Václav Palivec

Václav Palivec se narodil vrchnímu kočímu u Colloredo-Mansfeldů Josefu Palivcovi a manželce Marii, rozené Muchové (vzdálené příbuzné Alfonse Muchy[p 1]). Podle matričního záznamu žila rodina "v konírnách pod zámkem". Václav byl nejstarší z devíti sourozenců (dvě sestry mu zemřely na spálu v roce 1885).[1] Nejznámější ze sourozenců Palivcových byl básník Josef Palivec.[2]

Václav Palivec vystudoval obchodní školu v Praze. Zaměstnání získal u Colloredo-Mansfelda na Dobříši, který mu svěřil správu pily v Kařízku. Během následujících let řídil většinu knížecích pil, rybníků a pivovarů.[3] Za I. světové války byl vrchní správce průmyslových závodů knížete Colloredo-Mansfelda v Dobříši, které přivedl k velkému rozkvětu, a byl označován za vynikajícího znalce pivovarnictví a dřevařského oboru.[4] Ještě mu nebylo celých třicet let a stal se generálním ředitelem Středočeské dřevařské společnosti v Praze.[5]

Po první světové válce se stal generálním ředitelem Dobříšských železáren se sídlem ve Staré Huti.[p 2] V roce 1920 se stal členem správní rady Středočeské banky v Příbrami.[6] Za velké kalamity ve 20. letech, kdy lesy byly napadeny mniškou, podařilo se mu výhodně prodat dřevo do Francie a získat tím značné finanční prostředky. Jeho majetek rychle rostl - např. v roce 1924 zakoupil dům v Praze III. za 500 000 Kč[5] a v roce 1931 prodal tentýž dům a 1 080 000 Kč.[7]

V roce 1930 koupil od Schwarzenbergů osovské panství. Jednalo se o zámek Osov, cukrovar, lesní revíry a řadu dalších nemovitostí.[8] Jak dokládají dobové fotografie,[9] navštěvovali zámek ve třicátých letech významní intelektuálové a přední herci, jako Karel Čapek, Olga Scheinpflugová, Ferdinand Peroutka, Eduard Bass, sochař Karel Dvořák s chotí Leopoldou Dostálovou, Hugo Haas či Adina Mandlová nebo Jiřina Štěpničková.

Na osovském zámku a v parku vznikly některé scény filmu Uličnice (1936, režisér Vladimír Slavínský, hlavní role Věra Ferbasová)[10]

Václav Palivec nebyl pouze mecenáš oblíbených intelektuálů, ale část svého bohatství věnoval i na charitu.[11] V osovské kronice se uvádí, že v roce věnoval na chudé obci Osovu 6.000 K. Financoval též opravy místního kostela.[8]

Václav Palivec se neoženil a byl bezdětný. V Osově s ním žily dvě neteře, dcery sestry Emy.[8]

Václav Palivec (vlevo), Olga Scheinpflugová a JUDr. Karel Scheinpflug na pohřbu Karla Čapka (1939)

Při příležitosti sňatku Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové (26.8.1935) jim Václav Palivec věnoval k doživotnímu užívání dům ve Staré Huti u Dobříše - Strž (dnešní Památník Karla Čapka).[12] Přátelství s rodinami Čapků a Scheinpflugů dokazuje to, že vedl Olgu Scheinpflugovou, spolu s jejím bratrem JUDr. Karlem Scheinpflugem, při pohřbu Karla Čapka.

Za Protektorátu byl Václav Palivec zbaven zámku i velkostatku v Osově. V zámku mu byl přidělen byt, ve kterém mohl i nadále bydlet. V roce 1941 se stal čestným občanem Zbiroha,[13] v roce 1942 mu tentýž titul udělila obec Osov.[8]

Po roce 1948 neemigroval, i když k tomu měl možnost; byl přestěhován do budovy bez elektřiny. Dojížděla k němu a s domácností mu pomáhala sestra Ema Valentová. V roce 1964 odjel do Prahy ke své neteři, dceři sestry Emy, u které krátce na to zemřel.[8]

• Josef Palivec
• Helena Čapková
• Olga Scheinpflugová
• Karel Čapek
• Památník Karla Čapka
• Osov

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Palivec na Wikimedia Commons