Uhelný trh

Název pochází z poloviny 14. století, kdy se sem přesunul z nedalekého Kozího plácku prodej dřevěného uhlí. Náměstí se proto také někdy označovalo jako „Nový trh uhelný". Uhlí se sem zčásti přiváželo z venkova, část se pálila ve zdejší uhlířské huti. Kupovalo se jednak do domácností, jednak je potřebovali řemeslníci (kováři, zvonaři, zámečníci aj.). Teprve v první polovině 19. století prodej dřevěného uhlí klesal, protože bylo postupně nahrazováno uhlím kamenným. V sousedství huti na náměstí stávala (až do 19. století, kdy byla zbourána) kovárna.[1]

Na Uhelném trhu se následně prodávaly hlavně řezané květiny a také pohřební věnce. Podobně jako na Ovocném trhu, i zde se rozložily četné pouliční vývařovny. Až do 1. světové války se prodávala za jednotnou cenu dvou krejcarů -„za dva na dlaň“ - např. sběračka horkých brambor, nudlí, hrnek polévky anebo velká kobliha.[2]

Jediným zachovaným z celé řady starobylých domů s podloubím, které lemovaly západní stranu náměstí je dům U tří stupňů (č. p. 424) původně kavárna. Ostatní byly zbourány. Na jejich místě byl postaven činžovní dům U Šturmů (na rohu Skořepky) a v roce 1883 budova školy. Kavárnu, zvanou U sester kafíčkových, navštěvovaly na přelomu 19. a 20. stol. hlavně zelinářky a trhovkyně. Nabízela kávu za 8 krejcarů čili 16 haléřů v době, kdy např. známka na pohlednici stála 5 haléřů. Šlo o bílou kávu a dle ceny půllitrový „kafáč“. Vedle kavárny byl krám s obnošeným šatstvem, na náměstí s trhem neměl nouzi o zákazníky.[3]

Na místě kovárny byla koncem 30. let 19. století postavena čtvercová kašna. Ta byla zbořena v roce 1894. Na její místo byla v roce 1951 přenesena klasicistní Wimmerova kašna,[4] která již předtím vystřídala v Praze několik stanovišť. Její hlavní sousoší (interpretované nejčastěji jako alegorie Vinařství a Zemědělství) bylo v roce 1974 vážně poškozeno vandaly. Ze slepených částí byla vytvořena kopie, která byla na kašnu znovu nainstalována v roce 1979 (originál je umístěn v lapidáriu). V roce 1989 byla z důvodu výstavby kolektoru odstraněna a na své místo se vrátila v roce 1998.[5] 19. března 2011 skupina opilých mladíků (mj. také syn bývalého primátora Pavla Béma) sousoší opět poškodila.[6]

Od roku 1888 zde jsou na náměstí veřejné toalety, které patřily k síti toalet provozovaných v letech 1890–1937 Marií Procházkovou.[7] V roce 1925 byla dřevěná bouda přenesená do Michle nahrazena dnešními podzemními toaletami.[8]

Školní budova na Uhelném trhu, č. p. 4

Osvětlení na náměstí je replikou původních lamp z roku 1867.[9]

Budova základní školy na Uhelném trhu je zkušebním prostorem Pěveckého sdružení pražských učitelek.

15. března 1939 školní budovu obsadili členové Národní obce fašistické (NOF), svolávali sem své příznivce a mínili paralelně s německými okupanty obsazovat významné veřejné státní budovy v centru Prahy. V pozadí stál Radola Gajda. Proti akci na Uhelném trhu se postavily německé úřady a po rozkazu gen. Johannese Blaskowitze, vrchního velitele německých vojsk v Čechách, byla akce po třech dnech rozpuštěna.[10]

Uhelný trh je také spojen s filmovými místy. V restauraci U Dvou koček se natáčely záběry s Josefem Abrhámem do filmové komedie Vrchní, prchni.[11] Před budovou základní školy se natáčel 15. díl (Kvadratura ženy) seriálu 30 případů majora Zemana.[12]

Dům U Tří zlatých lvů, s vyobrazením reliéfu hlavy W. A. Mozarta

• Dům U Cibulků
• Palác Platýz
• Dům U Dvou koček
• Dům U Tří stupňů
• Základní škola Brána jazyků s rozšířenou výukou matematiky
• Dům U Tří zlatých lvů – s pamětní deskou na pobyt W. A. Mozarta roku 1787
• Wimmerova kašna
• Veřejné toalety – s původní venkovní úpravou z roku 1925

• Jan Bedřich Plaček (1890-1980), nedatovaný malířův obraz Uhelný trh. Dnes ve sbírkách Galerie hlavního města Prahy (GHMP).[13]

• Tavík František Šimon (1877-1942), malířův obraz Uhelný trh (Perlová ulice) (1908).[14]
• Antonín Slavíček (1870-1910), malířův obraz Uhelný trh (1908). Dnes ve Sbírkách Pražského hradu.[15]

Obraz Antonín Slavíček Uhelný trh (1908)

• Zdenka Braunerová (1858-1934), malířčin obraz Uhelný trh (asi 1897).[16]
• Jan Bedřich Minařík (1862-1937), malířův obraz Uhelný trh (1916).[17]

Obraz Jan Bedřich Minařík Uhelný trh (1916)

• Jaroslav Kysela (1913-2003), fotograf snímku Jitro na Uhelném trhu v Praze (z cyklu Pražské ráno) (1942). Dnes ve sbírkách Moravské galerie v Brně[18]
• Karolína Světlá (1830-1899), spisovatelka popisovala staropražské centrum ve svých povídkách.[19]

• 
  Uhelný trh, 1865
• 
  Uhelný trh, dům U Tří stupňů (nedatováno)
• 
  Uhelný trh, z časopisu Světozor, roč. 6, č. 34, 1. 6. 1906
• 
  Uhelný trh, tržiště na náměstí (asi počátek 20. stol.)

• 
  Jih Uhelného trhu
• 
  Uhelný trh, veřejné záchodky, ženy
• 
  Uhelný trh pohledem od Michalské ulice
• 
  Dům U Tří per (U Vlčího hrdla), č. p. 9
• 
  Podloubí domu U Trnků (U Dvou koček, Malý Platýz), č. p. 10
• 
  Dům U Trnků (U Dvou koček, Malý Platýz), č. p. 10
• 
  Severozápadní část náměstí po "asanaci" v 19. stol. s částečně zachovaným podloubím, dům U Tří stupňů (U Tří schůdků), č. p. 3
• 
  Školní budova, původně 2 vstupy do 2 budov (vstup do dívčí a vstup do chlapecké školy)

• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Uhelný trh, s. 1065–1066.

• Galerie Uhelný trh na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Uhelný trh na Wikimedia Commons