Římskokatolická farnost Trmice

První zmínka o farní lokalitě pochází z roku 1264. Již v roce 1384 byla v Trmicích plebánie.[2] Trmice byly již ve 14. století sídlem arcibiskupského vikáře.[3] Matriky jsou vedeny od roku 1641.[2]

K trmickému kostelu i panství od středověku patřily Horní i Dolní Trmice, Koštov, Újezd a Hostovice. Ke kostelu sv. Martina v Tuchomyšli byly v době kolem roku 1670 přifařeny Lochočice, které patřily ke chlumeckému panství.[3]

Trmickému faráři od nepaměti patřila vinice, roku 1685 získal od města další výměnou za pole.[3] Mezi lety 1711–1717 nechal majitel panství, hrabě František Václav Nostic, postavit trmickou faru.[3]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od roku:

Za panství Františka Václava Nostice v letech 1701–1765 se v Trmicích vystřídalo pět farářů.[3] V barokní době zde působili tito faráři:[3]

V letech 1965–1968 v Trmicích působil jako duchovní správce Karel Otčenášek, který byl v roce 1950 bez státního souhlasu vysvěcen na biskupa, a až do roku 1965 neměl státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti; na nátlak papeže Pavla VI. mu československý stát povolil působení v duchovní správě, avšak s podmínkou, že bude působit mimo vlastní diecézi a bude mít zakázány jakékoliv projevy biskupské hodnosti. Znovu byl trmickým duchovním správcem od roku 1973 do roku 1990, kdy se ve své původní Královéhradecké diecézi stal sídelním biskupem.[4]

Farnost byla v době komunistické totality díky přítomnosti biskupa Otčenáška a také, protože se stala v rozpětí let 1968–1974 tajným klášterem salesiánů, vždy pod velkým tlakem státních orgánů. Utrpěla zbořením řady kostelů a kaplí, a také industrializací, která proměnila ráz farnosti.

Po pádu komunistické totality se farnost, kromě své obvyklé činnosti, poměrně úspěšně^[zdroj?] zabývala obchodováním se dřevem, zisk využívala na provozní náklady i údržbu staveb. V březnu 2009 koupila pilu a briketárnu v Klenči za 12 milionů Kč a se závazky na dalších 8,8 milionu.[5] Pilu a briketárnu původně, od roku 1991, provozoval Jannis Mesochoridis.[6]

V roce 2010 se podle médií stala první zkrachovalou římskokatolickou farností v Česku,[5] do funkce ekonomického správce farnosti (správce in materialibus) byl v důsledku těchto problémů jmenován laik Richard Kirbs,[5] insolvenčním správcem Aleš Klaudy.

Farnost se v důsledku podnikání zadlužila podle odhadu více než 30 miliony Kč,[5] v červenci 2010 odhadoval správce Richard Kirbs dluhy na 34 milionů Kč.[7] Pohledávky farnosti podle Kirbse činily 5,4 milionu Kč a celkový majetek farnosti včetně přidružených farností byl odhadem oceněn na 83,7 milionu Kč, ale skutečná cena byla podle ČTK nejspíš výrazně nižší.[7]

Dne 7. července 2010[5][7] podala firma Fine Dream s pohledávkou 1,33 milionu korun návrh na insolvenční řízení,[5][7] farnost se poté k návrhu připojila.[5][7] Od října 2010 byla v úpadku, a insolvenční správce Aleš Klaudy prohlásil, že jiné řešení než konkurs nepřipadá v úvahu. Soud měl proběhnout na začátku prosince 2010.[5] Do začátku listopadu 2010 přihlásilo 28 věřitelů pohledávky o celkové výši 18,4 milionu korun, z toho nejvíce, 4,1 milionu korun, požadoval zřizovatel farnosti, litoměřické biskupství.[5] Prodej majetku měl zahrnovat i dvě fary a dva kostely včetně vybavení (uměleckých předmětů), u kostela v Roudníkách i přilehlý hřbitov.[5]

Podle bývalé tiskové mluvčí České biskupské konference Ireny Sargánkové byl případ způsoben selháním člověka, který nerespektoval vnitřní normy římskokatolické církve.[5] Podle později jmenovaného ekonomického administrátora farnosti Richarda Kirbse vedení farnosti nereagovalo relevantně na to, že hospodaření bylo od počátku ve ztrátě statisíců Kč měsíčně.[5] Richard Kirbs rovněž prohlašuje, že špatné hospodaření bylo vedením farnosti způsobeno záměrně a podnikatelský záměr byl pofidérní, výroba zastaralá a smlouvy s právníky a poradci nevýhodné.[7] Kirbs rovněž napadl kupní smlouvy, protože podle něj za farnost jednali lidé, kteří k tomu neměli právo.[7]

Jiří Voleský uvedl, že pilu koupila farnost proto, aby mohla sama zpracovávat dřevo z farních lesů, k dosažení ziskovosti měla podle něj napomoci bankovní půjčka, kterou chtěla farnost získat, avšak biskupství půjčku nepovolilo, protože se prý k církvi podobné podnikání nehodí.[7]

V roce 2010 duchovní správce farnosti, Jiří Voleský, uznal svou vinu v nedůslednosti kontroly ekonomických aktivit své farnosti, důrazně však popřel jakýkoli úmysl farnost poškodit. Dále uvedl, že veškeré kroky týkající se nákupu pily a následného hospodaření byly konzultovány s biskupstvím. To dokládá mimo jiné tím, že biskupství průběžně přispívalo farnosti na chod pily celkovou částkou 5 milionů korun.[8]

Richard Kirbs podle Voleského od začátku svého působení na postu správce farnosti nejevil zájem řešit situaci s věřiteli smírně a usiloval o konkurs. S věřiteli i s duchovním správcem farnosti údajně Kirbs odmítal komunikovat. Kirbsovo jednání mohlo být motivováno osobními ekonomickými aktivitami, podle Voleského si Kirbs pro své podnikání s palivovým dřívím a pilinovými briketami dokonce z provozu farní pily odvezl část strojů.[8]

Voleský zdůraznil, že se insolvenci farnosti snažil všemožně zabránit a je přesvědčen, že konkurs nebyl nutným řešením. Podle něj má farnost k dispozici pozemky, jejichž prodejem by mohla získat peníze na splacení dluhu.[8]

Od roku 2011 usilovalo o záchranu kostela a fary v Trmicích Občanské sdružení pro záchranu kostela a fary v Trmicích „FIAT VOLUNTAS TUA“.[9] Fara byla již od 22. července 2011 pro provoz farnosti zachráněna.[10] Od 14. října 2013 se občanské sdružení „FIAT VOLUNTAS TUA“ stalo novým majitelem kostela Narození Panny Marie v Trmicích.[11]

• Klášter salesiánů (Trmice)
• Seznam obcí v litoměřické diecézi

• Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze
• Římskokatolická farnost Trmice s přilehlými farnostmi Chabařovice, Řehlovice, Předlice a Stebno
• Stránky Občanského sdružení pro záchranu kostela a fary v Trmicích – "FIAT VOLUNTAS TUA"
• Fotografie kostelů trmického farního obvodu
• Zrušené kostely v okolí Trmic
• Pravidelné bohoslužby v trmickém obvodu