Tetra-n-butylamoniumfluorid
Tetra-n-butylamoniumfluorid, zkráceně TBAF nebo n-Bu4NF je kvartérní amoniová sůl se vzorcem (CH3CH2CH2CH2)4N+F−; dostupná v podobě trihydrátu a jako roztok v tetrahydrofuranu. Používá se jako zdroj fluoridových iontů v organických rozpouštědlech.[1]
Tetra-n-butylamoniumfluorid | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | N,N,N-tributylbutan-1-aminiumfluorid |
Ostatní názvy | TBAF |
Sumární vzorec | C16H36NF |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 429-41-4 |
PubChem | 82029 |
SMILES | [F-].CCCC[N+](CCCC)(CCCC)CCCC |
InChI | 1S/C16H36N.FH/c1-5-9-13-17(14-10-6-2,15-11-7-3)16-12-8-4;/h5-16H2,1-4H3;1H/q+1;/p-1 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 261,46 g/mol |
Teplota tání | 58 až 60 °C (331 až 333 K) (trihydrát) |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Příprava a vlastnosti
TBAF se dá připravit průchodem kyseliny fluorovodíkové přes ionex následovaným reakcí s tetrabutylamoniumbromidem. Po odpaření vody lze kvantitativně izolovat TBAF jako olejovitou kapalinu.[1]
Příprava bezvodých vzorků má význam v tom, že se přechodem z vodného do aprotického prostředí zvýší zásaditost fluoridového iontu o jednotek pK. Zahříváním hydratovaných vzorků na 77 °C za nízkého tlaku ovšem vede k tvorbě hydrogendifluoridu.[2] Podobně vzorky vysoušené při 40 °C ve vysokém vakuu stále obsahovaly 0,1-0,3 mol% vody a kolem 10 % hydrogendifluoridu.[3]
Bezvodý TBAF lze ovšem připravit reakcí hexafluorbenzenu s tetrabutylamoniumkyanidem. Jeho roztoky v acetonitrilu a dimethylsulfoxidu jsou stálé.[4]
Reakce a použití
Fluoridový anion je silným akceptorem vodíkových vazeb, jeho soli tak bývají hydratované a vykazují nízkou rozpustnost v organických rozpouštědlech. TBAF jako zdroj fluoridu tento nedostatek překonává, i když není povaha fluoridu jistá, protože jsou vzorky TBAF téměř vždy hydratované a vytváří i hydrogendifluoridy (HF2−) a hydroxidy (OH−). V mnoha případech tato nejistá povaha zdroje fluoridu není na obtíž .
Jako zdroj fluoridových iontů v organických rozpouštědlech slouží TBAF k odstraňování silyletherových chránicích skupin. Také se používá jako katalyzátor fázového přenosu a jako slabá zásada. Při odstraňování chránicích skupin TBAF v DMSO přeměňuje O-silylované enoláty na karbonylové sloučeniny. S vazbami C-Si TBAF vytváří karboanionty, které mohou být zachyceny pomocí elektrofilů nebo vstoupit do protonolytických reakcí.[1][5]
Odkazy
Literatura
- K. Hiroya; R. JOUKA; M. KAMEDA; A. YASUHARA; T. SAKAMOTO. Cyclization reactions of 2-alkynylbenzyl alcohol and 2-alkynylbenzylamine derivatives promoted by tetrabutylammonium fluoride. Tetrahedron. 2001, s. 9697–710. DOI 10.1016/S0040-4020(01)00991-7. (anglicky)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tetra-n-butylammonium fluoride na anglické Wikipedii.
- Hui-Yin Li; Haoran Sun; Stephen G. DiMagno. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2007. DOI 10.1002/9780470842898.rt015.pub2. Kapitola Tetrabutylammonium Fluoride.
- Ramesh K. Sharma; James L. Fry. Instability of anhydrous tetra-n-alkylammonium fluorides. Journal of Organic Chemistry. 1983, s. 2112–2114. DOI 10.1021/jo00160a041.
- D. Phillip Cox; Jacek Terpinski; Witold Lawrynowicz. 'Anhydrous' tetrabutylammonium fluoride: a mild but highly efficient source of nucleophilic fluoride ion. Journal of Organic Chemistry. 1984, s. 3216–3219. DOI 10.1021/jo00191a035.
- Haoran Sun; Stephen G. DiMagno. Anhydrous Tetrabutylammonium Fluoride. Journal of the American Chemical Society. 2005, s. 2050–2051. DOI 10.1021/ja0440497. PMID 15713075.
- Nina Gommermann and Paul Knochel "N,N-Dibenzyl-N-[1-cyclohexyl-3-(trimethylsilyl)-2-propynyl]-amine from Cyclohexanecarbaldehyde, Trimethylsilylacetylene and Dibenzylamine" Organic Syntheses 2007, 84, 1. DOI:10.15227/orgsyn.084.0001