hořčíku při výrobě soli pro potravinářství a výrobu léčiv
- v indiánské a latinskoamerické kuchyni, kde se hydroxid vápenatý označuje jako "cal". Nixtamalizace kukuřice pomocí hydroxidu vápenatého zvyšuje její nutriční hodnotu, a takto upravená kukuřice se považuje i za chutnější a lépe stravitelnou.
- při žvýkání betelového ořechu a listů koky; hydroxid vápenatý se obvykle přidává, aby udržel alkaloidová stimulancia chemicky dostupná pro absorpci v tenkém střevě.
- podobně Indiáni tradičně žvýkali tabák společně s hydroxidem vápenatým vyrobeným z pálených skořápek, aby zesílili účinek.
- jako plnivo
- v petrochemickém průmyslu při výrobě tuhých olejů
- při výrobě brzdových destiček
- při výrobě ebonitu
- pro přípravu suchých směsí pro malování a dekoraci
- pro výrobu protihoubových a protimikrobiálních konzervantů zeleniny
- ve stomatologii pro pasty s baktericidním účinkem používané při čištění kořenových kanálků. Hydroxid vápenatý je silně baktericidní a současně stimuluje regeneraci kostí.[3]
- byl navržen k přidávání ve velkých množstvích do mořské vody, aby se snížilo množství oxidu uhličitého v atmosféře a tedy i skleníkový efekt.[4]
- při výrobě kovů se vápno vstřikuje do proudu odpadních plynů, aby se zneutralizovaly kyseliny (např. fluorovodíková a chlorovodíková), než se plyn uvolní do atmosféry.
Zdravotní rizika
Expozice hydroxidu vápenatému přináší rizika pro lidské zdraví:[5]
- vdechování: podráždění dýchacího traktu, kašel, dýchací potíže, chemická bronchitida
- požití: vnitřní krvácení, poškození jícnu až s možnou perforací, silné bolesti, zvracení, průjem, kolaps
- oči: vážné podráždění, bolest, ulcerace, oslepnutí
- kůže: poleptání, vznik puchýřů
Při chronické expozici dermatitida nebo vážné podráždění kůže.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calcium hydroxide na anglické Wikipedii.
- Calcium hydroxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- HALSTEAD, P.E., Moore, A.E. The Thermal Dissociation Of Calcium Hydroxide. Journal of the Chemical Society. 1957, roč. 769, s. 3873. DOI 10.1039/JR9570003873.
- GOMES, Brenda, et al.. In Vitro Antimicrobial Activity of Calcium Hydroxide Pastes and Their Vehicles Against Selected Microorganisms. Brazilian Dental Journal. 2002, roč. 13, čís. 3. Dostupné online [cit. 2008-02-05]. DOI 10.1590/S0103-64402002000300002.
- MSDS Calcium hydroxide [online]. [cit. 2008-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-23.
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
- SVOBODA, Luboš. Stavební hmoty (volně dostupná elektronická kniha). [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-16. ISBN 978-80-260-4972-2. S. 950. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hydroxid vápenatý na Wikimedia Commons
