Hydroxid vápenatý

Hydroxid vápenatý, tradičně nazývaný hašené vápno, vápenný hydrát nebo jen vápno, je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Ca(OH)2. Je to bezbarvá krystalická látka nebo bílý prášek. Vyrábí se z oxidu vápenatého (nazývaného pálené vápno) směšováním s vodou – tento exotermický proces se nazývá hašení vápna:

CaO + H2O → Ca(OH)2
Hydroxid vápenatý
Obecné
Systematický název Hydroxid vápenatý
Triviální název Hašené vápno
Vápenné mléko
Anglický název Calcium hydroxide
Německý název Calciumhydroxid
Sumární vzorec Ca(OH)2
Vzhled bílý prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS 1305-62-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 215-137-3
PubChem 14777
ChEBI 31341
Číslo RTECS EW2800000
Vlastnosti
Molární hmotnost 74,093 g/mol
Teplota dehydratace 512 °C (vznik CaO)
Hustota 2,240 g/cm3 (20 °C)
Index lomu nDa= 1,574 (20 °C)
nDc= 1,545 (20 °C)
Disociační konstanta pKb 2,37
Rozpustnost ve vodě 0,170 g/100 g (0 °C)
0,160 g/100 g (20 °C)
0,12 g/100 g (50 °C)
0,11 g/100 g (60 °C)
0,090 g/100 g (80 °C)
0,070 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
glycerol
kyseliny (reaguje)
Součin rozpustnosti 6,4×10−6 (20 °C)
3,72×10−6 (25 °C)
Měrná magnetická susceptibilita −3,62×10−6 cm3 g−1
Struktura
Krystalová struktura šesterečná
Hrana krystalové mřížky a= 385,5 pm
c= 489,5 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −968,6 kJ/mol
Entalpie rozpouštění ΔHrozp −173 J/g (18 °C)
Standardní molární entropie S° 76,1 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° −896,8 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 1,140 5 J K−1 g−1
Bezpečnost

GHS05

GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
R-věty R22, R34
S-věty (S2), S24
NFPA 704
0
3
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lze ho připravit také srážením při směšování vodného roztoku chloridu vápenatého s vodným roztokem hydroxidu sodného. Vzniká též při reakci karbidu vápenatého (CaC2) s vodou za vzniku hořlavého ethynu čili acetylénu (C2H2).

V přírodě se vyskytuje jako nerost portlandit, který je ale poměrně vzácný, vyskytuje se ve vulkanických, plutonických a metamorfních horninách. Objevoval se též v hořících uhelných slojích. Je to jedna z mála pevných látek, jejíž rozpustnost ve vodě s rostoucí teplotou klesá.

Zahřeje-li se hydroxid vápenatý na 512 °C, parciální tlak vody v rovnováze s hydroxidem vápenatým dosáhne 101 kPa a dochází k rozkladu na oxid vápenatý a vodu.[2]

Suspenze jemných částic hydroxidu vápenatého se nazývá vápenné mléko (při menším obsahu vody vápenná kaše). Vodný roztok se označuje jako vápenná voda. Hydroxid vápenatý je středně silná zásada, bouřlivě reaguje s kyselinami a v přítomnosti vody poškozuje mnoho kovů.

Vápenná voda se mléčně zakaluje průchodem oxidu uhličitého, protože se sráží vznikající uhličitan vápenatý, což lze zapsat rovnicí, která vysvětluje i tvrdnutí vápenné malty:

Ca(OH)2 + CO2 → ↓CaCO3 + H2O

Použití

Díky silně zásaditým vlastnostem se hydroxid vápenatý používá v široké škále oblastí:

Zdravotní rizika

Expozice hydroxidu vápenatému přináší rizika pro lidské zdraví:[5]

Při chronické expozici dermatitida nebo vážné podráždění kůže.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calcium hydroxide na anglické Wikipedii.

  1. Calcium hydroxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
  2. HALSTEAD, P.E., Moore, A.E. The Thermal Dissociation Of Calcium Hydroxide. Journal of the Chemical Society. 1957, roč. 769, s. 3873. DOI 10.1039/JR9570003873.
  3. GOMES, Brenda, et al.. In Vitro Antimicrobial Activity of Calcium Hydroxide Pastes and Their Vehicles Against Selected Microorganisms. Brazilian Dental Journal. 2002, roč. 13, čís. 3. Dostupné online [cit. 2008-02-05]. DOI 10.1590/S0103-64402002000300002.
  4. MSDS Calcium hydroxide [online]. [cit. 2008-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-23.

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
  • SVOBODA, Luboš. Stavební hmoty (volně dostupná elektronická kniha). [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-16. ISBN 978-80-260-4972-2. S. 950. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.