Umajjovci

Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750. Navázali na výboje v době volených chalífů a vytvořili říši sahající od povodí řeky Indu po Atlantský oceán, od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. Sídelním městem Umajjovců byl Damašek. Samotná dynastie se dělila na rodové větve Sufjánovců vládnoucí v letech 661–683 a Marvánovců vládnoucí v letech 683–750. Roku 747 vypuklo rozsáhlé povstání iniciované šíity, které způsobilo pád dynastie Umajjovců a přivedlo k nejvyšší moci v chalífátu Abbásovce.

Umajjovský chalífát ٱلْخِلَافَة ٱلْأُمَوِيَّة ↓ 661–750  →  → vlajka
geografie Rozloha Umajjovského chalífátu v době největšího rozmachu roku 750
hlavní město:	Damašek (661–744) Harran (744–750) Córdoba (756–1031)
rozloha:	11 100 000 (v roce 720) 13 000 000 km² (v roce 750[pozn. 1])
obyvatelstvo
jazyky:	klasická arabština (úřední), koptština, řečtina, latina, perština, aramejština, kurdština, berberské, africká románština, mezorabština, sindhština, gruzínština, prákrt
náboženství:	sunnitský islám (státní), ostatní
státní útvar
státní zřízení:	teokratická monarchie (chalífát)
měna:	dinár (ze zlata), dirham (ze stříbra), fáls (z bronzu)
státní útvary a území
předcházející: Rášidský chalífát Byzantská říše v době Herakleiovců Kartaginský exarchát Vizigótské království následující: Abbásovský chalífát Córdobský emirát