Tuchomyšl

Tuchomyšl (německy Schönfeld) je zaniklá vesnice, která se nacházela zhruba kilometr západně od Trmic v okrese Ústí nad Labem na severu Čech. V polovině sedmdesátých let 20. století postupně zcela zanikla z důvodu rozšiřování povrchové těžby hnědého uhlí. Tuchomyšl ležela v katastrálním území Tuchomyšl o výměře 576,05 hektarů.[1]

Tuchomyšl
Lokalita
Charakterzaniklé sídlo
ObecÚstí nad Labem
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°38′52″ s. š., 13°57′28″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíTuchomyšl (5,76 km²)
Nadmořská výška160 m n. m.
Tuchomyšl
Další údaje
Zaniklé obce.cz1011
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

V roce 1868 zde byla založena Albertova šachta, pozdější Prokop Holý a roku 1872 Otto-Ernestova šachta. Po otevření dolu Barbora III. se vše podřídilo těžbě uhlí. Roku 1966 bylo z katastru obce vyčleněno 76,77 ha pozemků pro těžbu. V roce 1972 byla vyhlášena stavební uzávěra pro obce Tuchomyšl, Vyklice a Lochočice. Roku 1974 byl otevřen velkolom Chabařovice, a tím začal zánik těchto obcí. Byly likvidovány během let 1974 až 1977. Tuchomyšl byla rozlohou největší obec. Rozkládala se na ploše 496 hektarů. V době bourání měla 184 domů a 900 obyvatel, občanskou vybavenost jako nádraží, poštu, školy, kina, sportovní kluby a další.

Na místě zaniklé obce byla 15. června 2001 zahájena rekultivace mokrou cestou (zatápěním), díky které vzniklo jezero Milada.

Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů[2]
1869188018901900191019211930195019611970
Obyvatelé 5427108171 0841 3011 2991 5101 1261 141900
Domy 71828793115124162224202184

Pamětihodnosti
  • Zbořený kostel sv. Martina – poprvé doložený k roku 1352, byl zbořen spolu s obcí v sedmdesátých letech 20. století. V kostele se nacházel zvon o průměru 40 cm, o němž není známo nic dalšího, a dále zvon s českým nápisem a reliéfy svatého Václava, svatého Ivana a svaté Ludmily. V kostele se nacházely varhany od varhanáře Karla Eisenhuta z roku 1882, které byly přemístěny v sedmdesátých letech 20. století do kostela svatého Václava v Roudníkách.[3]

Odkazy

Reference
  1. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2010-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-25.
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Ústí nad Labem. Dostupné online.
  3. HONYS, Vít. Osudy varhan severočeské těžební oblasti. Zprávy památkové péče. 2016, roč. 76, čís. 3, s. 302.

Literatura
  • Dějiny zaniklých obcí – Vyklice, Lochočice a Otovice. Ústí nad Labem: Okresní národní výbor v Ústí nad Labem a okresní archiv 1987.
  • KLIK, Josef. Národnostní poměry v Čechách od válek husitských do bitvy bělohorské. Praha: Historický klub, 1922, s. 147.
  • PINC, F.; KOLÁŘ, A. Vlastivědné výlety z Ústí n. L.. Ústí nad Labem: Nakladatelství Krajského národního výboru, 1957. 246 s. Kapitola Všebořice, Střížovice, Běhání, Tuchomyšl, s. 59–64.
  • ŠPAČEK, Petr. Tak to bylo na Ústecku: Střekov, Sebuzín, Brná nad Labem, Svádov, Vaňov, Hostovice, Tuchomyšl, Předlice, Všebořice, Bukov, Skorotice, Božtěšice, Stříbrníky, Dobětice, Neštěmice a Mojžíř na starých pohlednicích a fotografiích. Ústí nad Labem: Statutární město Ústí nad Labem, 2009. 272 s. (Ústecká vlastivěda). ISBN 978-80-86646-28-2.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.